Azbest stále zabíjí. Zlikvidovaná je jen čtvrtina zamoření

Miliony tun materiálu obsahujícího azbest jsou prakticky všude, přičemž od striktního zákazu používání azbestu v Česku uplynulo již 13 let. Jeho vlákna mohou mimo jiné způsobit rakovinu plic, ale většina prací k odstranění zdraví nebezpečného materiálu se u nás dodnes provádí vesměs načerno nebo v rozporu s bezpečnostními předpisy.

Miroslav Petr 16.3.2018
Panelový dům. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Panelový dům. | foto: Shutterstock
Panelový dům.

Ondřej Fišer, jeden z obyvatel panelového domu v Přerově, řekl LN: „Máme malé děti a dobře víme, jaké zdravotní riziko azbest představuje“ Tamní rodiny se po rekonstrukci stoupaček od vodoinstalatérské firmy dozvěděly až s dvouměsíčním zpožděním, že mají nadále v bytech nadlimitní výskyt vláken karcinogenní látky. Obrací se proto na soud.

Miliony tun materiálu, obsahujícího azbest, jsou prakticky všude – v opláštění budov, stoupačkách či na eternitových střechách. Ve školách, továrnách, skladech, ale i nemocnicích. Přitom již uplynulo 13 let od striktního zákazu používání azbestu v Česku a 23 let od mezinárodního zákazu. „Situace je alarmující, ale přesto je u nás legislativa v této věci nedostatečná a předpisy se ve velkém obcházejí,“ konstatuje soudní znalkyně z oboru chemie a čistoty ovzduší Zoja Guschlová, která se azbestem zabývá jako vedoucí akreditované laboratoře.

Desítky tisíc onemocnění a úmrtí

Podle expertů se u nás dosud podařilo zlikvidovat sotva čtvrtinu z původních šesti až sedmi milionů tun azbestového materiálu, využívaného pro své izolační a protipožární vlastnosti zejména v šedesátých až devadesátých letech. Přesný objem nikdo nezná, neboť na rozdíl třeba od Polska evidence chybí. Vlákna azbestu mohou mimo jiné způsobit rakovinu plic a jsou jednoznačnou příčinou nevyléčitelného nádorového postižení pohrudnice, vzácného mezoteliomu pleury, který se často projeví až desítky let po vdechnutí mikroskopických vláken.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že v Evropě je každoročně zaznamenáno 20 tisíc až 30 tisíc případů onemocnění spojených s azbestem, a odhaduje, že do roku 2030 zemře v Evropě na mezoteliom víc než 300 tisíc lidí

Od roku 1991 bylo v českém registru nemocí z povolání hlášeno 133 mezoteliomů. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že v Evropě je každoročně zaznamenáno 20 tisíc až 30 tisíc případů onemocnění spojených s azbestem, a odhaduje, že do roku 2030 zemře v Evropě na zmiňovaný mezoteliom víc než 300 tisíc lidí.

Většina prací k odstranění zdraví nebezpečného materiálu se u nás dodnes provádí vesměs načerno nebo v rozporu s bezpečnostními předpisy. Ty například nařizují, že každý, kdo odstraňuje azbest (byť třeba jen roury v jádrech paneláků nebo eternitové tašky ze střechy zahradní chatky), se musí obrátit na specializovanou sanační firmu, která práce s azbestem hlásí hygienikům. Pracovníci mimo jiné také musejí být chráněni respirátory a pracovat v mnoha případech v hermeticky uzavřeném kontrolovaném pásmu.

Chybí program likvidace

„Azbest je v kategorii nebezpečných odpadů, ale bohužel se ve své praxi setkávám s obrovským množstvím firem a podnikatelů, a je jich naprostá většina, kteří s tímto materiálem nakládají, aniž by měli vyžadovanou vázanou živnost pro nakládání s nebezpečnými odpady,“ upozorňuje soudní znalkyně Zoja Guschlová.

Certifikované sanační firmy upozorňují, že Česko nemá jednotný a závazný program likvidace azbestu, „akční plán“ třeba po vzoru Polska

Naposled se v médiích před sedmi lety hojně popisoval případ zpackané likvidace azbestu, který se uvolnil ze starých takzvaných boletických panelů při zateplování budovy Základní školy Na Šutce v Praze 8. Radnice musela kvůli nadlimitnímu výskytu azbestových vláken vyměnit dodavatele stavby. Certifikované sanační firmy upozorňují, že Česko nemá jednotný a závazný program likvidace azbestu, „akční plán“ třeba po vzoru Polska.

Jejich Národní plán očištění země od azbestu do roku 2032 přesně stanovuje, kdo je za to zodpovědný, kolik peněz to bude stát (včetně nákladů na osvětu a prezentaci zdravotních rizik) a jak se na odhadovaných celkových nákladech ve výši přes 40 miliard zlotých (kolem 240 miliard korun) bude dotacemi podílet stát, případně Evropská unie.

Skupina předních sanačních firem v Česku nedávno založila asociaci, která má hájit jejich zájmy. Asociace se především snaží vymezit vůči konkurentům, kteří v oboru likvidace azbestu snadno podnikají, přestože na to nemají oprávnění. „Nechceme říkat státu, co má a nemá dělat. Ale chceme, aby ve věci likvidace azbestu konečně převzal zodpovědnost za celý komplex problémů, které se každým rokem jen vrší,“ říká výkonný ředitel České asociace pro odstranění azbestu Aleš Soukup.

Akční plán

Problémem se v roce 2015 zabýval i Evropský hospodářský a sociální výbor, který doporučil členským zemím EU, aby vytvořily podobný akční plán likvidace azbestu, jaký má právě Polsko, a sestavily seznamy všech budov s výskytem azbestu. Česko zatím podobné konkrétní opatření nechystá. Ministerstvo zdravotnictví ale situaci vyhodnocuje.

Evropský hospodářský a sociální výbor v roce 2015 doporučil členským zemím EU, aby vytvořily akční plán likvidace azbestu a sestavily seznamy všech budov s jeho výskytem

„Z pohledu ochrany zdraví osob a pracovníků nyní resort zdravotnictví provádí analýzu stávající právní úpravy. Předmětem analýzy je ověřit, zda v kontextu nových vědeckých poznatků právní předpisy zajišťují dostatečnou ochranu celé populace,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová. O tom, že u nás likvidace azbestu nemá jednotné „velení“, svědčí i to, jak ministerstva, která se agendou zabývají, reagovala na dotaz, zda by se na likvidaci měl třeba dotací podílet i stát.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že s dotazem je třeba obrátit se na ministerstvo životního prostředí. To odkázalo na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má na starosti stavební agendu. Ani tam neodpověděli. „Tyto dotazy prosím směřujte na ministerstvo životního prostředí,“ vrátil dotaz mluvčí MMR Vilém Frček.

Azbest čili osinek, zapovězený materiál

  • Jde o souborné označení různých vláknitých silikátů, jejichž společným znakem je spřádatelnost vláken. Jsou navíc žáruvzdorné a chemicky poměrně stálé.
  • Azbest se dříve masivně využíval zejména ve stavebnictví jako protihořlavý materiál. Vzhledem k prokázání karcinogenních vlastností bylo používání azbestu v mnoha zemích světa zakázáno.
  • V Česku tento striktní zákaz platí již třináct let.
  • Podle expertů oslovených LN se u nás dosud podařilo zlikvidovat sotva čtvrtinu z původních šesti až sedmi milionů tun azbestového materiálu.

Počet příspěvků: 3, poslední 16.3.2018 03:30 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.