Až normativní smysl práva nahradí matematické vzorečky...

Stát nemá cpát právo tam, kde stačí regulace morální. Proč má být zaručeno kvótou minimální zastoupení toho či onoho pohlaví v dozorčích radách velkých firem?

Kvóty a právo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kvóty a právo. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Kvóty a právo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Čeští zemědělců si stěžují na jiné evropské zemědělce, že mají příznivější kvóty, jimiž se evropské, a tudíž i tuzemské předpisy jen hemží. Existují kvóty na hovězí maso čerstvé i zmrazené, v celku i půlené, ostatní nevykostěné, dokonce i na kompenzované čtvrti – kdo ví, co to je. A také kvóty mléčné, cukerné i produkční.

Rozhodoval o nich Ústavní soud a pravil, že se „nemůže uchýlit k přísnému hodnocení soustavy produkčních kvót, protože by pak musel přistoupit též k hodnocení nezbytnosti a užitečnosti státní politiky subvencování a privilegování zemědělství a přiklonit se k některé ekonomicko-politické doktríně“. A od toho orgány práva nejsou, jde totiž o věc ryze politickou, říká Ústavní soud. A dodávám – nikoliv o věc právní.

Produkční kvóty

Ekonomové a politici zřejmě uvažují v jiném software než právníci a třeba si opravdu myslí, že se hospodářské zájmy bez kvót ochránit nedají. A jak je naše společnost zblázněná do představy, že všechno je nutné (a možné) řešit právem, ocitly se v právu i produkční kvóty – a co má být, jsou v něm i jiné hlouposti.

Jak je naše společnost zblázněná do představy, že všechno je nutné (a možné) řešit právem, ocitly se v právu i produkční kvóty

Máme neuvěřitelné množství zákonů a podzákonných předpisů. Patří mezi ně například zákon o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, jak se s odpuštěním jmenuje. Pomiňme, že leckomu přijde na mysl, že to je pitomost. Zákon musí přijmout zákonodárný sbor. Kolik poslanců může mít ponětí o oběhu osiva a sadby?

Hned v prvním paragrafu tohoto zákona se odkazuje na více než 80 evropských směrnic. Ustanovení druhé paragrafu obsahuje 49 definic. Zkuste definovat, co je to sazenice – „sazenice je mladá rostlina vyrobená z osiva, sadby nebo části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě“. Chápete význam této úpravy? To však není vše.

Revoluční prohlasování pažitky

Tento zákon je každý rok novelizován. Co je na osivu a sadbě pěstovaných rostlin natolik dynamického, že se předpis mění jednou ročně? Novelizací v roce 2007 jsme docílili kýženého stavu, že se konečně žádosti o prodloužení registrace odrůd pažitky (Allium schoenoprasum L.) považují za včas podané, jsou-li podány nejpozději do šesti měsíců od 29. prosince onoho roku. Řada zákonodárců, kteří takto revolučně prohlasovali pažitku, to dodnes považuje za slušný legislativní výkon.

Řada zákonodárců, kteří revolučně prohlasovali pažitku, to dodnes považuje za slušný legislativní výkon

Je to zcela nahodilý příklad, ale zároveň ukázka mentální katastrofy. Akceptujeme-li představu, že zákon o oběhu osiva a sadby schvaluje nejspíš více poslanců a senátorů, než kolik činí celostátní počet těch, kteří tomuto předpisu rozumějí, je to smutné, ale samo o sobě banální.

Připusťme dokonce, že specialista ocení i prováděcí předpisy – například nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí u růžičkové kapusty pět gramů, kdežto u kozlíčku polníčku 25 gramů; nejlépe se můžete rozšoupnout v malém balení třeba s bobem zahradním – až do 250 gramů.

Změť regulí

Neptám se na oběh osiva a sadby. Ptám se, kde zůstal Seneca a jeho zdvižený prst: „Zákon musí být stručný, aby si jej i nezkušení snadno zapamatovali!“ Kde je Cicerovo: „Všichni sloužíme zákonům, abychom mohli být svobodní!“ Komu slouží právní řád, který je budován jako změť regulí, před níž občan stojí bezradný a bezmocný, bez hodinek, bot a pásku jako při nástupu do letadla?

Podobně se formuje celé takzvané moderní právo. Je to zdivočelá legislativa, která reguluje pro samotné potěšení z regulace. Slavná armádní norma, že koně se zapřahají zpravidla hlavami ve směru jízdy, je oproti tomu zastaralá a neškodná.

Komu slouží právní řád, který je budován jako změť regulí, před níž občan stojí bezradný a bezmocný, bez hodinek, bot a pásku jako při nástupu do letadla?

Samozřejmě, že působí také objektivní vlivy. Komplikují se společenské vztahy, na něž přímo dopadají výsledky vědeckotechnického pokroku. Komunikace na sociálních sítích je složitější než přenesení obálky z jednoho místa na druhé pošťákem v placaté čepici. Však je také mnohem účinnější.

