Články autora
Pražská Pragovka aneb Když se umění periferie dotkne centra
Umělci, kteří žili a tvořili na periferiích měst, si na vstup do kamenných galerií museli počkat, o to však byl jejich vstup zásadnější.
V Plzni lze spatřit bolestný život záhadného Lovecrafta
Výstava v Galerii města Plzně nazvaná Život je bolestný a přináší zklamání: Lovecraft se zabývá vlivem klíčové osobnosti moderního hororu Howarda Phillipse Lovecrafta v současném výtvarném umění a je prvním pokusem o zmapování této tématiky v českém prostředí. Recenze Radana Wagnera.
Pastrňák: Jen dobrý malíř pozná, kdy je obraz hotov
V klatovské galerii U Bílého jednorožce právě probíhá expozice nabízející ohlédnutí za posledními roky malířské tvorby Petra Pastrňáka. V rozhovoru hovoří nejen o svých malířských počátcích a cílech, ale i o důvodech pobytu v Indii.
Velké libido v Mánesu
Martin Krajc, malíř mladší generace, upoutává monumentální dynamikou velkoformátových děl. V impozantní síni Mánesa, kde si řada mnohem zkušenějších umělců dříve neuspěla, obstojí.
Vládce temných sil nacisty ani komunisty nepokořil
Hermetik Jiří Arvéd Smíchovský byl katolík a svobodný zednář, student teologie a satanista, badatel okultní literatury i účastník nesčetných pijatik. Tento „novodobý Faust“ sice spolupracoval s nacistickou i komunistickou tajnou policii, ale byl i několikrát vězněn, přičemž ho spoluvězni považovali za kolaboranta bez mravních zásad.
Legenda vídeňské secese v Praze
Rakouské kulturní fórum v Praze představuje dílo Josefa Hoffmanna. Výstava se ohlíží za tvorbou objevnou, zásadní a trvale inspirující, byť širší veřejnosti nadále poněkud upozaděnou.
Mistr duchapřítomnosti, improvizace i zábavy
Světoznámý filozof českého původu Vilém Flusser, jenž strávil většinu života v Brazílii, patřil k posledním „Mohykánům“ česko-židovsko-německé tradice, která byla živnou půdou i mu blízkým autorům Franzi Kafkovi, Franzi Werflovi a Edmundu Husserlovi. Praha, kde se Flusser narodil, pak pro něho byla i za pobytu v cizině středobodem.
Celník Rousseau v Praze v plné parádě
Dílo Henriho Rousseaua je v těchto dnech poprvé k vidění v pražské Národní galerii. Návštěvníkům je Rousseau ukázán v kontextu tvorby jiných známých umělců, kteří rozpoznali jeho talent a obdivovali ho.
Méně známý Adolf Loos
V zahradě Valdštejnské jízdárny v Praze proběhla výstava, která fotografiemi, texty a kresbami přiblížila dílo jednoho z našich nejslavnějších rodáků. Zaměřila se na méně známého Loose navrhujícího plzeňské interiéry na sklonku života na počátku 30. let.
Nadčasový český surrealismus v Alšově jihočeské galerii
Hluboká nad Vltavou a České Budějovice lákají v těchto dnech na výstavu českého meziválečného surrealismu. Nese jméno podle známé Nezvalovy básně Krása bude křečovitá.
Jak setřít hranice mezi undergroundem a oficiálním uměním
Svědectví Andyho Warhola o vzrušujících šedesátých letech je kaleidoskopem drbů, anekdot i smutných či vážných příběhů i překvapivých zamyšlení.
„Rodina“ sochaře Karla Nepraše se vrátila ze šrotiště
Kdyby mohl ve své době Karel Nepraš působit na mezinárodní umělecké scéně, stal by se světově proslulým sochařem. Předlistopadové poměry mu v tom zabránily. Ukázkou těchto paradoxních i trapných časů je příběh jeho díla Rodina připravená k odjezdu vystavená v pražském DOXu.
Americký pohled na opatrný pocit naděje čapkovské generace
Ve filozofické rovině se Čapkova generace ubírala od vitalismu Henriho Bergsona přes antiracionalismus k distingovanému liberalismu či pragmatismu. Karel Čapek toto směřování v mnohém sám formuloval.
Světový počin: Sean Scully vystavuje v Českých Budějovicích
České Budějovice „vytřely zrak“ Praze i dalším českým kulturním centrům. Pro letní sezónu připravil zdejší Dům umění výstavu, která snese nejpřísnější měřítka. Pod názvem The Body and the Frame představuje malířské a fotografické dílo Seana Scullyho.
Kdo je umělec, o co mu jde a role diváka
Co je v umění pokrok, změna, revoluce? Kdy se to stává a jak se to poznává? V čem tyto přelomové okamžiky spočívají a jak je možné být jejich svědkem? Mohou se v současnosti vyskytovat? Co je to paradigma a jaké jsou jeho důsledky? Kde se dnes tvoří a stvrzují nové trendy? V čem spočívá postmoderní přístup umělce, kritika i diváka?
O autorovi
Radan Wagner
Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je kurátorem, recenzentem, publicistou a malířem na volné noze. Dříve pracoval na různých postech v oblasti kultury. V letech 2004 až 2009 byl šéfredaktorem časopisu Revue Art. Věnuje se především současnému českému umění.
