Bankéřům odzvonilo. Londýn ženou vzhůru hipsteři

Od roku 2007 se zvýšil prodej kávy ve Velké Británii o polovinu. Na jejím ekonomickém růstu má dnes ze 40 procent podíl nový fenomén takzvané flat white economy, tedy ekonomiky bílé kávy.

Hipster. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hipster. Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Hipster. Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Štíhlý třicátník s plnovousem, výraznými kostěnými obroučkami a s osahaným kloboukem na hlavě kráčí ulicí britské metropole. Na sobě má úzké černé džíny, dlouhé tak akorát, aby byly nad koženými botami dobře vidět barevné ponožky.Na zádech v plátěném batohu nese notebook od Applu. Míří do jedné z kaváren, kde bude zbytek odpoledne vytvářet novou reklamu. Okolní kavárny jsou už plné lidí, jako je on – hipsterů, jak se jim často s trochou posměchu říká. Jenže smát se můžou spíš oni. Především v Londýně se z nich totiž stává významná ekonomická síla, takzvaná ekonomika bílé kávy (flat white economy).

Seriózní dojem toto označení podle názvu dvojitého espresa s mlékem, jež mají mladí kreativci v oblibě, zrovna dvakrát nevzbuzuje. Jak ale tvrdí generální ředitel uznávaného britského ekonomického Centra pro ekonomický a firemní průzkum (Cebr) Douglas McWilliams, právě flat white economy pomohla britské metropoli vzpamatovat se po roce 2008 z finanční krize. Bankéře a finančníky s astronomickými bonusy londýnského finančního světa City nahradili právě mladíci s vousy a tetováním. A co víc, hipsteři a svět, který kolem sebe vytvořili, prý bude znamenat budoucnost britské prosperity.

Hipsteři zachraňují svět

Ostatně McWilliams, dříve například poradce ministra financí George Osborna, je tímhle děním tak nadšený, že o něm dokonce napsal stejnojmennou knihu Flat White Economy. „Je to úžasný fenomén, který nenápadně změnil celý charakter Londýna – a do určité míry i celé Velké Británie,“ píše ve své knize, jež vyšla na začátku letošního roku. Jak uvádí britský list The Guardian, McWilliams velmi podrobně ukazuje a vysvětluje nový hospodářský fenomén, který stojí za pozornost. Ačkoli sám píše především jen o jedné části Londýna, digitální ekonomika může podpořit hospodářství v celé zemi. Podobně by navíc tenhle fenomén mohl fungovat i jinde ve světě a podpořit růst hlavně v západních skomírajících ekonomikách.

Okolí ulice Old Street a přilehlá oblast Shoreditch je centrem mladých kreativních lidí, kteří si nepotrpí na obleky. Místo toho mají nejnovější chytré telefony, vyznají se v technologiích a mají spoustu nápadů.

Zachrání tedy hipsteři svět? ptá se Ed Cumming v Guardianu. I když je to možná zatím příliš velká ambice, přinejmenším chudší východní část Londýna už zachránili. Okolí ulice Old Street a přilehlá oblast Shoreditch je centrem mladých kreativních lidí, kteří si nepotrpí na obleky. Místo toho mají nejnovější chytré telefony, vyznají se v technologiích a mají spoustu nápadů. Vytvořili tu prostředí, kde vznikají neuvěřitelným tempem malé firmy, a pro ně zase otevírají nové a nové kavárny nebo třeba cereální bary v duchu zdravého životního stylu.

V téhle části Londýna, která spadá pod poštovní kód EC1V, je epicentrum kávové ekonomiky. Během pouhých dvou let do března loňského roku se tu podle McWilliamse registrovalo 32 tisíc firem. Tak vysoké číslo nemělo nikde jinde v zemi obdobu. Většinou jde o menší společnosti, které působí v oblasti technologií, vývoje softwaru, mobilních her nebo třeba reklamy a marketingu. Jejich význam přitom nenápadně překročil hranice okrsku EC1V. A podobně i v dalších velkých městech Velké Británie, jako je třeba Birmingham, tyto obory nabírají na významu.