Mladík píšící z vandru Máně je minulostí. Dnešní Honza oslovuje dotykem klávesnice celý svět. Míra facebookové citlivosti na tajemství doručovaných zpráv je nesrovnatelně nižší – tento diskurz je totiž veden nejen s milovanou dívkou, ale i se statisíci anonymních příjemců. Drtivá většina uživatelů této komunikace o žádnou regulaci nestojí, pokud se z nich nestanou politici, špióni či obchodníci, kterým rozmetá jejich tajemství do všech koutů technická chyba nebo šikovný hacker.

Regulativní funkce

Objektivně potřeba regulace existuje. Například medicína dnes umožňuje různé druhy léčby za použití rozličných zdravotnických prostředků a materiálů. Ale je drahá, nelze ji uplatňovat na ryze tržních principech, neboť by byla pro řadu lidí nedosažitelná. Je tedy třeba regulovat například financování zdravotnictví z veřejných zdrojů či pravidla pro čerpání zdravotních služeb. Smiřme se s tím, že komplikovanější společnost vyžaduje komplikovanější pravidla.

Právo má plnit svou regulativní funkci, ale zároveň co nejméně zatěžovat své adresáty

Je tu však princip přiměřenosti právní regulace. Jeho podstata tkví v tom, že stát nesmí usilovat o právní regulaci jiných než společenských vztahů. Začneme-li právem regulovat pažitku, jsme na cestě do pekel. Nelze úspěšně upravovat společenské vztahy, které se právu ze své podstaty vymykají. Lásku zákonem nikomu nevnutíte.

Stát nemá cpát právo tam, kde stačí třeba regulace morální. Zdvořilosti právem stejně nikoho nenaučíte. A tam, kde je právní regulace nezbytná, je třeba ji podrobit testu přiměřenosti.Právo má plnit svou regulativní funkci, ale zároveň co nejméně zatěžovat své adresáty.

Neprávní pojetí

Vrátím-li se ke kvótám, které jsou dobrému právu z podstaty věci cizí a princip přiměřenosti právní regulace porušují, měl jsem se uspokojit pobavením nad tragikomičností pažitkové legislativy. Měl jsem přestat hledat. Ale nepřestal – mea culpa! Našel jsem kupříkladu kvóty rodičovské. Obdivuji sociální fantazii tohoto „konceptu“, předpokládá-li, že se nedostatek sdílené rodičovské péče vyřídí zřízením kvót. Netušil jsem, že George Orwell je už u nás členem nejvyšších pater exekutivy.

Kvóty v právu mají vždy jediný proklamovaný účel – zabránit nějaké formě diskriminace. Jsou v tomto pojetí pravidly pro nerovnost – údajně kvůli rovnému výsledku. Toto pojetí je nespravedlivé, nesmyslné a také neprávní.

Dále jsem pátral s velkým strachem. Přišly 40procentní kvóty jako minimální zastoupení žen v dozorčích radách velkých firem. Hledal jsem – ve snaze zajistit se pro dobu vlastní vetchosti – kvóty pro staré. Ale tahle země není pro starý. Našel jsem pokus o stejně vysoké kvóty pro volební kandidátky. Pro penzisty ovšem zase nic speciálního. Už jsou jich tři miliony, ale rezervováno je pro ně maximálně krmení holubů.

Podobných příkladů lze vyjmenovat řadu, princip zůstává stejný. Dodejme jen poslední význačný případ – kvóty pro migranty. Některé z kvót se uplatňují, jiné startují, další zatím neprošly, na tom v dané souvislosti nezáleží. Ať pátráte jakkoliv, kvóty v právu mají vždy jediný proklamovaný účel – zabránit nějaké formě diskriminace. Jsou v tomto pojetí pravidly pro nerovnost – údajně kvůli rovnému výsledku. Tvrdím, že toto pojetí je nespravedlivé, nesmyslné a také neprávní.

Spravedlivější výsledek

Slovo „kvóta“ je latinského původu a znamená předem stanovené množství, počet, tedy absolutně určité číslo, nebo také podíl či poměr, tedy číslo určené relativně. Maximální kvóta hokejistů jednoho týmu ve hře je šest. Jakmile se trenér zmýlí a pustí do hry někoho navíc, jde o technický přestupek a družstvo je potrestáno.

Možná kdyby se v hokejovém zápase Jihoafrické republiky s Kanadou jí počítala jen každá desátá branka, byl by výsledek pro zastánce kvót spravedlivější

Tak se to hraje nejen v Kanadě, Rusku, Finsku a u nás, ale i v Bosně a Hercegovině, poslední v loňském žebříčku (47. místo) – před nimi byl třeba Hongkong, Lucembursko, Korejská lidově demokratická republika nebo Jihoafrická republika.

