Články autora

Odstoupení USA od smlouvy INF destabilizuje mezinárodní vztahy

Odpal rakety vzduch-země z Vincennesu.

Situace okolo Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) zneklidňuje evropské země NATO. Poslední, byť malou šancí na její záchranu, může být setkání prezidenta USA Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina 11. listopadu v Paříži při oslavě 100. výročí konce první světové války. Píše Vladimír Bäumel.

9.11.2018

Cvičení Vostok 2018: Ozbrojené síly opět nástrojem ruské politiky

„Nemáme a ani nemůžeme mít žádné agresivní plány,“ zdůraznil. Nicméně...

Manévry Vostok 2018 ukázaly, že ruská armáda „vstala z popela“, a je připravena vést nejen válku proti teroristům či lokální konflikty, ale i se střetnout s protivníkem ve velké válce.

13.10.2018

Opatrnost Miloše Zemana ohledně novičoku může být na místě

Prezident Miloš Zeman (20. března 2018).

K vývoji protiléků je třeba mít nervově paralytické látky (NPL), a nikoli nepatrné množství. Otázkou je, zda léky proti NPL vyráběné v Česku a v bývalém Československu působí i proti novičoku. Pokud ano, musely být v průběhu vývoje u nás k dispozici i poslední varianty NPL čtvrté vývojové řady.

4.4.2018

Putinovo odhalení nových typů zbraní Pentagon nepřekvapilo

Vladimir Putin.

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina k poslancům 1. března, v němž prezentoval několik zbraňových projektů, například systémy Avangard a Kinžál, ho měl Rusům ukázat jako silného vůdce.

16.3.2018

Americko-ruský poker o syrský plyn už má stovky mrtvých

Američtí vojáci pozorují tureckou hranici nedaleko města Manbidž.

Útok amerického letectva v Sýrii na začátku února na jednotku složenou i z ruských žoldáků nelze oddělit od hry o energetické suroviny. Rusko usiluje aspoň o částečný návrat investic do záchrany Asadova režimu. Proto se Kreml začal zajímat o syrskou ropu a plyn. Americko-ruská bitva o ně v Sýrii odstartovala.

6.3.2018

Rusko: Válečné námořnictvo by mělo podporovat velmocenské ambice

Ruské námořnictvo čtyřmi střelami s plochou dráhou letu, odpálenými z plavidel...

Dekret č. 327, který ruský prezident Vladimir Putin vydal deset dnů před přehlídkou válečného námořnictva v Petrohradu 30. července, překvapuje tím, že jeho bojové schopnosti mají být do roku 2030 druhé na světě v konfrontaci s USA a Čínou. Není však zřejmé, jak hodlá tohoto ambiciózního cíle dosáhnout.

26.8.2017

Válečný konflikt USA se Severní Koreou stále reálný

Podle vojenských expertů Severní Korea předvedla na přehlídce nové...

USA si musejí odpovědět otázku, zda a nakolik je Severní Korea ohrožuje. A jaká by v případě použití síly byla odpověď Pchjongjangu, nejen vůči USA, ale i Soulu a Tokiu. Zásadní otázkou v případě použití americké síly je i reakce Ruska a Číny. I z tohoto důvodu se zdá použití jaderné zbraně USA nepravděpodobné. Píše Vladimír Bäumel.

6.5.2017

Ukončí Putinova návštěva Japonska druhou světovou válku?

Premiér Abe opakovaně vyjádřil vůli dosáhnout konečného urovnání teritoriálního...

Ruský prezident Vladimir Putin by sice chtěl během své návštěvy Japonska podepsat mírovou smlouvu, jež by ukončila druhou světovou válku, a rozšířit s touto zemí hospodářskou spolupráci, ale současně odmítá územní ústupky, byť by to mělo za následek její odložení.

14.12.2016

Donald Trump: Jaderná válka je jako Titanic. Nemožné se stalo...

Válka.

Nastupující americký prezident Donald Trump si uvědomuje ničivou sílu jaderných zbraní. Je ale otázkou, zda při jednání USA s Ruskem připustí, že v jaderné válce nelze vyhrát, a přijme oboustranně přijatelný a vyvážený kompromis, který potvrdí princip vzájemně zaručeného zničení.

6.12.2016

Ruská armáda se opět stává nástrojem zahraniční politiky

Ruská armáda (ilustrační fotografie).

Finanční krize a západní sankce Putinovu režimu neumožňují zvýšit početní stav armády a urychlit její přezbrojení. Proto ruský generální štáb přišel s nácvikem opatření, která by měla zvýšit bojové schopnosti armády.

5.9.2016

Blízký východ: Zatím hra s neznámým koncem

Protiteroristické jednotky irácké armády, podporované ze vzduchu leteckými...

Z vojensko-politického hlediska zůstane na Blízkém východě v syrské krizi i po sestřelení ruského bombardéru SU-24 hlavním spojencem USA Turecko. Bude se však i zlepšovat spolupráce Ruska a Íránu. Otevřená zůstává kurdská otázka.

12.12.2015

USA versus Rusko aneb Je svět na prahu nové světové války?

Válka, ilustrace Richard Cortés

Nebezpečí nespočívá v ruské agresi vůči Ukrajině nebo baltským státům, ale v americké politice zatlačování Ruska. Bude-li vytěsňováno ze svých dominantních teritorií, bude se hrozba jaderné reakce Kremlu zvyšovat. Tragédií Evropy je, že o jejím osudu bude rozhodovat Moskva, nebo Washington.

8.5.2015

Krym jako faktor rovnováhy sil?

Krym, mapa

Za současné situace, kdy na východě země probíhá „protiteroristická operace“, je možná troufalé se domnívat, že problém Ukrajiny by se mohl dostat z barikád do diplomatických kuloárů. Ale pokud ano, je potřebné se zamyslet nad skutečnými motivy Ruska, které ho vedly k anexi Krymu, píše Vladimír Bäumel.

Jaký je smysl protiraketové obrany USA? Chránit proti Rusku, proti všem.

Protiraketový systém USA.

Snaha o zajištění vlastní bezpečnosti a bezpečnosti svých spojenců je v obecné rovině legitimní. V případě americké protiraketové obrany jde však podle vojenského analytika Vladimíra Bäumela o rozmístění zbraňových systémů, jež devalvují raketové systémy jiných zemí. Z pohledu Ruska se tím narušuje princip „vzájemného zaručeného zničení“, který je stále garantem klidu zbraní mezi oběma velmocemi.

O autorovi

Vladimír Bäumel

Vladimír Bäumel | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Absolvoval Vojenskou akademii v Brně, pracoval jako analytik ministerstva obrany, poté jako novinář. Po návratu do armády byl členem sekce zahraničních vztahů, vojenské politiky a strategie, vedoucím skupiny vojenských pozorovatelů v Somálsku a v Libérii. Zabývá se vojenskopolitickou situací ve světě s důrazem na jadernou a raketovou problematiku.