Články autora

Občanská věda aneb Když veřejnost pomáhá s poznáním

Věda

Vědci zkoušejí přeměnit chytré mobily ve spojené, laciné, výkonné a mobilní laboratoře. Myriády dat získaných jejich pomocí mohou pomáhat v poznání přírody, ale i k pochopení a léčbě vážných nemocí. Takzvaně občanská neboli síťovaná či dobrovolnická věda se stává moderním a velmi cenným fenoménem.

14.6.2016

Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.

10.6.2016

Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je

Hodnocení Akademie věd.

Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.

Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.

Roboti - ilustrační foto

Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.

7.5.2016

Zpožděný sarkofág v Černobylu bude stát asi 70 miliard korun

Černobylský sarkofág, jenž má zakonzervovat jaderný reaktor.

Na výstavbě sarkofágu, který má jaderný reaktor zakonzervovat na sto let, se finančně podílejí i Češi. „Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou,“ varuje v rozhovoru Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.

27.4.2016

Havárie Černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 změnila svět

Jaderná elektrárna Černobyl

Symbol apokalypsy. Viník, jenž podlomil důvěru v jadernou energetiku. Ekologická katastrofa, jež proměnila ukrajinskou přírodu. Fatální rána Sovětskému svazu, jehož víru v budovatelské a zářné zítřky skoro pohřbila. Černobyl straší i po 30 letech.

Podivné projekty a málo expertů. Školské fondy čekají trable.

Ilustrační foto: Škola.

Na ministerstvu školství vznikají svérázné projekty, často cílené na inkluzi. S podobným „přeléváním“ peněz z EU do škol však mělo Česko v minulosti obrovské potíže. Na některé takzvané Individuální projekty národní byla Evropská komise natolik alergická, že vyhrožovala zastavením toku peněz.

22.3.2016

Nějaký stát či armáda by mohly začít vytvářet umělé supermany

Václav Hořejší, molekulární biolog, imunolog a od roku 2005 ředitel Ústavu...

V pondělí 1. února britská národní autorita rozhodla, že londýnští vědci mohou editační technikou CRISPR-Cas9 upravit velmi rané lidské zárodky. Je to první případ na světě, který otvírá diskusi, co si může lidstvo dovolit. „Nepochybně to kontroverze vzbudí,“ říká v rozhovoru vědec a biolog Václav Hořejší.

12.3.2016

Nová vědecká centra: Žebříčku vládnou střediska v Brně a Olomouci

Věda- ilustrační

Otázka, která se u politiků či vědců objevuje stále znovu: Nevybudovali jsme v České republice příliš mnoho vědeckých „paláců“ – středisek základního výzkumu? Česko jich za 40 miliard korun zbudovalo hned osmačtyřicet. Kde se nacházejí? Jak si vedou?

Hazard v obcích aneb O vítaném doplňku rozpočtů

Hazard (ilustrační snímek).

Česko má k hazardu velmi liberální přístup – s Austrálií a Itálií patří v tomto ohledu k „nejhravějším“ zemím na světě. Sociální geografové z Univerzity Palackého v Olomouci zmapovali vliv hazardu na obecní rozpočty i jeho rozmístění v České republice.

8.2.2016

Úroveň vědy v islámských zemích je nevalná

Ben Yuossef Medersa. Islámská univerzita, založená v Marrákeši ve 14. století.

Muslimové sice tvoří zhruba čtvrtinu světové populace, ale k planetárnímu vědění přispívají docela nicotně, ukazuje studie vědců přímo z muslimských zemí. Volají po změně dogmat a výuky.

30.1.2016

Profesorka Roithová: Vědkyně to nesmějí vzdávat

Jana Roithová, profesorka chemie Univerzity Karlovy .

„Snažím se přenášet do Česka správné postupy,“ říká profesorka chemie Univerzity Karlovy Jana Roithová, která získala elitní ERC Consolidator grant ve výši 43 milionů korun.

5.1.2016

Sociologové: Češi nezávidí, druhým přejí

Česká republika

Sociologové v nové knize 47krát odpovídají, jací jsme. A svými odpověďmi boří mýty. Z jejich populárně laděných esejů totiž plyne, že jsme ve srovnání s jinými spíš ti spokojenější. A poukazují ještě k jedné věci: rádi si přivlastňujeme běžné lidské rysy a postoje a prezentujeme je za typicky „české“.

1.1.2016

Mapa české vědy: Na které obory můžeme být pyšní?

Česká věda ve světě.

Česko má vědní obory, na něž může být pyšné. Ale máme tu i disciplíny, kde vědci sedí v koutku a spíše výzkum předstírají. Své výsledky směrují do lokálních žurnálů, které nemají nadnárodní přesah. A tak se tu mnohdy vyrábí vědecký balast.

9.12.2015

Jak číst žebříčky univerzit?

Každá z univerzit chce dobře dopadnout.

Nemilované a kontroverzní, ale i velmi sledované poměřování univerzit je tu. Jaká byla podzimní sklizeň pro Česko? A jak se v poměřování univerzit může člověk, který se ve vysokém školství nepohybuje, vyznat? Rankingů totiž existuje spousta a mají i rozmanité zkratky: THE, QS, ARWU nebo BGU. Pojďme se podívat, co hodnotí.

8.11.2015

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Redaktor ČESKÉ POZICE. Vzděláním etnolog a teoretik kultury. Kromě vědecké dráhy – mimo jiné přednáší antropologii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy – se etabloval též jako novinář a autor dvou knih. Pracoval v ČTK a v týdeníku Euro, spolupracuje rovněž s Lidovými novinami, magazínem Koktejl nebo stanicí ČRo Leonardo. Publicisticky se orientuje na oblast vědy a vzdělávání.