Inovace nechť si firmy platí samy - obhajoba firem

Naprosto souhlasím s většinou toho, čeho se pan redaktor Hořejší dobral, ovšem trochu mne leká ta snaha důsledně rozdělovat výzkum na žádoucí a kvalitní základní, který se děje v centrech excelence a akademickém prostředí a potom ten druhý, nanicovatý aplikovaný, který je po čertech podezřelý, protože soukromé firmy by si přece na vše měly vydělávat samy, bez podpory z dotací... a tak nějak vlastně ani žádný kloudný výsledek z těchto firem vypadnout nemůže.Druhou věcí je trochu nebezpečné podporování představy (byť jen v náznacích), že v akademickém prostředí by měl být kladen největší důraz na základní výzkum. To ale přece není v pořádku! Podívejme se na západ, kde třeba v univerzitách v severských zemích tvoří aplikovaný výzkum a experimentální vývoj až čtyřicetiprocentní  podíl celého výzkumu.Kam přesně se tímto chceme dostat? Jsou dotace k tomu, aby vědci mohli bádat, nebo k tomu, aby vzniklo něco nového, co bude přinášet nějaké prostředky ústavu/firmě a potažmo státu a prospěch lidstvu? Chtěl bych na našem příkladě ukázat, že zajímavé výsledky z firem padají - například čerstvě patentovaná multitryska na výrobu nanovláken slibující výrazně zvýšit produkční kapacitu a vyrábět z dosud nezpracovatelných biopolymerů. (Ano, trochu si nabíhám tím, že tento patent vznikl také díky dotační podpoře na vybudování  potenciální inovační kapacity - konkrétně Centra výzkumu a vývoje pro lékařské nanotechnologie - nikoliv díky podpoře konkrétní inovace.) Přesto si myslím, že firmy jsou představeny trochu jako subjekty, na kterých by se nejsnáze ušetřilo. Ano, u firem be se dalo najít mnoho příkladů plýtvání dotacemi, ale nebyl bych si tak jist tím, že ve větší míře než v akademické sféře. Přitom je mnoho věcí, které by se daly vytknout i univerzitám - třeba nejsou ochotny podepisovat CDA (smlouvy o utajení), dělat opatření na ochranu informací, jít do rizika pokut při porušení. Bez těchto smluv soudná firma do spolupráce s univerzitou nepůjde! Nebo jejich neschopnost najít cestu jak se finančně podílet na nákladech pro získání světového patentu... Omlouvám se za zbytečně rozvleklou reakci...a patenty Contipra (bez zveřejněných přihlášek): http://www.contipro.com/patents

Smlouvy o utajení

Myslím, že si nemusíme navzájem vysvětlovat, že v prostředí kafemlejnku, je případná úhrada za zakázku univerzitě (ve výši odpovídající výzkumné/vývojové zakázce v soukromí) mnohem nižší, než pětiletý příjem z  2-3 technologií zavedených do RIVu. Neboli zveřejnění nese mnohem víc a bez rizika případných sankcí za nesplnení zakázky či jiná pochybení. Tak jaké CDA, svolil byste jako univerzitní funkcionář k nějakému takovému podpisu?Univerzity jsou tu především proto, aby shrnovaly a sumarizovaly výzkum a předávaly ho dalším generacím studentů. To nelze bez výzkumu jak základního, tak aplikovaného. Pokud jde o laboratorní experimenty,  aplikovaného výzkumu bude samozřejmě řádově víc. (Tím myslím výzkum s vědomím cíle užití v praxi, narozdíl od vývoje technologií, který máte na mysli Vy.) Protože na skutečný fundamentální výzkum, typu elementárních experimentů a jejich matematického popisu, má dostatečné schopnosti minimální část populace. A ještě menší  (a zmenšující se) část z této minority je dostatečně schopna přesvědčit financující instituce aby je za to platily.Pokud by se podařilo vrátit pojmům základní a aplikovaný výzkum jejich původní význam, nebyl by s financováním aplikovaného výzkumu jako součástí vysokoškolského vzděkávání žádný problém. A firmy by si chodily na vysoké školy jako ke zdroji vědomostí, za unikátními přístroji a pro v oboru všeobecně vzdělané a flexibilní studenty. Naopak by přinášely podněty pro aplikovaný výzkum. Pokud by se v aplikovaném výzkumu došlo k něčemu, co by stálo za vývoj, jako je vaše tryska, k podpisu CDA a dohodě o financování by nic nevadilo. Protože by to na ní nezáviselo přežití instituce.  To bychom se ale museli předem dohodnout, že státem placený výzkum je součástí rozšiřování poznání, tedy vzdělávání a v návaznosti na něj jej financovat.Jako ilustraci absurdnosti současné situace v obsahu pojmů - ve smyslu problému diskutovaného v tomto článku - je fakt, že největší centrum ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU - financované zprojektu VaVpI je brněnský CEITEC; Central European Institute of Technology .  Pokud je nějaká jednotlivá entita, která bude rozpočet na VaVaI nejvíce nově zatěžovat, pak je to právě (podle názvu) technologický institut placený z peněz na základní (v dnešní české terminologii), tedy 100% financovaný, výzkum.

Nové výzkumné kapacity

Ze statistiky Eurostatu lze vyčíst, že na jednoho vědce ve vládním sektoru (především AV) vydáváme 0,073mil € ročně a n avědce na VŠ 0,042 mil€ ročně. Například v Rakousku je to 0,260 resp. 0,176, v Německu pak 0,201 repektive 0,141. Úvaha č. 1: Jelikož řada významných sídel jako je Ústí nad Labem, Brno, Plzeň či České Budějovice je dojezdové vzdálenosti od významných vědeckých pracovišť v Drážďanech, Vídni, Norimberku, Regensburgu či Linci, je možno bydlet "doma" a pracovat na 3-4x lépe vybaveném a dotovaném pracovišti, za násobně vyšší plat. K tomu ještě přispívá fakt, že řada rodin si hledá bydlení za městem, často právě ve směru k hranicím.To má jediný důsledek - téměř bezbariérový odliv těch nejlepších, kteří to myslí s vědou vážně. Jelikož na druhé straně stavíme velké bariéry přílivu z chudších oblastí světa, zejména jazykové ....Příkladem zcela prominentním, že se to děje, budiž následující odkaz:http://ist.ac.at/news-media/news/news-detail/article/two-new-professors-to-join-ist-austria-1/47/Proč nešli do "rodného" Brna na nově budovaný Central European Institute of Technology? Úvaha č. 2.: Jelikož se finance na výzkum nezvyšují, jediný způsob jak dosáhnout konkurenceschopné kvality je snížit počet vědců. A využít je co nejefektivněji k výchově další generace. Také je třeba jim připravit technické podmínky pro práci. Stavíme řadu nových center. Přitom soutěž byla nastavená tak, že bylo možné i rekonstruovat starší kapacity. To druhé je jistě v pořádku, novostavby nejspíš musí znamenat. že staré výzkumné kapacity se opustí. Nebo nemám pravdu? Vždyť počet vědců se musí snížit. Navíc je musíme dostat blíže ke studentům, zejména magisterským.....No, zatím je stav mysli takový, že nové kapacity se postaví ale staré se neopustí. Což povede k tomu, že se zvýší režijní náklady na jednoho vědce - ty už jsou dnes v experimentální vědách stejné, v některých směrech vyšší, než v blízkém zahraničí, čímž se zase ukrojí z mzdových prostředků a prostředků na výzkum. Závěry si laskavý čtenář jistě doplní sám.