Ázerbájdžán: Kaviárová diplomacie českých volebních pozorovatelů

Exposlankyně Čurdová a další čeští politici při své misi neshledali na zvolení Ilhama Alijeva nic nezávadného. Byly tedy volby v pořádku?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Když 11. října usedala bývalá poslankyně za ČSSD Anna Čurdová na letišti Hejdara Alijeva v Baku do luxusního sedadla první třídy přímého spoje ázerbájdžánských aerolinií do Prahy, pravděpodobně měla příjemný pocit z dobře vykonané práce. Podařilo se jí zkontrolovat výsledky prezidentských voleb v Ázerbájdžánu – autoritářské zemi, kde již od roku 1993 nepřetržitě vládne rodina Alijevů.

Přestože se tato rodina mezi novináři a odborníky běžně považuje za diktátorskou, podle Čurdové (i reportu dalších českých pozorovatelů) proběhly volby v klidu a syn Hejdara Alijeva Ilham získal 85 procent hlasů zaslouženě. Staronový vůdce země i tímto jejím svědectvím obhájil legitimitu svého zvolení. A Čurdová se mohla vrátit z čtyřdenní cesty, na niž získala finance ze zdrojů pochybné nevládní organizace.

Kdo to Čurdové platil?

„Prošli jsme patnáct místností a problémy nezjistili nikde. Jen ve čtyřech místnostech jsme našli drobné technické závady ve způsobu hlasování,“ obhajuje svůj monitoring Čurdová, kterou vyslala do Baku nevládní organizace For Fair Elections (FFE), jež „má sídlo na Ukrajině“ a „pozorování voleb se dlouhodobě věnuje“.

Při bližším přezkoumání je ovšem tato organizace přinejmenším pochybná. Internetové stránky organizace jsou v latince nedohledatelné a o jejím statutu se dá dočíst pouze v ukrajinském obchodním rejstříku. Organizace zmiňuje napojení na zastřešující instituci ICES (International expert Center for electoral systems), která monitorovací nevládky sdružuje a zastřešuje. ICES, s kterou Čurdová rovněž spolupracuje, ovšem For Fair Elections na svých stránkách vůbec nezmiňuje a v otázkách na strukturu financování této organizace mlčí. O FFE nic neví dokonce ani mluvčí nejznámější ukrajinské monitorovací organizace Opora, která volby sleduje už od roku 2006.Kde se vzaly peníze, které Čurdové zajistily cestu první třídou na čtyřdenní pozorovací misi?

Kde se tedy vzaly peníze, které Čurdové zajistily cestu první třídou na čtyřdenní pozorovací misi? Jistá si není ani sama politička a opakovaně odkazuje na For Fair Elections. Na otázku, jak je možné, že jí organizace zajistila cestu první třídou – ta pro statut nevládní organizace své zástupce na pozorovatelské mise vysílat první třídou nesmí – vyhýbavě odpovídá, že „třeba jsme si to doplatili sami“. Svou odpověď už ale neupřesňuje a pouze znovu opakuje, že „třeba“.

Volby v Ázerbájdžánu nejsou prvním propojením Čurdové se zmíněnou NGO. Spolu mimo jiné s Vladimírem Čurdou (v obchodním rejstříku registrovaným na stejné adrese jako Čurdová) a ruským právníkem Sergejem Mirzojevem, který v letošních volbách v Baku delegaci vedl, se již podílela na monitoringu parlamentních voleb na Ukrajině v roce 2012. Ani tam Čurdová nezjistila jakékoliv problémy ve volebním procesu, jakkoliv se odborníci včetně OBSE nebo zdroje z ministerstva zahraničí shodují, že „systém admin resurs (užívání peněz daňových poplatníků na vlastní propagaci) spolu s přeměnou volebního systému na smíšený jasně zvýhodnily vládnoucí Stranu regionů prezidenta Viktora Janukovyče“.

Někteří novináři včetně Kenana Alijeva z Rádia Svobodná Evropa se proto vyjádřili v tom smyslu, zda nevládní organizace FFE není spolufinancována z oficiálních vládních zdrojů. Vzhledem k nedohledatelným záznamům o jejím rozpočtu je ovšem velmi obtížné napojení na vládnoucí moc v Ázerbájdžánu potvrdit.

Výsledek byl známý dopředu

Podobně jako Čurdová nicméně o tamních prezidentských volbách mluví i další čeští zástupci, kteří se jednotlivých pozorovatelských misí zúčastnili. „Navštívil jsem dvanáct místností, mluvil s komisemi i s voliči a nezaregistroval jsem nic, co bych volbám mohl vytknout,“ popisuje bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, který do země odletěl jako nezávislý kontrolor na „pozvání ázerbájdžánského velvyslance v ČR“.

A souhlasí s ním i další – senátor Tomáš Jirsa (ODS), jenž se volebního monitoringu účastnil v rámci delegace Senátu, nebo europoslanci za ODS Miroslav Ouzký, který přijel pod záštitou organizace EAEO (The European Academy for Elections Observation) a Milan Cabrnoch za pozorovací program Evropského parlamentu. „Navštívili jsme devět volebních okresků, kde bylo mnoho voličů,“ citovala hned 9. října po skončení voleb ázerbájdžánská tisková agentura Trend exposlance za TOP 09 Václava Kubatu, dalšího českého pozorovatele. „S volbami ve vaší zemi jsme spokojeni,“ dodal Kubata.Kritiku za svou netransparentnost prezidentské volby v Ázerbájdžánu obdržely z řady mezinárodních organizací

Naprostá většina nezávislých odborníků přitom už léta poukazuje na brutální porušování lidských práv, které je s ázerbájdžánským režimem spjato. „Současný ázerbájdžánský politický systém lze nazvat jako vysoce centralizovaný autoritářský stát, vybudovaný na odkazu bývalého generála KGB Hejdara Alijeva. Vzhledem k tomu, že jeho rodina vládne zemi už dvě dekády, dá se Ázerbájdžán charakterizovat také jako dynastická republika,“ píší v příručce Člověka v tísni Eliška Sladová a Michail Bakuev. Stejně hodnotí zemi například i časopis The Economist, který v roce 2012 Ázerbájdžán zařadil v žebříčku demokratičnosti vlád a míře korupce na 139. místo ze 167 sledovaných zemí.

