Až opadne voda, budeme vědět víc. Nebo (zase) nic.

Z povodní bychom se měli poučit a neopakovat chyby. Jenže příčiny vidí každý někde jinde.

Než opadne voda a s ní i diskuse o příčinách ničivých povodní, pokoušejí se do ní nejrůznější profesní i ekologické organizace a politici přispět svou pravdou. Na otevřené debatě pochopitelně není nic špatného, naopak. Jenže běžný občan bez důkladné znalosti hydrologie, ekologie či klimatologie se v té vší argumentaci může jen těžko vyznat. Jednotliví aktéři totiž přicházejí s vysvětleními, která si často zcela odporují.

Tak například Agrární komora, která k příčinám povodní svolala na 10. června mimořádnou tiskovou konferenci, se snaží veřejnost přesvědčit, že povodně jsou způsobené zmenšující se plochou zemědělské půdy, jež má dobrou retenční schopnost. A vyzývá proto k rozšiřování zemědělských ploch.

Prezident Agrární komory Jan Veleba upozornil, že kvůli developerům a různým investičním skupinám se přestalo hledět na půdní ochranu a denně mizí asi sedm hektarů půdy. „Těchto sedm hektarů je schopno pojmout 700 kubíků vody při srážkách 100 mm za den,“ vypočítal. Nejvíce podle něj ubývají pícniny. V pořadu otázkách Václava Moravce se obul také do ekologických organizací, které chtějí nechávat louky bez využití.

„Obhospodařované louky jsou taková přírodní vodní pumpa. Na jednu tunu, kterou z té louky sklidíme, potřebujeme asi 600 litrů vody. Nevyřešíme to stavěním hrází ani dalšími investicemi, musíme naše zemědělství vrátit do staletých zvyklostí, které v této zeměpisné šířce byly. Musí se vrátit skot, ubýt obilí a řepka,“ uvedl Veleba.

Nebo je to jinak?

Zato Hnutí Duha má pro povodně jiné vysvětlení. V přírodní krajině mírného pásu podle organizace převažovaly lesy. Pole oproti nim zadržují daleko méně vody, zvláště jsou-li intenzivně obdělávána. Za problém hnutí považuje především to, že z naší krajiny intenzivním zemědělským hospodařením zmizely lužní lesy a louky, které mají mimořádnou schopnost zadržet vodu.

Celkem rozumně zní námitka ekologů, že hráze stejně neřeší příčinu, ale až následek povodní„Zemědělská půda v minulosti pohlcovala více vody nejen díky existenci mezí a remízků. Nebyla utužena těžkými stroji, obsahovala více humusu a nebyla tak masivně odvodněna. Nyní většina vody z polí a luk rychle odteče už na jaře. Přes léto půda vyschne a přívalové či dlouhotrvající deště není schopna přijmout,“ píše se v nedávném prohlášení Duhy. Řešení tedy organizace vidí v obnovení přirozených toků. Sice by nedokázalo povodním zcela zabránit, ale zmenšilo by to škody.

Někteří novináři zase hledali příčinu v chybné obsluze hrází. Ze zaplavení Prahy obviňovali závod Povodí Vltavy, který údajně pozdě upustil vodní nádrže, zejména Orlík. Závod se však brání, že dříve upouštět nešlo, protože v době před povodněmi ještě nebyl vyhlášen krizový režim. Na stranu vodohospodářů se v pátek postavil i premiér Petr Nečas, který odmítl tvrzení, že vodohospodáři dávají přednost výrobě elektřiny. Zisk elektrárenské společnosti ČEZ z hydroelektráren na Vltavské kaskádě dle jeho slov představuje pouze procento výdělku společnosti.

Celkem rozumně zní v debatě námitka ekologů, že hráze stejně neřeší příčinu, ale až následek povodní. „Velké přehrady nejsou správnou odpovědí na povodně. (...) Správným lékem je vhodná zádrž vody v celých plochách povodí,“ uvedl Jiří Malík, expert na ochranu vod a říční systémy a předseda občanského sdružení Živá voda.

Když věda neodpoví

Pokud by někdo doufal, že pomyslného viníka či efektivní řešení pomůže najít věda, mýlí se. Ani vědci totiž nejsou zajedno. Zatímco část si jich myslí, že klimatické změny s povodněmi nesouvisejí, jiní považují tuto souvislost za zřejmou. Klimatolog Metelka se například domnívá, že příčinou povodní jsou jen anomálie počasí, zatímco jeho mladší kolega Alexandr Ač tvrdí, že drastické výkyvy počasí jsou na činnosti člověka přímo závislé. S klimatologem Metelkou souhlasí Ač v tom, že změna klimatu přímo nezpůsobuje záplavy, míní však, že konkrétní extrémy počasí a jejich dopady na lidskou společnost jsou horší, než by tomu bylo bez globálního oteplení.

Veřejnost se musí spoléhat na kusé informace jednotlivých subjektů, které mnohdy sledují především vlastní zájmyTéma povodní si k přihřátí vlastní polévky nenechali ujít ani politici. Exprimátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) například svému prozatímnímu nástupci Tomáši Hudečkovi (TOP 09) vyčetl, že nechal pozdě postavit protipovodňové hráze. Prezident Miloš Zeman si zase neodpustil poznámku ve smyslu, že vládní představitelé pouze létají vrtulníky a předvádějí se, a místo tohoto prázdného gesta udělal neméně prázdné – na pomoc postiženým vyslal pár desítek členů hradní stráže.

Jasno do debaty mohl přinést panel odborníků, jehož svolání Petr Nečas oznámil už po povodních v srpnu 2010. Mělo jít o jakýsi „protipovodňový NERV“. Po opadnutí vody však tenkrát ochabla i vůle slib dodržet. V nedělních otázkách Václava Moravce sice premiér tvrdil, že panel skutečně vznikl, nicméně i kdyby mluvil pravdu, tak zřejmě nebyl příliš úspěšný. Žádného odborníka z tohoto uskupení totiž vláda nyní nepředstavila.

Veřejnost se tak musí spoléhat na kusé informace jednotlivých subjektů, které mnohdy sledují především vlastní zájmy, a (nebo) na postmoderní relativismus vědců, kde bohužel platí pravidlo, že každá „pravda“ má svou vlastní vědeckou studii.

ČESKÁ POZICE se povodním věnovala také v článcích:

Počet příspěvků: 3, poslední 11.6.2013 05:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.