Avi Hasson: Potřebujeme chytré peníze

Motorem izraelské ekonomiky jsou moderní technologie a inovace, díky nimž snadno překonala i krizi. Na jejich rozvoji má ale také velký podíl vláda a podpora podnikání, včetně přímých investic do začínajících firem. „Nesmíme se bát rizika a slepých uliček,“ říká šéf izraelské vládní agentury na podporu inovací Avi Hasson.

Jan Klesla 3.7.2015
Potřebujeme chytré peníze. Například chceme takové investory z Číny, kteří nám... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Potřebujeme chytré peníze. Například chceme takové investory z Číny, kteří nám... | foto: BLOOMBERG
Potřebujeme chytré peníze. Například chceme takové investory z Číny, kteří nám... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Každé euro, dolar nebo šekel, které investujeme, se v ekonomice zhodnotí pětkrát až desetkrát. Získáváme ale i z neúspěchů, říká mimo jiné v rozhovoru s LN Avi Hasson.

LN: Čím se liší inovace a jejich podpora právě v Izraeli?

„Každopádně mít dost financí a skvělou pracovní sílu je základ každého podnikatelského prostředí“

HASSON: Na jednu stranu má Izrael mnoho unikátních vlastností, jako je celková kultura podnikání, díky kterým je moje práce jednodušší. Klíčem ale je, stejně jako jinde, vytvořit celý ekosystém, podnikatelské prostředí, ve kterém budou inovace vznikat. To z nás vytvořilo jejich světové centrum. Pokud chcete vědět, jaký je recept, je to vlastně velmi jednoduché. Je to finanční a lidský kapitál. Složitější ovšem je, jak obě přísady smíchat dohromady. Každopádně mít dost financí a skvělou pracovní sílu je základ každého podnikatelského prostředí.

LN: Co by měla splňovat první přísada, tedy peníze?

HASSON: Jak známo, máme v Izraeli největší investice do výzkumu na hlavu a vzhledem k HDP. Co už se ale neví, je, že podíl vlády je naopak nejmenší ze zemí OECD, a to výrazným rozdílem. Před dvaceti lety nebyla nic z toho pravda, měli jsme malé investice do výzkumu a velký podíl státu. Dokázali jsme to změnit, zaměřujeme se na věci, které mají smysl a jsou důležité. Třeba podpora začínajících podnikatelů, kteří nepotřebují tolik peněz a můžete jich podpořit více. Úspěšní pak získají mnohem více ze soukromých zdrojů.

LN: Co má tedy stát dělat?

„Zaprvé, můj dolar nesmí nikdy vytlačovat jeho dolar, to by bylo bláznivé. Pomáhám investicím, které by bez nás nebyly vůbec.“

HASSON: Především by měl veřejný a soukromý sektor spolupracovat, nesmí se ale snažit jeden druhého nahradit. Můj pohled je odlišný od pohledu běžného investora, protože on má maximalizovat zisk, ale já mám odlišný úkol. Zaprvé, můj dolar nesmí nikdy vytlačovat jeho dolar, to by bylo bláznivé. Pomáhám investicím, které by bez nás nebyly vůbec. Zadruhé, já bych měl nést riziko, nebereme si podíly, veškerý benefit je váš. Neděláme to proto, že bychom byli tak štědří, ale protože naším cílem je, aby získala celá ekonomika.

Každé euro, dolar nebo šekel, které investujeme, se v ekonomice zhodnotí pětkrát až desetkrát. Z tohoto pohledu jsme skutečně velmi úspěšný investiční fond, avšak naše měřítka úspěchu jsou zcela jiná. Získáváme i z neúspěchů a máme mnoho příkladů, kdy společnost nebyla úspěšná a zkrachovala. Pro mě to ale byly úžasné firmy, vznikla z nich totiž řada nových a mnoho lidí se tam hodně naučilo.

LN: Kolik investuje váš úřad?

HASSON: Můj rozpočet je půl miliardy dolarů ročně. To se ale v průměru ztrojnásobí, protože nikdy neinvestuji sám. Zájem je přibližně pětinásobný.

LN: Zaměřujete se na některé obory?

HASSON: Ne úplně. Nemohu říct, že dám určitou částku do určitého odvětví, rozhoduje se na základě konkrétních projektů. Nicméně jejich oborové rozdělení není stejné jako u soukromých fondů. Každý za mnou může přijít, moje dveře jsou otevřené všem, ale proč by to dělal? Pokud vyvíjí třeba mobilní aplikaci, má nespočet jiných možností. Jestli však vyvíjí třeba zdravotnické přístroje nebo léky, přijde spíše za mnou, protože každý šekel je důležitý a riziko pro soukromé investory je vysoké. Máme tedy větší podíl v takových odvětvích, ale není to záměr, určuje to sám trh.

LN: Takže vítáte rizikové projekty?