Už nyní je tak přínos digitální ekonomiky markantní. „Flat white economy stojí za mimořádným ekonomickým růstem, díky kterému Londýn rostl v minulých letech rychleji než Singapur,“ píše McWilliams. Zatímco před třemi lety dosahoval její podíl na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) ostrovního království 7,6 procenta, do pouhých deseti let má podle McWilliamsových prognóz vzrůst až na 15,8 procenta podílu na HDP. Pro porovnání: v době svého největšího významu v roce 2008 měl finanční sektor podíl na britském HDP zhruba deset procent. Z práce hipsterů se tak za několik let stane největší ekonomický segment v zemi.

Jenže proč se tenhle fenomén tak rozmohl právě ve Velké Británii? McWilliams to vysvětluje tím, že zde byl a je vysoký podíl nakupování na internetu a technologie tu mají zkrátka své pevné místo. Odpověď, proč je centrum „digitální ekonomiky“ právě ve východním Londýně, je podle šéfa Cebru také poměrně snadná. „Londýn je Mekkou pro mladé lidi z celého světa, hlavně z Evropy. A právě východní část je nejlevnější oblastí města,“ vysvětluje. Mladí, kteří přišli do britské metropole a hledali levné bydlení, zamířili právě na východ Londýna. Imigraci talentovaných lidí, kteří chtějí zkusit něco nového, navíc ještě podpořila ekonomická krize v zemích na jihu Evropské unie. „Mix různých lidí s různým původem vytvořil explozi kreativity. Právě tahle kreativita je klíčová pro rozvoj flat white economy,“ tvrdí McWilliams.

Díky za krizi

Rozhodující impulz přinesla krize před sedmi lety. Po propadu finančních trhů, po němž následovalo propouštění bankéřů v City a i širší odvrácení od jejich stylu života, protkaného luxusem a obrovskými sumami peněz, přišlo vystřízlivění a mladí hledali nové uplatnění. Finance už nebyly tak atraktivní jako dřív a také se v nich nedalo najít tolik pracovních míst. Zároveň již byla Británie světovým lídrem v online obchodu – v roce 2013 proběhlo 13,5 procenta všech nákupů přes internet. Oproti tomu průměr Evropy byl ve stejnou dobu zhruba poloviční, pouze 7,2 procenta. To připravilo ideální podmínky a velký potenciál pro další rozvoj online obchodu i reklamy.

Po propadu finančních trhů, po němž následovalo propouštění bankéřů v City a i širší odvrácení od jejich stylu života, protkaného luxusem, přišlo vystřízlivění.

Technologie se staly novým City. Začala v nich vznikat pracovní místa a talentovaní lidé z celého světa hledali svou budoucnost právě zde. Kdo by se ještě před deseti lety snažil získat místo v některé z bank, začal nyní vymýšlet, s čím uspět na dynamickém internetovém trhu. A že se nejedná jen o věc, která by se týkala pár technologických nadšenců, dokládá McWilliams čísly: před třemi lety ve flat white economy pracovalo 150 tisíc lidí, v roce 2014 podle odhadů až 220 tisíc lidí. To pomalu překonává finanční City v době největšího rozmachu.

Od softwaru až po film

Říct, jaké jsou důvody pro rostoucí fenomén, je nejspíš snazší, než ho v krátkosti popsat. Čím se nová generace, která stojí podle McWilliamse za zotavením londýnské ekonomiky z krize, přesně zabývá, není úplně jednoduché vystihnout. Podle McWilliamse se právě Londýn může chlubit nejkreativnější pracovní silou na světě, ale co přesně tihle kreativci dělají? A co je tedy konkrétně ta rostoucí ekonomika bílé kávy?

Velmi obecně se dá říct, že do ní patří firmy z oblasti médií, informací a komunikace. Tedy společnosti, které vytvářejí například software, mobilní hry a aplikace, webové stránky nebo nabízejí zpracování dat a konzultační služby v celém tomto segmentu. Patří sem ale také firmy, které vytvářejí a prodávají reklamy nebo další marketingové služby navázané na internet. S tím je spojená i další část digitální ekonomiky, jako jsou průzkumy trhu a chování spotřebitelů. V neposlední řadě sem McWilliams počítá i filmovou nebo televizní postprodukci.

Ačkoli začínajících technologických firem i těch, které již nějakou dobu působí, tu je ohromné množství, žádná zatím nedosáhla globálního úspěchu.

