Babiš zápolí s odlivem zisků. Firmy mají v Česku více investovat

Premiér Andrej Babiš (ANO) si v úterý 11. září sezval šéfy z nejvýznamnějších zahraničních firem, které svou pobočku usadily v Česku. Vysvětlil jim, že veřejnost vnímá odchod jejich zisků negativně. Chce, aby ukázali, že už tady peníze investují, a aby investovali ještě více. A tím pádem se zbaví nálepky, že berou tolik peněz pryč.

Premiér České republiky Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Premiér České republiky Andrej Babiš. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Premiér České republiky Andrej Babiš.

Existují dva způsoby, jak se dají udržet peníze nadnárodních firem na domácím území. Po zlém – tvrdším nebo cíleným zdaněním. Nebo po dobrém. Premiér Andrej Babiš (ANO) se nyní rozhodl, že zkusí zápolit s odlivem zisků mírovou cestou. Nebude podniky se zahraničními matkami nutit ani víc danit, hodlá se s nimi domluvit. V úterý 11. září večer se kvůli tomu odehrálo v pražském Lichtenštejnském paláci ojedinělé setkání.

Premiér si sezval šéfy z nejvýznamnějších zahraničních firem, které svou pobočku usadily v Česku. „Vysvětlil jsem jim, že veřejnost vnímá odchod zisků negativně. Chci, aby ukázali, že už tady peníze investují, a aby investovali ještě více. A tím pádem se zbaví nálepky, že berou tolik peněz pryč,“ sdělil LN Babiš. Líbil by se mu veřejný žebříček firem, které do republiky vkládají nejvíce financí v rámci zodpovědného chování, ať už do svých zaměstnanců příspěvkem na důchodové spoření, do stavby školek ve městě, kde sídlí, nebo třeba podporou kultury. Premianti pak mají být ostatním příkladem.

Loni 280 miliard korun

Zároveň stát nabízí, že odklidí z cesty překážky, které podnikání ztěžují, třeba nedobudované dálnice či absolventy škol, kteří se nepotkávají s požadavky trhu práce. Na diskusní večeři sezval premiér 26 vrcholových manažerů z nejvýznamnějších zahraničních firem v Česku. Například z automobilek Škoda Auto či Hyundai, z operátorů Vodafone a T-Mobile, z České spořitelny či Googlu. Babiš chce v návaznosti na úterní večeři vystavět pravidelnou platformu, další setkání se odehraje ještě letos a mají na něm padat již konkrétní náměty. Nápad ČSSD na sektorovou daň tak jde minimálně dočasně k ledu.

Podle údajů České národní banky loni odteklo zahraničním matkám českých firem 280 miliard korun, o rok dříve číslo dosáhlo desetiletého maxima – 288 miliard. Peníze putují za hranice hlavně jako výplata dividendy a v rámci vnitropodnikových cen, což je způsob, jak ušetřit na podstřelení nebo nadsazení hodnoty, kterou si dodávají příbuzné firmy.

Podle údajů České národní banky loni odteklo zahraničním matkám českých firem 280 miliard korun, o rok dříve číslo dosáhlo desetiletého maxima – 288 miliard. Peníze putují za hranice hlavně jako výplata dividendy a v rámci vnitropodnikových cen, což je způsob, jak ušetřit na podstřelení nebo nadsazení hodnoty, kterou si dodávají příbuzné firmy. Hlavní potíž není v absolutním čísle, ale v kontextu. V porovnání s jinými státy a při zohlednění makroekonomických předpovědí se ukazuje, že odsud mizí peníze minimálně dvakrát víc, než by tomu mělo podle všeho být.

„V rámci transformace na tržní ekonomiku jsme prošli českou cestou, která spočívala v rychlé a mohutné privatizaci ve velké míře do rukou zahraničních vlastníků. První cesta se moc nepovedla, ale díky zahraničním investorům se v naší zemi tvoří zisky, a je třeba udržet vyváženost v různých zájmech,“ vysvětluje Babiš, proč buduje platformu. To znamená něco za něco: vláda nebude zvedat firemní daně ani zavádět speciální sektorové, ale české dcery mezinárodních matek se samy chopí iniciativy.