„Pokud někdo přijde a řekne: Když dáte pět milionů eur, dáme to samé, půjdeme do toho. Zní to jako velká teorie, ale ono to opravdu funguje.“

HASSON: Pokud někdo představí rizikový projekt, tak nás skutečně zaujme. Máme podporovat projekty, které jsou pro soukromý sektor samotný obtížné. Pokud někdo přijde a řekne: Když dáte pět milionů eur, dáme to samé, půjdeme do toho. Zní to jako velká teorie, ale ono to opravdu funguje.

LN: Je v Izraeli dost investičních prostředků, nebo je sháníte v zahraničí?

HASSON: Více než 80 procent investic do začínajících firem v Izraeli je od zahraničních investorů. A i ve zbývajících 20 procentech má většina fondů prostředky odjinud. Přímo či nepřímo tak ze zahraničí pochází 97 procent. Velmi bedlivě monitorujeme, které sektory skutečně mají nedostatek financí. Řeknu vám ale zcela otevřeně, že v Izraeli nepotřebujeme více peněz. Potřebujeme peníze, které přinesou něco víc, takzvané chytré peníze. Například nechceme investory z Číny proto, že jejich dolary jsou lepší než jiné, ale pokud nám otevřou čínský trh. To jsou pak strategické peníze a investice.

LN: Pokud jde o lidský kapitál, nemá Izrael problém s náklady na práci?

„Cena není to, čeho bych se bál, starosti mi dělá kapacita. Náš růst se může skutečně zpomalit, pokud narazíme na nedostatek talentů.“

HASSON: Ano, životní náklady a náklady na práci jsou vysoké, ale to bylo v Izraeli vždy. Máme vývojová centra 300 globálních společností všech odvětví – přišly sem snad za levnou pracovní silou? Cena není to, čeho bych se bál, starosti mi dělá kapacita. Náš růst se může skutečně zpomalit, pokud narazíme na nedostatek talentů. Proto se snažíme zapojovat další skupiny obyvatel, jako je arabská menšina. A také ultraortodoxní část společnosti, kde jde především o muže, s ženami v tomto nejsou problémy. Lidský kapitál je skutečně velká výzva a zasahuje až do základního a středního školství. Málo studentů technických oborů je problém i tady.

LN: Lákáte tedy lidi z celého světa?

HASSON: Osobně si myslím, že by to bylo velmi pozitivní. Navíc si myslím, že inovace milují různorodé prostředí a noví lidé nás mohou obohatit a inspirovat. Současná imigrační politika není tak otevřená, jak bych si možná přál, snažíme se nicméně prosazovat iniciativy, které pomohou přivést experty a podnikatele do Izraele. Máme i program na „znovuzískávání mozků“, který má přilákat desítky tisíc Izraelců žijících v zahraničí. Je dobře, když mladí lidé získávají zkušenosti, pokud se ale rozhodnou vrátit se, pomáháme jim třeba ke správné pozici. Není to tedy jeden univerzální nástroj, musíte toho dělat celkem hodně.

LN: Dá se váš recept použít i jinde?

HASSON: Tu otázku dostávám přibližně pětkrát týdně z každé země na světě. Zaprvé nemůžete jen prostě kopírovat, to nefunguje. Je spousta věcí, které jsou důležité, jako velikost, kultura, hodnoty a řada dalších. A samozřejmě vývoj v čase. Třeba náš program podpory podnikání vypadal před deseti lety zcela jinak. Pokud ho chcete zkopírovat, bylo by třeba lepší vzít jeho druhou generaci. Ta současná nemá smysl v prostředí na jiném stupni vývoje.

„Máme stabilní podnikatelské prostředí už 40 let bez ohledu na vlády. Například moje pozice není politická, mám šestileté funkční období a spolupracuji už se čtvrtým ministrem.“

Samozřejmě je praxe, která se přebírat dá. Mimořádně důležitá je stabilita v dlouhém období. Pokud zakládáte společnost, je to běh na pět, deset, dvacet i více let a pokud vláda mění pravidla každé dva až tři roky, nedá se v tom žít. Máme stabilní podnikatelské prostředí už 40 let bez ohledu na vlády. Například moje pozice není politická, mám šestileté funkční období a spolupracuji už se čtvrtým ministrem. Vláda ale také musí postupovat rychle. Pokud jí trvá dva roky vyřešit nějaký problém, trh se zatím změní a řeší už něco jiného, v technologiích jsou dva, tři roky celá generace. Nebo je to stále aktuální, ale moje společnost už zanikla a s ní stovky dalších. Je potřeba se hýbat rychle a klidně i experimentovat. Vyzkoušet nějakou politiku přímo na trhu. Je dobrá? Výborně! Pokud není, změňte ji, nahraďte.

