Články autora
Změny ve vzdělávání? Spíš evolučně než revolučně
Na jedné straně existují univerzity seriózní, jako kamenné banky, a pak problémové, jež slibují lehké zisky – jako kampeličky. „Studenti si musejí vybírat zodpovědně a jít za kvalitou,“ vzkazuje předseda České konference rektorů Tomáš Zima.
Objev z Olomouce pomůže v boji s rakovinou
Mutace pouhých dvou genů způsobuje dědičnou dispozici pro karcinom prsu a vaječníků. Právě na tyto nádory se zaměřili vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.
S rýčem za tajemstvím rondelů
Jsou obří: mívají od třiceti až po více než 200 metrů v průměru, byly složeny z palisád i příkopů a měly dva, tři nebo čtyři vchody. Po dekády si archeologové lámou hlavy (a rýče), aby zjistili, k čemu sloužily.
Česká (nano)stopa v budoucnosti solárních panelů
Je mu teprve pětatřicet let, bádá v Pardubicích, ale ve svém oboru se podílí na určování nejžhavějších světových trendů. Specializací českého elektrochemika Jana Macáka je vývoj nanotrubic z oxidu titaničitého.
Jiří Padevět: Vítězové nemusejí odpouštět, ale velkorysí by být měli
V roce 2013 vydal ředitel nakladatelství Academia Průvodce protektorátní Prahou, na nějž volně navazuje aktuální Krvavé finále o zbytečném vraždění v dubnu a květnu 1945 – až na samotném konci války. „Události si netroufám hodnotit, jen předkládám fakta,“ říká Jiří Padevět.
Ve vědě se Češi umějí málo pochválit
„Česká věda se málo prezentuje – měli bychom lépe prodávat to, nač můžeme být hrdí a co u nás funguje,“ říká v rozhovoru diplomat Otakar Fojt.
Virus „zapnutý“ laserem. Posun v boji s HIV
Průlomem ve studiu viru HIV může být nový objev českých vědců: skupina Jana Konvalinky vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. Studie, kterou nyní zveřejnil Nature Communications, vznikala několik let. Podílelo se na ní 13 vědců, především z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
Ivan Pavlů – vědec, který spojil archeologii s matematikou
Profesor Ivan Pavlů je žijící pamětí české archeologie. Již více než půlstoletí pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd – a je stále činný.
Downovu syndromu začínáme rozumět, díky Čechům
Kde hledat příčinu genové mutace u vajíček, která se objeví až u 35 procent žen starších 35 let? Díky Andreji Šušorovi, Michalu Kubelkovi a Martinu Angerovi to už víme – v narušení molekuly mTOR.
Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál to ale není
Molekulární biolog Petr Svoboda (41) získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 56 milionů korun. Pro českou vědu to představuje nadějný příběh.
Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života
Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.
Matematické kořeny Češi mají – ale co budoucnost?
„Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí. Na věci je smutné to, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást,“ říká profesor Pavel Exner.
Expert na migrace: Multikulturalismus někdy funguje
„Ind nepřichází do Británie, aby se stal Angličanem, ale aby se tam stal bohatým Indem,“ říká v rozhovoru etnolog Zdeněk Uherek. K teroristickým útokům v Paříži pak dodává: urážet cizí bohy není moudré, což ví každý etnolog.
Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa
Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.
Tomáš Böhm: Tištěná a digitální média dokážou koexistovat
Tištěná podoba – ať už novin, nebo knih – nezanikne. V papíru zůstanou zejména umělecké kusy. Beletrie bude stále víc v digitální podobě, říká v rozhovoru ředitel Národní knihovny ČR.
O autorovi
Martin Rychlík
