Články autora
ČVUT: Mocenský střet o finance a rektorova exporadce
Ze zasedání akademického senátu ČVUT ve středu 21. září vyplynulo, že ve složité situaci na této technice se neorientují ani akademičtí senátoři. Příčinou je Miroslav Elfmark, bývalý poradce rektora Petra Konvalinky, spojovaný s podezřelými dotacemi.
Politici ani veřejnost nedoceňují základní výzkum
„Z pohledu vědců nebude na vědu nikdy dostatek peněz. Současná věda – zejména v přírodovědných, lékařských a technických oborech – je nákladná, náročná na lidi i přístrojové vybavení. Řešením v poměrech země velikosti Česka je koncentrace kapacit,“ říká v rozhovoru Jiří Nantl.
Čechy a Brity možná spojí superlasery
Ojedinělý čtvrtmiliardový evropský grant může výrazně zlepšit komerční potenciál laserů v medicíně, letectví, ale například i v optice. Vědci, kteří spadají pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR, k němu mají už velice blízko.
Liberec chce dělat výzkum s Fraunhoferem. Je blízko.
Vyvíjené nanotechnologie se mohou uplatnit v nanobiomedicíně i v energetice, plánují vědci z Technické univerzity v Liberci. Jejich projekt postoupil do druhé, finální fáze hodnocení stěžejního unijního programu Horizont 2020.
Jak minimalizovat produkci planetárního odpadu
Jak zamezit plýtvání a vyhazování věcí? Existuje řešení, třeba podobné gigantické pračce, jež se točí stále dokola a vyvrhuje čisté, jakoby nové věci? Tyto otázky si kladou vizionáři, ekonomové i byznysmeni. Cirkulární ekonomika by měla opět využívat skoro vše. Krásný nový svět... bez odpadků.
Když se náboženství zkoumá v laboratořích...
Vědci Masarykovy univerzity zjišťují, jak na lidské chování působí víra v bohy, sakrální hudba, polohy těla, 3D předměty a rovněž i bolestivé rituály. V religionistice, kde bývalo především zvykem odkazovat se na klasické monografie Rudolfa Otta, Mirceyho Eliadeho nebo Émila Durkheima, nastupují přísné „přírodovědecké“ metody.
Brno se chce stát centrem hi-tech čidel
Projekt Vysokého učení technického v Brně se ve spojení s vídeňskými inženýry uchází přibližně o 400 milionů korun z programu EU Horizont 2020. Výzkum senzorů by se měl uplatnit v řadě oborů i v průmyslu. Na podzim se rozhodne, zda peníze získá.
Jak exministra zdravotnictví Martina Bojara dostihla etika
Nikdo by nečekal, že se jméno profesora Martina Bojara bude skloňovat v souvislosti s etikou. A to ve spojení s výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů s neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.
Chceme zintenzivnit spolupráci s českým výzkumem
„Založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti je možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká v rozhovoru profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu..
Česko má historicky skvělé vědce na světové úrovni
„Je úkolem humboldtiánů propagovat svou vlast, a to sebevědomým způsobem, že i jejich země má co nabídnout,“ říká Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace, jež podpořila 27 tisíc stipendistů.
Občanská věda aneb Když veřejnost pomáhá s poznáním
Vědci zkoušejí přeměnit chytré mobily ve spojené, laciné, výkonné a mobilní laboratoře. Myriády dat získaných jejich pomocí mohou pomáhat v poznání přírody, ale i k pochopení a léčbě vážných nemocí. Takzvaně občanská neboli síťovaná či dobrovolnická věda se stává moderním a velmi cenným fenoménem.
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.
Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je
Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.
Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.
Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.
Zpožděný sarkofág v Černobylu bude stát asi 70 miliard korun
Na výstavbě sarkofágu, který má jaderný reaktor zakonzervovat na sto let, se finančně podílejí i Češi. „Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou,“ varuje v rozhovoru Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.
O autorovi
Martin Rychlík
