Články autora

Vysoké školy by se měly zaměřovat na praxi i na teorii

Financování veřejných vysokých škol.

Praxe není nade vše, protože se může změnit v nevědomost, či v ideologii. Je důležitá, ale musí ji doplňovat teorie. Není třeba z univerzit vytvořit „praktické školy“. Vysoké školy mají vzdělávat, učit kritickému myšlení a vystupovat proti situaci, kdy civilizace zapomněla na své kořeny. K tomu je třeba teorie. Píše Karel Hlaváček.

13.7.2019

Žijeme v postpravdivém světě?

Populismus.

Současný svět není ani tolik postpravdivý jako posedlý lepší ekonomickou budoucností a srovnáváním s bohatšími. Na základě této kultury, nikoli postpravdivosti, kvetou proruské weby a populismus.

25.5.2019

Akademické tituly slouží k ozdobě jména a potvrzují hierarchii

Financování veřejných vysokých škol.

Funkcí akademických titulů docent a profesor by mělo být oddělit zasloužilé a schopné pracovníky a svěřit jim obtížné a odpovědné posty. Jejich skutečná funkce však často spočívá v pouhém stvrzování hierarchie a povyšování se, navíc se vytváří korupční potenciál. Je proto třeba začít uvažovat o jejich zrušení.

23.3.2019

Víra v Boha je důležitější než rodinné role či sňatky homosexuálů

Katolická církev začala proškolovat faráře, jak bojovat proti škodlivým vlivům...

Homosexuálové svět nikdy neovládali, a ani neovládnou, pokud však katolická církev neudělá svou hlubokou sebereflexi, ovládnou ji. Z kazatelen by pak měla zaznívat snaha o prohloubení duchovního života věřících i nevěřících, a nikoli plamenné odsuzování špatné morálky jako v kázání Petra Piťhy.

10.11.2018

V centru Prahy je třeba omezit spíše auta než jízdní kola

Osobní automobil zaparkovaný na kolejích způsobil dopravní kolaps v Praze 5.

Na Praze 1 nastal čas pro racionální řešení dopravy – omezit neekonomickou, neekologickou a na prostor náročnou a nezdravou a podpořit ekonomickou, prostorově skromnou, ekologickou a zdravou.

28.7.2018

Katoličtí biskupové versus Istanbulská úmluva

Bůh a věda.

Spor katolických biskupů s liberálním feminismem Istanbulské úmluvy nemá vítěze. Správně sice kritizují její filozofické základy narušující „přirozený řád“ rodiny, ale z filozoficky sporné pozice.

6.7.2018

Karel Marx není černobílý, ale barevný

Socha Karla Marxe v nadživotní velikosti byla dnes po poledni odhalena v...

Karel Marx byl rozporuplný myslitel – lze u něho objevit sklon k totalitarismu i principiální antitotalitarismus. Marxovu sochu není třeba považovat za zneuctění obětí komunismu, ale za otázku, jež se týká našeho postoje k Marxovi. Nebojujme proti Marxově soše, ale jeho nekritické oslavě, či nekritickému odsudku. Píše Karel Hlaváček.

26.5.2018

České vzdělávání čelí trestuhodné ignoranci

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Je načase si říct, že chceme-li kvalitní vysoké školství, musíme ho zaplatit a zbavit se polovičatosti. Pokud budeme vědecko-pedagogické pracovníky platit polovičatě, někteří půjdou pracovat jinam a jiní budou pracovat napůl. Pokud si budou muset přivydělávat v montovnách, čeká montovna i Česko.

14.4.2018

Roztříštěná naděje povolebního ráje

Diktátor a spasitel.

Namísto uvědomění si, že ráj a pokrok jsou naivní projekce náboženské naděje, se lidé zmítají v pokusech o uskutečnění střípků ráje už na této zemi. Důsledkem je příklon k politickým spasitelům ve volbách.

17.2.2018

Jak vyvést společenský dialog ze slepé uličky osočování

Společenská smlouva.

To, že někdo věří lživým faktům a ignoruje pravdu, není jedinou příčinou polarizace společnosti. Je jí neuvědomění si, že odlišné předsudky způsobují odlišné pojetí reality. Pak si uvědomíme, že lidé s odlišným názorem mají odlišné předporozumění, a nejsou pomýlení ignoranti.

20.1.2018

Do každodenního života je třeba vrátit náboženství a etiku

Ježíš vytvořený z dobrovolníků.

Měli bychom nově promyslet náboženskou a etickou neutralitu jak ve veřejném prostoru, tak ve vzdělávání a humanitních vědách. Současně je třeba začít nově přemýšlet o člověku z etického a náboženského hlediska. Lidé by měli vědět, že existují křesťanské, židovské, buddhistické i sekulární tradice.

25.12.2017

Kampaň Me Too aneb Kam směřuje „sexuální kontrarevoluce“

Rozchod?

Kampaň Me Too je pozitivní, bojuje-li proti oplzlosti a nekonsensuálnímu násilí. K liberálně-humanistickému ideálu rovnosti muže a ženy v jejím pozadí je však třeba být kritický. Máme se snad kvůli němu vzdát her? Proč nevtipkovat o ženách a mužích? Bojujme za slušnost a rovnost i za vtipkování.

2.12.2017

Odkaz Petera L. Bergera: Stále lze objevovat náboženské absolutno

Peter L. Berger, americký sociolog a luteránský teolog.

Teolog Peter L. Berger, jeden z nejvýznamnějších sociologů 20. století, který zemřel 27. června 2017 ve věku 88 let, obohatil sociologii o dnes již klasickou teorii sociální konstrukce reality.

30.7.2017

Jak v postfaktické době poznat pravdu

Jan Hus a jeho pravda.

Doba jedné pravdy skončila, žijeme v pluralitě, v níž soutěží odlišné názory – jsme odsouzeni vytvářet si vlastní. Tvorbě názoru je třeba se učit celý život, k čemuž vede zejména vzdělání, například znalost způsobů myšlení. Je třeba zachovat hodnotu pravdy, i když idea jediné a jednoznačné pravdy zřejmě končí. Píše Karel Hlaváček.

20.5.2017

Je třeba se bát spíše abstraktního strachu než terorismu

Abychom se kvůli strachu nestali snadnou kořistí politických manipulátorů,...

Měli bychom se zajímat o „přízemní“ problémy – zda svět obohacujeme, nebo pouze nakupujeme abstraktní strach, abychom jej šířili.

29.4.2017

O autorovi

Karel Hlaváček

Karel Hlaváček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Vystudoval mezinárodní politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze a teoretickou sociologii na Fakultě sociálních věd UK (FSV UK). Donedávna působil v Parlamentním institutu jako politolog a sociolog. Doktorand na FSV UK v oboru sociologie, momentálně na výzkumném pobytu na Goethově Univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem. Kromě mezinárodních vztahů se věnuje teoretické reflexi náboženství a filozofii sociálních věd.