Články autora
Občanská věda aneb Když veřejnost pomáhá s poznáním
Vědci zkoušejí přeměnit chytré mobily ve spojené, laciné, výkonné a mobilní laboratoře. Myriády dat získaných jejich pomocí mohou pomáhat v poznání přírody, ale i k pochopení a léčbě vážných nemocí. Takzvaně občanská neboli síťovaná či dobrovolnická věda se stává moderním a velmi cenným fenoménem.
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.
Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je
Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.
Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.
Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.
Zpožděný sarkofág v Černobylu bude stát asi 70 miliard korun
Na výstavbě sarkofágu, který má jaderný reaktor zakonzervovat na sto let, se finančně podílejí i Češi. „Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou,“ varuje v rozhovoru Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.
Havárie Černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 změnila svět
Symbol apokalypsy. Viník, jenž podlomil důvěru v jadernou energetiku. Ekologická katastrofa, jež proměnila ukrajinskou přírodu. Fatální rána Sovětskému svazu, jehož víru v budovatelské a zářné zítřky skoro pohřbila. Černobyl straší i po 30 letech.
Podivné projekty a málo expertů. Školské fondy čekají trable.
Na ministerstvu školství vznikají svérázné projekty, často cílené na inkluzi. S podobným „přeléváním“ peněz z EU do škol však mělo Česko v minulosti obrovské potíže. Na některé takzvané Individuální projekty národní byla Evropská komise natolik alergická, že vyhrožovala zastavením toku peněz.
Nějaký stát či armáda by mohly začít vytvářet umělé supermany
V pondělí 1. února britská národní autorita rozhodla, že londýnští vědci mohou editační technikou CRISPR-Cas9 upravit velmi rané lidské zárodky. Je to první případ na světě, který otvírá diskusi, co si může lidstvo dovolit. „Nepochybně to kontroverze vzbudí,“ říká v rozhovoru vědec a biolog Václav Hořejší.
Nová vědecká centra: Žebříčku vládnou střediska v Brně a Olomouci
Otázka, která se u politiků či vědců objevuje stále znovu: Nevybudovali jsme v České republice příliš mnoho vědeckých „paláců“ – středisek základního výzkumu? Česko jich za 40 miliard korun zbudovalo hned osmačtyřicet. Kde se nacházejí? Jak si vedou?
Hazard v obcích aneb O vítaném doplňku rozpočtů
Česko má k hazardu velmi liberální přístup – s Austrálií a Itálií patří v tomto ohledu k „nejhravějším“ zemím na světě. Sociální geografové z Univerzity Palackého v Olomouci zmapovali vliv hazardu na obecní rozpočty i jeho rozmístění v České republice.
Úroveň vědy v islámských zemích je nevalná
Muslimové sice tvoří zhruba čtvrtinu světové populace, ale k planetárnímu vědění přispívají docela nicotně, ukazuje studie vědců přímo z muslimských zemí. Volají po změně dogmat a výuky.
Profesorka Roithová: Vědkyně to nesmějí vzdávat
„Snažím se přenášet do Česka správné postupy,“ říká profesorka chemie Univerzity Karlovy Jana Roithová, která získala elitní ERC Consolidator grant ve výši 43 milionů korun.
Sociologové: Češi nezávidí, druhým přejí
Sociologové v nové knize 47krát odpovídají, jací jsme. A svými odpověďmi boří mýty. Z jejich populárně laděných esejů totiž plyne, že jsme ve srovnání s jinými spíš ti spokojenější. A poukazují ještě k jedné věci: rádi si přivlastňujeme běžné lidské rysy a postoje a prezentujeme je za typicky „české“.
Mapa české vědy: Na které obory můžeme být pyšní?
Česko má vědní obory, na něž může být pyšné. Ale máme tu i disciplíny, kde vědci sedí v koutku a spíše výzkum předstírají. Své výsledky směrují do lokálních žurnálů, které nemají nadnárodní přesah. A tak se tu mnohdy vyrábí vědecký balast.
Jak číst žebříčky univerzit?
Nemilované a kontroverzní, ale i velmi sledované poměřování univerzit je tu. Jaká byla podzimní sklizeň pro Česko? A jak se v poměřování univerzit může člověk, který se ve vysokém školství nepohybuje, vyznat? Rankingů totiž existuje spousta a mají i rozmanité zkratky: THE, QS, ARWU nebo BGU. Pojďme se podívat, co hodnotí.
O autorovi
Martin Rychlík