Nikoho zatím nenapadlo, že by Lucemburčanů mělo být ve hře 170 procent, nebo že by bylo možné pro Jihoafričany stanovit zvýhodňující kvótu gólů. Možná kdyby se v jejich zápase s Kanadou jí počítala jen každá desátá branka, byl by výsledek pro zastánce kvót spravedlivější. Možná by ovšem po čase Jihoafričané nakoupili pár Kanaďanů a vyhráli mistrovství světa. Taková je síla kvót!

Právo určovat

Pro muže a ženu je v euratlantickém právu stanovena účast v manželství poměrem jedna ku jedné. Nehraje se to tak ale v celém světě, ba už ani v systému anglosaského a kontinentálního práva. Jsou země, které uznaly institut manželství osob téhož pohlaví, a je to považované za opatření antidiskriminační.

Kvótami lze stanovit cokoliv. Kdo má však právo určovat, kde kvóty mají místo, a kde nikoliv?

Co když však někoho napadne, zda ještě lépe nezaručit rovnost žen a mužů v manželství kvótami? A co když to zase budou kvóty 40procentní? Jak to uděláme? Narážíme na otázku, kdo má právo určovat, kde kvóty mají místo, a kde nikoliv. Pro slepice nosnice je právním předpisem stanoven minimální prostor klece. Kolik místa je stanoveno pro pražského cestujícího v ranní špičce v tramvaji číslo 22?

Proč má být zaručeno kvótou minimální zastoupení toho či onoho pohlaví v dozorčích radách? Proč nemá být zaručeno kvótou minimální zastoupení osob mladších 30 let? Kvótami lze stanovit cokoliv. Bůh je použil – v celkem jednoduché variantě – při velké potopě. A ty naše kvóty, ty snad také stanovují bohové?

Katastrofální selhání

Netvrdím, že kvóty nejsou funkční. Někdy až příliš. Soudím jen, že jsou především nástrojem pro právo naprosto nevhodným. Francouzský zakladatel sociologie Auguste Comte (1798–1857) zařadil matematiku na základní příčku věd, protože je schopná vyjádřit jen procesy a jevy jednoduché, převedené na matematické symboly a podléhající matematickým zákonům. (Tyto „jednoduché“ matematické procesy a jevy jsou však nesmírně složité, což dokazují maturanti či právníci.)

Dnes už mnohým pokušitelům migračních kvót dochází, že katastrofálně selhávají, ale zřejmě ještě nechápou, proč to tak být musí

Na opačném pólu stojí procesy a jevy společenské, na jejichž vyjádření dosáhnou jen vědy o společnosti. To platilo a bude platit, dokud bude existovat společnost. Dnes už mnohým pokušitelům migračních kvót dochází, že katastrofálně selhávají, ale zřejmě ještě nechápou, proč to tak být musí.

Copak je opravdu nenapadá, že matematicky nelze stanovit absolutní, ba ani relativní počty migrantů, s nimiž se má udělat to či ono – propustit, nepropustit, zadržet, ponechat, registrovat, vyhostit, poskytnout ochranu, udělit azyl nebo občanství. Tím důvodem přece je, že nejde o matematickou rovnici, nýbrž o trilionkrát složitější společenský proces.

Základní výhoda lidstva

Začalo nové stěhování národů a žádné kvóty s tím nemají co dělat. Nevíme o něm prakticky nic, jen to, že se opakuje v dějinách lidstva – stále stejným směrem, jímž putuje z našeho pohledu slunce po obloze. Přináší a přinese s sebou události dramatické, někdy i tragické, přináší a přinese s sebou totální změny, mezi nimiž bude hrát významnou roli i úplná změna povahy nejdůležitějšího normativního systému moderní společnosti – práva.

Lidstvo vždy nejlépe osvědčilo svou základní výhodu, jíž je rozum v ontogenetickém i fylogenetickém smyslu, když se soustředilo na poznání zákonitostí vývoje světa. Nikdy naopak neuspělo, pokud se pokusilo o jednoduchá řešení.

Otázkou je, jak dalece na tento zásadní přelom můžeme být připraveni. Myslím, že v jediném směru: lidstvo vždy nejlépe osvědčilo svou základní výhodu, jíž je rozum v ontogenetickém i fylogenetickém smyslu, když se soustředilo na poznání zákonitostí vývoje světa. Nikdy naopak neuspělo, pokud se pokusilo o jednoduchá řešení.

V tom vidím nebezpečí a katastrofický význam kvót. Pokud se k nim definitivně uchýlíme, pokud připustíme, aby přirozený hodnotový normativní smysl práva byl nahrazen matematickými vzorečky, rovnost rovnicemi a pravidla kvótami, místo poslanců posaďme – dokud aspoň toto můžeme ovlivnit – Rossumovy Univerzální Roboty a soudci jmenujme moderní počítače. Bude to systém nelidský, ale bezpochyby – v určitých ohledech – výkonný. To si přejeme?

Anebo jednodušeji: Viděl jsem kreslený vtip Marka Simona. „Opravit střechu?“ ptá se majitel domu. „To ne! Stanovíme kvóty na dešťovku pro jednotlivá patra.“