Ačkoli začínajících technologických firem i těch, které již nějakou dobu působí, tu je ohromné množství, žádné se zatím nepodařilo dosáhnout globálního úspěchu. I když o „svém Facebooku“, tu mnozí sní. Podle McWilliamse je ale nejspíš jen otázka času, než někdo z hráčů prorazí. Na druhou stranu je londýnské centrum startupů atraktivní pro obří technologické firmy, jako jsou právě Facebook, Google nebo i Wikipedia, které zde v minulých letech investovaly.

Nejedná se tu ale zdaleka jenom o práci, ekonomiku a nové firmy. Spíš naopak. Ve východní části Londýna se dá jasně sledovat nový životní styl. Mladí vyměnili drahé obleky a kravaty za úzké kalhoty, košile a vousy. Nablýskaná ferrari by v okolí Old Street na východě Londýna nikoho moc nezaujala. Zato staré kolo po předcích, na kterém člověk dojede na svou kávu a pobavit se s kolegy v kavárně, je v módě. Ostatně cyklistika je nyní v Londýně na vzestupu. A starosta Boris Johnson nedávno oznámil investice do nových cyklostezek téměř za miliardu liber.

Nová generace nebydlí v drahých apartmánech v lepších čtvrtích, ale často ve sdílených minibytech tak, aby byl nájem co nejnižší. Platy jsou většinou nízké a tomu odpovídá i životní styl. Ovšem nejnovější laptop nebo telefon a další technické novinky chybět nesmí. Za co peníze utrácí hodně, jsou večírky, bary a kluby nebo vybrané restaurace. Typické je propojení práce a zábavy: kavárna, kde člověk pracuje, znamená zároveň i místo, kde se dá potkat a pobavit s přáteli.

Zatímco v době největšího rozmachu finančního sektoru se v Londýně pilo ve velkém šampaňské, od krize jeho prodeje vytrvale klesají a v posledních sedmi letech se propadly o čtvrtinu. Bublinky nahradila káva.

Jak dokládají statistiky, i samotné jméno tohohle fenoménu ekonomiky bílé kávy není vůbec daleko od pravdy. Zatímco v době největšího rozmachu finančního sektoru se v Londýně pilo ve velkém šampaňské, od krize jeho prodeje vytrvale klesají a v posledních sedmi letech se propadly o čtvrtinu. Bublinky nahradila káva. Ta jde ve Velké Británii stále víc na odbyt: jen od roku 2007 do loňska se jí prodalo o neuvěřitelných 50 procent víc. Nové kavárny jsou vidět všude. „Z Britů, kteří bývali národem pijícím čaj, se stále víc stávají lidé, kteří preferují kávu,“ píše McWilliams a odkazuje na studii poradenské společnosti Allegra Strategies, podle jejíchž prognóz vzroste počet kaváren v celé zemi do dvou let ze zhruba 15 tisíc v roce 2011 na více než 20 tisíc a jejich tržby narostou na osm miliard liber, zatímco loni činily šest miliard.

A i když nový pohon britské ekonomiky nedělá takový první dojem jako finančníci ve svých porsche, už dnes výrazně hospodářství na ostrovech ovlivňuje. Dá se předpokládat, že s pokračující digitalizací a rostoucím významem technologií bude dál posilovat i význam hipsterů.

Ale i nadšený McWilliams si uvědomuje, že by mladí kreativci mohli začít hledat štěstí i jinde než v britské metropoli. „Lidé přicházejí do Londýna, protože to je místo, kde se něco děje. A něco se tu děje, protože sem přicházejí lidé zvenku,“ říká ukázkovou definicí kruhu šéf Cebru. Dodává ovšem, že to může být nestabilní a pozitivní trend by se mohl rychle zvrátit opačným směrem. Pokud výrazně zdraží bydlení i v dosud levných částech města, mladí se budou stěhovat jinam. Zatím to ale nehrozí. „Tahle ekonomika pokračuje v rozkvětu,“ dodává jistě McWilliams. Londýnský úspěch navíc podle něj můžou okopírovat i další města na celém světě.

Počet příspěvků: 4, poslední 8.9.2015 05:46 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.