Články autora

Čekáme na katastrofu

Dobro a zlo.

Lidská povaha, věčný zápas dobra a zla ve světě i v každém člověku, dobro a zlo v moderních či postmoderních přetechnizovaných společnostech, ztráta vnitřního kompasu lidí, strach z atomových zbraní, věda, internet nebo čínský sledovací systém. Nejen těmto problémům, ale i svým básním se v rozhovoru věnuje čínský básník Jidi Majia.

9.12.2018

Po listopadu 1989 rozvoj občanských aktivit nenastal

Listopad 1989

Signatář Charty 77 a jeden z nejpůvodnějších českých historiků Jan Tesař žije v Brezové pod Bradlom na Slovensku, ale občas zavítá i do moravské metropole. A právě v Brně umožnil vést rozhovor a debatovat nejen o roli státu, konformitě, disentu a českých a československých dějinách, ale především o současnosti, zvláště pak o tom, co se mu na ní nelíbí.

17.11.2018

Masaryk, Patočka a Havel na Nové scéně Národního divadla

Tomáš Garrigue Masaryk.

Ve foyeru Nové scény Národního divadla se v pondělí 29. října diskutovalo o třech klíčových českých osobnostech našeho „krátkého“ 20, století. Co pojí T. G. Masaryka s Janem Patočkou a Václavem Havlem? A v čem se jimi můžeme nechat inspirovat? Takové otázky si kladli Václav Bělohradský, Eliška Fulínová, Roman Joch a Martin Palouš.

30.10.2018

Do vzpomínek promlouvají i jiné věci než to, co jsme zažili

Paměť.

„Paměť v principu nefunguje příliš jinak než stránka na Wikipedii. Můžete na ni vstoupit a cokoli na ní změnit – neznatelně, ale i zásadně –, ale musíte si současně být vědomi, že totéž mohou kdykoliv učinit i jiní lidé,“ říká v rozhovoru americká psycholožka Elizabeth Loftusová.

7.10.2018

Medicína nezužitkovává, co by organismus dokázal sám

Placebo.

Současná medicína nebere v úvahu nic, co nelze změřit. Vidí v člověku jen oživený stroj Reného Descarta, ve kterém probíhají výlučně mechanické pochody, které můžeme dohledat a pozorovat. Jenže tak to není, je třeba vzít v úvahu i psychologii a sociální kontext. Placebo není žádná lumpárna, říká v rozhovoru psychiatr Radkin Honzák.

22.7.2018

Pro lidi začalo být přirozené nepodepsat se pod to, co napsali

Jugonostalgie.

Nejvýznamnější slovinský spisovatel Drago Jančar navštívil v květnu Prahu. Přestože ho rozhovory o politice unavují, byl ochotný bavit se o demokracii a kapitalismu nebo také o tom, co dnes, po vynálezu internetu, znamená autor.

1.7.2018

Liberalismus nevyprodukoval koherentní vizi. Proto je v krizi

Liberalismus.

Současný liberalismus uvízl v identitní politice a aktivismu. Zapomněl, že je třeba nejprve uchopit moc a vládnout. Toho ale není schopný, protože nemá žádnou životaschopnou vizi. Tento druh liberalismu kritizuje Mark Lilla, americký profesor politické vědy na Kolumbijské univerzitě.

10.6.2018

Technologie umožňují otevřené sdílení toho, kdo jsme

Polyamorie – konsenzuální nemonogamní vztahy.

Michaela Řeřichová je mladá žena, je zdatná v komunikačních technologiích a prezentuje se na veřejnosti jako propagátorka polyamorie – konsensuálních nemonogamních vztahů. I tomuto tématu se mimo jiné věnuje v rozhovoru, který České pozici poskytla.

13.5.2018

Komunisté dnes nejsou největší autoritářskou hrozbou

KSČM.

Po listopadu 1989 mnozí předpovídali, že komunisté zaniknou, či dokonce „vymřou“. Jak to, že téměř po 30 letech stále žijí? Má tato strana před sebou další desetiletí? I na tyto otázky se pokouší v rozhovoru odpovědět historik Michal Kopeček.

21.4.2018

Přestane-li být nevinný lidský život nedotknutelný, vše končí

Lidský život a nevinnost.

Trest smrti lze hájit. Mučení je v jistých případech odůvodnitelné. Eutanazie není řešením. Potrat je morálně zavrženíhodný. Tyto postoje v rozhovoru hájí australský profesor etiky na britské Univerzitě v Readingu David S. Oderberg.

30.3.2018

Odstranění Waterhousova díla: Ne zcela povedená performance

John William Waterhouse - Hylas a nymfy.

Na konci ledna se rozhodla Art Gallery v Manchesteru dočasně odstranit ze své expozice dílo Johna Williama Waterhouse Hylás a nymfy. Její rozhodnutí, motivované zobrazováním žen a ženského těla v galeriích, rozpoutalo debatu o cenzuře.

5.3.2018

Kampaň Me Too by se měla týkat spíše ženské práce než celebrit

Kampaň Me Too a sexuální obtěžování.

„Proč může někdo někoho sexuálně obtěžovat? Protože se domnívá, že má dostatečnou moc, aby to nejen učinil, ale zejména se vyhnul trestu. A Harvey Weinstein, a v tom je dobrým symbolem současné kampaně Me Too, si myslel, že tuto moc má,“ říká americká feministka Cynthia Enloe.

4.2.2018

Chci být politickým a současně i poetickým aktivistou

Putinovo Rusko.

Ruský básník Kirill Medveděv na své dílo neuplatňuje autorská práva a veškerou literární tvorbu zveřejňuje na internetu. Je v opozici vůči režimu prezidenta Putina a v rozhovoru mimo jiné konstatuje, že se svými názory stojí na okraji ruské společnosti.

31.12.2017

Používejme syntetické chemikálie s větším rozmyslem než dnes

Lidé a plasty.

„Měli bychom zvážit zdravotní dopady plastů. U mužů je evidentní drastický propad v kvalitě spermatu, navíc i přispívají k jejich feminizaci,“ říká v rozhovoru americká odbornice na mikroplasty Sherri Masonová.

10.12.2017

Společnost postrádá limity, jež by lidé ctili

Dítě, otec, pravidla a limity.

Jak se má otec chovat k vlastním dětem, aby je dobře připravil na život v dospělosti, a co vše může při jejich výchově pokazit? K čemu jsou dětem limity a pravidla v dnešní době, která je stále víc zamlžuje, ne-li zcela smazává? I na tyto otázky se pokouší v rozhovoru o otcích a otcovství odpovědět italský psychoanalytik Luigi Zoja.

19.11.2017

O autorovi

Přemysl Houda

Přemysl Houda | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Reportér České pozice. Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně na FF UK úspěšně dokončil doktorské studium v oboru politologie. V současné době přednáší nejnovější československé a české dějiny na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultě humanitních studií UK.