Až se příští vláda bude chlubit Nečasovým peřím...

Vývoj státního rozpočtu za první pololetí vypadá optimisticky. Je dobré to zaznamenat, aby si úspěch nepřisvojili ti, kteří ho nezajistili. 

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Kromě novinek týkajících se personálního obsazení vznikající vlády se v pondělí objevila také data o státním rozpočtu za první polovinu roku. Současná rozpočtová situace stojí za zaznamenání – v dohledné době bude dobré si data z 1. července připomínat. Dá se totiž čekat, že pokud vláda Jiřího Rusnoka alespoň chvíli přežije, pokusí se přivlastnit si dobré zprávy, jež se za tu dobu v mediálním prostoru objeví. Prokazatelně dobré výsledky hospodaření státu v letošním roce by to však být neměly: byly dobré dávno před tím, než si Jiří Rusnok přišel pro jmenovací dekret, a jsou dobré i dnes, kdy ještě není ani známo, kdo má vést resort financí.

Polovina roku je pryč a deficit státního rozpočtu činí 31,5 miliardy korun (celkem se počítá se 100 miliardami). Při bližším pohledu do čísel na webu ministerstva financí je zřejmé, že stát ještě čekají nějaké nerozpočtované investiční výdaje, ale celkově nic nenasvědčuje, že by se měl letošní schodek přehoupnout přes magickou hranici 3 procent HDP, tedy přes maastrichtské kritérium. Výpočet deficitu pro tyto účely se sice od čísel na webu ministerstva financí mírně liší, ale platnost napsaného by to ohrozit nemělo.

Podstatné je, že by na tom neměly nic změnit ani výdaje na likvidaci škod po povodních. Ještě před povodněmi totiž vláda Petra Nečase slibovala investice do dopravní infrastruktury, což se v mnoha případech kryje s likvidací škod po povodních. Jestliže nyní premiér Rusnok uvažuje o investicích do komunikací II. a III. třídy, de facto nepřichází s ničím, s čím by odstupující vláda už nevyrukovala.

Podobné je to například s projektem Stáže ve firmách, který má zvyšovat kvalifikaci absolventů a lidí, kteří dlouhodobě nemohou najít práci. S tímto projektem spolufinancovaným z evropských fondů přišla vláda, konkrétně ministerstvo práce a sociálních věcí, ještě v době, kdy v čele resortu seděl Jaromír Drábek (TOP 09).

Tyto a další akce jsou na rozpočtu životně závislé. I když jde o peníze z EU, státní kasa je musí spolufinancovat, takže bez alespoň trochu rozumného hospodaření v minulosti by se daly stěží uskutečnit.Byť byla řada kroků odcházející vlády kontroverzní, účel splnily a veřejné finance se ubírají poměrně rozumným směrem

Trocha štěstí

Na druhou stranu v některých případech lze úzkou optikou letošního rozpočtu mluvit spíše o štěstí. Například v oblasti příjmů ze sociálního pojištění se mohl objevit mnohamiliardový meziroční propad a výrazné zhoršení bilance důchodového účtu. Narážíme na reformu penzí. Kdyby se více lidí odhodlalo vstoupit do penzijních fondů, státní rozpočet by to pocítil velmi bolestně. Pokud do druhého pilíře vstoupilo všeho všudy jen pár desítek tisíc osob, prakticky to sice znamená debakl vládní vlajkové lodi, ale pro letošní rozpočet je to zpráva dobrá.

Z další čísel je také patrné, že se daří čerpat evropské peníze, protože příjmy z EU jsou o více než 32 miliard vyšší než loni. Z významnějších povinných výdajů se o něco hůře vyvíjí podpora v nezaměstnanosti, na kterou je v pololetí vyčerpáno více než 54 procent plánovaných výdajů. Důvodem je vysoká nezaměstnanost na počátku roku. Jinak čísla poměrně odpovídají tomu, jak byl rozpočet schválen; žádný nemístný optimismus při jeho sestavování zjevně nepanoval.

Obecně se tedy zdá, že byť byla řada kroků odcházející vlády kontroverzní, účel splnily a veřejné finance se ubírají poměrně rozumným směrem. Je více než pravděpodobné, že bude-li trend pokračovat, vláda, která nastoupí (ať už bude jakákoli), se to pokusí prezentovat jako svůj úspěch. Bude však dobré si uvědomit, že ovlivnit vývoj veřejných financí je podobné jako zastavovat zaoceánský parník.