Babišův jaderný plán: Prodlužme životnost stávajícím reaktorům

Andrej Babiš přišel s nápadem, jak neutrácet 200 miliard korun za nové reaktory v elektrárně Dukovany. Navrhuje prodloužit život stávajícím reaktorům. Není ale jisté, zda to půjde, protože nikdo nedokáže odhadnout, jak se bude regulátor – zejména Evropská komise – stavět k dalšímu prodlužování životnosti ruských reaktorů.

Roman Šitner 19.11.2018
Jaderná elektrárna Dukovany. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jaderná elektrárna Dukovany. | foto: Petr Lemberk, MAFRA
Jaderná elektrárna Dukovany.

Životnost Jaderné elektrárny Dukovany nemusí jít prodloužit o dalších deset let až do roku 2045, jak navrhuje premiér Andrej Babiš. Není jisté, v jakém stavu budou jednotlivé technologie ani jaké budou požadavky regulátorů. „Je to možné teoreticky, ale nelze to mít za jisté,“ popisuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „ČEZ by musel prokázat, že bloky stále odpovídají požadavkům na bezpečnost a není jisté, jaké za 15 nebo 20 let budou,“ dodává.

S plánem Dukovany pouze modernizovat přišli na konci října jak Babiš, tak ministryně průmyslu Marta Nováková. Podle nich by se modernizací získal čas na rozhodnutí o stavbě nových jaderných bloků. Dosud se očekávalo, že vláda rozhodne do konce letošního roku.

Firma průběžně vyhodnocuje, v jakém stavu technologie jsou, nikdo ale nedokáže odhadnout, jak se bude regulátor – v tomto případě hlavně Evropská komise – stavět k dalšímu prodlužování životnosti ruských reaktorů, které se stavěly hlavně v osmdesátých letech minulého století.

Drábová si myslí, že by se stát o dostavbě Dukovan měl rozhodnout a neodkládat to. „Když je rozhodnuto, někam směřujeme, odkládání nesměřuje nikam,“ vysvětluje. Pochybnosti o prodloužení životnosti Dukovan zaznívají i ze samotného ČEZ. „Zájmem provozovatele je vždy využívat elektrárnu co nejdéle je to možné, ale záleží, co regulace umožní a jaký bude technický stav,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Firma průběžně vyhodnocuje, v jakém stavu technologie jsou, nikdo ale nedokáže odhadnout, jak se bude regulátor – v tomto případě hlavně Evropská komise – stavět k dalšímu prodlužování životnosti ruských reaktorů, které se stavěly hlavně v osmdesátých letech minulého století. Proti hraje i odklon některých evropských zemí, například Německa, od jaderné energetiky, které pak tímto směrem táhnou i celou Unii.

S případnými rostoucími nároky na bezpečnost pak rostou i nutné náklady na prodloužení životnosti. Andrej Babiš hovořil o dvaceti miliardách korun, skutečnou cenu ale nyní prakticky nejde odhadovat. Nová varianta zaskočila i prezidenta Miloše Zemana, který stavbu nových reaktorů dlouhodobě podporuje. „Pan prezident se jistě bude zajímat, proč došlo ke změně názoru,“ říká prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Když probíhala debata expertního týmu v Lánech, tak žádný takový názor nepadl a naopak všichni zúčastnění, včetně ministryně Novákové, uvedli, že se předpokládá rozhodnutí do konce roku,“ dodává k nově zmiňované modernizaci místo stavby nových reaktorů. V debatě o dostavbě Dukovan nejde ale jen o životnost stávajících čtyř reaktorů. V budoucnosti dojde k ukončení provozu několika uhelných elektráren a jejich výkon bude nutné něčím nahradit.

Nové jádro v Česku

  • V Česku po roce 1989 nebylo jasné, jak jadernou energetiku dál rozvíjet. Elektrárna v Temelíně, původně navržená pro čtyři reaktory, byla dokončena se dvěma.

  • V roce 2011 ČEZ vypsal tendr na stavbu dalších dvou reaktorů v Temelíně v hodnotě přes 200 miliard korun. Tendr byl ale zrušen, stát nechtěl projekt podpořit.

  • Zatímco dostavba Temelína se odložila na neurčito, nově se zvažuje dostavba elektrárny v Dukovanech, která se navíc blíží ke konci své životnosti.

  • Problematická zůstává podpora státu. Vláda se měla do konce roku 2018 rozhodnout, jak stavbu financovat a jak firmu ČEZ případně podpořit.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.