Nelze mít státní banku a

Nelze mít státní banku a soukromé banky! To je jako mít dvoje pravidla  v dopravě! Součásná konkursní legislativaskýtá bankám mechanismus, jak jedna druhou vykuchá. Ti nejsilnější půjčí těm slabším a za krize je pak vykradou.” I “největší banky, zatížené masou riskantních euroobligací” tak dostanou šanci “vydělat na bankrotech, jež by je jinak mohly pohřbít”.  Má to docela prostou podmínku: “být jako doma v konkursním právu” - a “dělat co nejvíc repo, hypotéčních a derivátových obchodů se slabšími bankami”. Řada největších bank  tak na  “autodestrukci bankovního systému” pracuje sama a naprosto cílevědomě.Prvé na ráně sice budou slabší banky, finální obětí však jejich klienti. “Kdo do bank ukládal v posledních čtyřech letech peníze? A kdo se stal masivním majitelem dluhopisů všech bank? To my. Za prvé prostřednictvím našich národních bank a teď iECB , FEDu  a všelijakých sanačních fondů z peněz daňových poplatníků. To my jsme ti majitelé dluhopisů, které vytuneluje Plán B. To my jsme ti lidé, čekající ve frontě na peníze, štípnuté bankami... Banky vybudovaly zlodějskou mašinérii finančního Armagedonu . Jejich Plán B je cestou, jak vykrást nejen zranitelnější banky slabších zemí, ale tyto země jako takové. Ta loupež nepotrvá měsíce, ba ani dny. Mohou to být jen hodiny, ne-li minuty.”Nic, co by zregulovalo tento typ rizika, neexistuje,. Hoví-li si v bavlnce vládních garancí jak konvenční, tak stínové banky, riziko neseme my, daˇnoví poplatníci . Právě my proto musíme určovat, kam půjdou úvěry, a inkasovat úroky. Z bank třeba udělat “veřejné statky, vlastněné lidmi a s mandátem sloužit veřejnosti. Veřejné banky se v derivátech neangažují.”Teď je však “veškerá peněžní nabídka (M1, M2 a M3) soukromým ´bankovním úvěrem´ - penězi, generovanými v účetních sestavách bank jako úvěr. Pokud se tento systém zhroutí, zůstaneme bez peněz.”Jedinou zárukou, že k tomu nedojde, je systém státních bank ve veřejném vlastnictví.      Taktéž všechny veřejné statky  převezt do veřejného vlastnictví!