V ideálním výhledu bude na konci cesty třeba fond národního vzdělávání, kam firmy přispějí každoročními sumami o mnoha nulách, a i samy budou těžit z precizněji vzdělaných pracovníků ve vysoce odborných profesích, jako jsou nanotechnologie.

Strategie růstu bohatství České republiky

První výkop nového zacházení se zahraničními investory se setkal s pozitivním přijetím. Všechny oslovené společnosti, které měly v Lichtenštejnském paláci vyslance, kvitují s povděkem, že se s nimi chce vláda bavit, slyšet jejich pohled na věc, spolupracovat na řešeních a připustit, že mnohé z nich tady peníze už reinvestují. „Chceme být součástí této diskuse. Česko potřebuje jasnou vizi rozvoje v digitalizaci státní správy, sociálního bydlení, důchodové reformy, vzdělání či dopravní infrastruktury,“ říká Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny.

Na myšlenku, že bude lepší zkusit najít smír mezi státem a kapitálem než mu vyhlašovat válku, přivedl premiéra Pavel Smutný, advokát a předseda Českoizraelské smíšené obchodní komory. Spolu s dalšími zástupci byznysu a národohospodáři dal dohromady analýzu s názvem Strategie růstu bohatství České republiky, na níž je nová premiérova platforma postavena.

Podobně hovoří i zástupci ostatních firem. „Oceňujeme, že premiér vyzdvihl pozitivní vliv investic od společností, které v Česku působí dlouhodobě. V našem případě je to 15 miliard za posledních pět let, jde o investice do digitální infrastruktury,“ uvádí Ivana Vejvodová z Vodafonu. Na myšlenku, že bude lepší zkusit najít smír mezi státem a kapitálem než mu vyhlašovat válku, přivedl premiéra Pavel Smutný, advokát a předseda Českoizraelské smíšené obchodní komory.

Spolu s dalšími zástupci byznysu a národohospodáři dal dohromady analýzu s názvem Strategie růstu bohatství České republiky, na níž je nová premiérova platforma postavena. „Cítím, že téma má silnou politicko-sociální rezonanci. Takhle můžeme zpátečnicky rozbíjet stroje čili odmítat zahraniční investice nebo k nim být nepřátelští. Vycházím z premisy, že cizí kapitál je tu usazený a už je tu doma. A pak se mají jako doma chovat – sebevědomě, ale ohleduplně k prostředí,“ popsal LN Smutný.

Nenakopnutí ryze českého know-how

Napětí mezi státem a kapitálem se podle něj vyskytuje ve většině západních zemí a je motivováno bojem o moc. Přirozeností kapitálu je rozpínat se a růst, přirozeností státu má být ochrana veřejného zájmu. Nejlepšího výsledku lze podle Smutného dosáhnout, když se obě strany domluví, obě zvítězí. Pro stát to představuje peníze na rozvoj, pro firmy jistotu, že nepřijdou drastické změny daní. To je v kostce myšlenka, kterou se rozhodl premiér osvojit. Jednou ze změn kurzu hospodářské strategie bude komplexní změna v logice investičních pobídek.

Za 20 let po revoluci rostl kapitál zahraničních firem usazených v Česku násobně více než ten domácí. Nepodařilo se nakopnout ryze české know-how, republika se etablovala hlavně jako místo, kde se dají sehnat laciní a kvalitní zaměstnanci a levné nemovitosti.

Nebudou už řešit vznik jakýchkoli pracovních míst, protože se naopak nedostává pracovníků. Budou cílit na obory s vysokou přidanou hodnotou a potenciálem, které skýtá čtvrtá průmyslová revoluce, vstup digitalizace a internetu do výroby i správy. Za 20 let po revoluci rostl kapitál zahraničních firem usazených v Česku násobně více než ten domácí. Nepodařilo se nakopnout ryze české know-how, republika se etablovala hlavně jako místo, kde se dají sehnat laciní a kvalitní zaměstnanci a levné nemovitosti.