Kritiku za svou netransparentnost volby v Ázerbájdžánu navíc obdržely z řady mezinárodních organizací včetně Amnesty International, Human Rights Watch či Freedom House. Nejvýznamnější monitorovací organizace OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která má v zemi dlouhodobě skoro 300 volebních pozorovatelů, ve své zprávě považuje více než 58 procent navštívených volebních místností jako „špatné či velmi špatné“, indikující „vážné problémy“ včetně manipulace s hlasy voličů i s celými voličskými protokoly.

Zpráva OBSE pro novináře a odborníky působící v zemi žádným překvapením nebyla. „Bylo to dopředu jasné,“ shoduje se Kenan Alijev s Chadidžou Ismailovou, investigativní novinářkou, která byla za své články několikrát vydírána a zastrašována. „Výsledky se jen o pár procent lišily od aplikace, kterou vláda pár týdnů před volbami spustila,“ popisuje Ismailová případ „Appgate“. Vláda tehdy vydala oficiální androidovou aplikaci pro sledování volebních výsledků. Řadu dní před volbami však již v aplikaci byl výsledek dopředu nastaven, a když si toho tamní novinář Emin Milli všiml, centrální volební komise aplikaci stáhla a celou věc popřela. Milli si však z aplikace udělal screenshot, kterého se chytla i světová média.

Důsledně nic nenašli

Jak je tedy možné, že si čeští zástupci ničeho podobného nevšimli? „My jsme tam nejeli kontrolovat atmosféru v zemi. Jeli jsme jen obhlédnout průběh voleb,“ popisuje Svoboda. „My se k úrovni demokracie v zemi ani vyjadřovat nemůžeme, jedeme pouze zkontrolovat volební den,“ doplňuje Čurdová. Není však úroveň demokracie promítající se v atmosféře v zemi s transparentností voleb neodmyslitelně spjata? „Nezaregistrovala jsem nic, co by se výrazně lišilo od ostatních světových států,“ prohlašuje Čurdová a na dotaz o zatýkání novinářů a opozičních kandidátů, které bylo v zemi před volbami běžnou praxí, odpovídá, že „média jsou kontrolována i u nás, podívejte se na pana Babiše“.Nemusí jít o záměrné zkreslení reality ze strany českých politiků

Jakkoliv je nevysledování nesrovnalostí ve volebních místnostech zarážející, nemusí jít o záměrné zkreslení reality ze strany českých politiků. Prostě mohli pouze zajít do místností, ve kterých se hlasovalo čistě – podle OBSE jich přece bylo více než 40 procent. „Měli jsme volnost vybrat si místnosti, do kterých se zajdeme podívat,“ hájí se ovšem Svoboda, že jeho mise byla důsledná.

Důslednost provedených misí potvrzují i zprávy zástupců Evropského parlamentu a Rady Evropy (PACE), za které se voleb účastnili Cabrnoch s Ouzkým. Oproti dlouhodobé studii Human Rights Watch nebo OBSE ovšem tyto zprávy vycházejí právě jen z několikadenního pozorování pár volebních místností, kam se vybraná hrstka politiků zajde přesvědčit, často s oficiálními představiteli země.

Legitimizují vládnoucí režim

Ázerbájdžánská politická elita je navíc velmi aktivní v zajišťování nejlepšího možného servisu pro podobné oficiální pozorovatelské mise. Už před parlamentními volbami v roce 2010 se pro přátelské vztahy mezi rodinou Alijevů a zahraničními pozorovateli vžil termín „kaviárová diplomacie“. Podle studie neziskové organizace European Security Institute z Berlína, která se odkazovala na anonymní zdroj z ázerbájdžánské delegace ve Štrasburku, totiž zástupci evropských institucí dostávali za „kladná“ hodnocení kila prvotřídního kaviáru, hedvábné koberce, šperky či drahé dovolené v luxusních kaspických letoviscích.Kladná hodnocení postavena na jednodenním monitoringu, navíc financovaná z nejasných zdrojů, legitimizují vládnoucí režim

Kaviárová politika se ovšem netýká pouze vyslanců europarlamentu a Rady Evropy. Přinejmenším podivné je také financování pozorovatelských misí některými nevládními organizacemi. Příkladem je i cesta kandidátky za Zemanovce z letošních voleb Anny Čurdové, jak jsme již popsali.

Nabízí se tedy otázka, zda mají podobné pozorovatelské mise vůbec smysl? „Sledování deseti místností v jednom volebním dni je úplně zbytečné,“ tvrdí koordinátorka lidskoprávních projektů Člověka v tísni Adéla Pospíchalová. „Naopak to pouze komplikuje práci lidem, kteří v zemi dlouhodobě působí. Kladná hodnocení postavená na jednodenním monitoringu, navíc financovaná z nejasných zdrojů, totiž legitimizují vládnoucí režim,“ dodává.

A nutno říci, že oprávněně. Právě prohlášení Anny Čurdové – zástupce státu, který si kvůli historii politického teroru vydobyl jistý morální kredit – Alijev využil jako důkaz „otevřených a čistých voleb“.