To je největší výzva pro jakoukoliv vládu. Nejdůležitější je spolupráce, což platí pro malého podnikatele, korporaci i vládu. Na tom pracujeme 40 let, máme šest desítek mezivládních dohod, platíme stovky projektů, investujeme do spolupráce firem a akademické sféry. Tady opravdu může stát pomoci, v hledání vhodných partnerů i finančně.

LN: Jaké jsou na druhou stranu největší chyby v podpoře inovací?

HASSON: Seznam chyb a omylů je přirozeně mnohem, mnohem delší. Jak napsal Tolstoj o šťastných a nešťastných rodinách, všechny šťastné jsou stejné, ale smutný příběh je pokaždé unikátní. Omyly nejsou nikdy stejné, lidé se učí. Vezmete třeba skvělý program ze Singapuru, zkusíte ho v Česku a on nefunguje. Je mnoho věcí, které můžete pokazit, důležité je mít jasná kritéria hodnocení a prostě opravovat, jak je třeba.

LN: Jaký vliv na investice a inovace má v Izraeli bezpečnostní situace?

„Izrael a jeho ekonomika po mnoho dekád osvědčily mimořádnou odolnost, konflikty a krize otestovaly všechna odvětví včetně těch nejmodernějších“

HASSON: Musím přiznat, že přínos bezpečnostní situace k inovacím je obrovský. Mnoho skvělých nápadů v technologiích vzniklo při jejím řešení. A většina populace má armádní výcvik, často v technických jednotkách.

Jsou tady ale samozřejmě i negativa. Izrael a jeho ekonomika po mnoho dekád osvědčily mimořádnou odolnost, konflikty a krize otestovaly všechna odvětví včetně těch nejmodernějších. Naučili jsme se s tím žít a globální společnosti k nám přicházejí i přesto, že vědí, co se tady děje, a rostou každý rok. Zjevně si uvědomily, že to lze mít pod kontrolou. To je pozitivní pro celou ekonomiku, společnost a podnikatelské prostředí. Například minulé léto probíhal konflikt v Gaze a izraelská společnost Mobileye uprostřed toho šla na newyorskou burzu NASDAQ. Byl to nejhorší, skutečně nejhorší možný čas, a oni dostali miliardu dolarů!

LN: Jak moc důležitá je armáda pro zdejší byznys?

HASSON: Je opravdu důležitá. Sám jsem strávil pět let v jedné z těch slavných technických jednotek se čtyřmi číslicemi v názvu, kterými prošlo mnoho lidí v IT odvětví. Každý den dostanete nemožný úkol, máte velmi omezené zdroje a je to otázka života a smrti. Nemáte čtvrtletní plány, ale musí to být dnes. Hodně štěstí! Navíc se očekává, že to vyřešíte sám. Izraelská armáda velmi deleguje na nižší stupně velení, až po třeba velitele čety u pěchoty. Je to součást kultury. Nechci se dotknout generálů, ale naši armádu povětšinou řídí poručíci.

„Všechny ekonomické ukazatele jsou velmi pozitivní a technologie tomu opravdu hodně pomáhají“

Po takové zkušenosti není založení firmy zas tak těžké. Zvládl jste horší věci. Umíte pracovat v týmu, řešit skutečně obtížné situace, osobně jste dospěl a znáte pravděpodobně i spoluzakladatele, protože jste spolu sloužili. Rozhodně nemohu Česku doporučit, aby si vytvořilo konflikt a vybudovalo armádu. Nicméně my už to máme, a navíc některé obory, jako kyberbezpečnost, z toho těží přímo.

LN: Může se motor růstu v podobě moderních oborů zpomalit?

HASSON: Všechny ekonomické ukazatele jsou velmi pozitivní a technologie tomu opravdu hodně pomáhají. Je to zcela strategické odvětví a je i odolné díky tomu, že se nesoustředíme pouze na jeden jediný obor, ale podporujeme inovace napříč celou ekonomikou. Také se snažíme přenášet je z technologií do tradičních odvětví, jako je zemědělství nebo strojírenství. Navíc za nimi není jen několik velkých firem, ale tisíce menších společností. To nám umožňuje uspět ve stále tvrdší globální konkurenci. Izrael se z dobrých důvodů označuje jako start-up nation.

Hlavní vědecký poradce

  • Avi Hasson je od roku 2011 v čele agentury izraelského ministerstva hospodářství pro podporu inovací.
  • Jeho funkce se oficiálně označuje jako Chief scientist, tedy hlavní vědecký poradce. Na starosti má podporu výzkumu, vývoje a obecně podnikatelského prostředí. Především pak investice do začínajících firem v hodnotě půl miliardy dolarů.
  • Spravuje i programy spolupráce, včetně mezivládní dohody s Českem.
  • Absolvent telavivské univerzity sloužil pět let v izraelské armádě jako zpravodajský důstojník.
  • Působil v řadě firem a deset let byl partnerem fondu rizikového kapitálu.

Počet příspěvků: 1, poslední 4.7.2015 10:17 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.