Pro srovnání: k roku 2016 činil úhrn českých investic v zahraničí 498 miliard, suma investic z ciziny sem 3,1 bilionu korun. Jedním z cílů vyjití si vstříc se zahraničními investory tak je i to, aby posílil domácí kapitál, aby měl vysokou přidanou hodnotu a pak se vydal množit do světa. „Musíme si najít jiné České republiky, kde budeme vyrábět, nabírat pracovní sílu, abychom pomohli chudým lidem na Balkáně nebo v Asii. Pro ně bude mzda tisíc eur astronomická, ale my už za ni dělat nebudeme,“ dodává Smutný.

Ze kterého odvětví si zahraniční investoři vytahují nejvíc peněz

Procento popisuje poměr mezi vydělanými penězi, které zahraniční firma vrátila do dalších investic, a těmi, které si z Česka stáhla.

Energetika a vodárenství

22 procent reinvestice; 78 procent odliv výnosů

Ropné, chemické a plastové výrobky

38 procent reinvestice; 62 procent odliv výnosů

Finančnictví

48 procent reinvestice 52 procent odliv výnosů

Kovy a kovové výrobky

49 procent reinvestice; 51 procent odliv výnosů

Telekomunikace

16 procent reinvestice; 84 procent odliv výnosů

Velkoobchod a maloobchod

31 procent reinvestice; 69 procent odliv výnosů

Podnikání v Česku

3,124 bilionu korun

činily přímé zahraniční investice v ČR v roce 2016 (přímá zahraniční investice znamená, že si podnikatel z ciziny koupí zdejší firmu, aby z ní měl trvalé zisky).

99,8 procenta

z jednoho milionu podniků působících v Česku jsou malé a střední firmy do 250 zaměstnanců.

21,7 procenta

všech přímých zahraničních investic je v ČR v oblasti finančnictví a pojišťovnictví, na druhém místě je s necelými deseti procenty výroba motorových vozidel.

54,9 procenta

přidané hodnoty vyprodukují v Česku malé a střední podniky, které jsou převážně v domácím vlastnictví – zbytek připadá na velké firmy, které jsou naopak vlastněny hlavně zahraničními majiteli.

Významní zahraniční investoři, kteří dostali pozvánku na setkání s premiérem

  • Hana Součková, generální ředitelka SAP ČR
  • Taťána Le Moigne, generální ředitelka Google ČR a SR
  • Nicolas Monaghan, viceprezident EMEA Operations &Supply Chain, FOXCONN CZ
  • Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko
  • Árpád Könye, generální ředitel Phillip Morris ČR
  • Milan Šlachta, generální ředitel BOSCH GROUP ČR
  • EduardPalíšek, generální ředitel Siemens
  • Libor Láznička, generální ředitel Continental Barum
  • Tomáš Salomon, generální ředitel Česká spořitelna
  • John Arthur Hollows, generální ředitel ČSOB
  • Jiří Kunert, generální ředitel UniCredit Bank
  • Bernhard Maier, generální ředitel ŠKODA AUTO
  • Dong Hwan Yang, prezident Hyundai Motor Czech
  • Jesper Lauridsen, generální ředitel AHOLD
  • Igor Beroun, generální ředitel Johnson Controls International
  • Ivana Tůmová, generální ředitelka Mondelez Czech Republic
  • Philippe Guitard, generální ředitel prostřední Evropu a Rusko Veolia Voda Česká republika
  • Richard Austen, generální ředitel MOL Česká republika
  • Petr Dvořák, generální ředitel Vodafone Czech Republic
  • Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM Česká republika
  • Eung Young Lee, prezident Nexen Tire Europe
  • Martin Herrmann, předseda představenstva innogy Česká republika
  • José Perdomo Lorenzo, generální ředitel T- Mobile Czech Republic a Slovak Telekom
  • Guillaume Chene, generální ředitel MAKRO Cash &Carry ČR
  • Martin Diviš, generální ředitel Kooperativa pojišťovna (omluvil se)
  • Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoft Česká republika (omluvil se)

Počet příspěvků: 2, poslední 26.9.2018 10:52 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.