Články autora
Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života
Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.
Matematické kořeny Češi mají – ale co budoucnost?
„Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí. Na věci je smutné to, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást,“ říká profesor Pavel Exner.
Expert na migrace: Multikulturalismus někdy funguje
„Ind nepřichází do Británie, aby se stal Angličanem, ale aby se tam stal bohatým Indem,“ říká v rozhovoru etnolog Zdeněk Uherek. K teroristickým útokům v Paříži pak dodává: urážet cizí bohy není moudré, což ví každý etnolog.
Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa
Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.
Tomáš Böhm: Tištěná a digitální média dokážou koexistovat
Tištěná podoba – ať už novin, nebo knih – nezanikne. V papíru zůstanou zejména umělecké kusy. Beletrie bude stále víc v digitální podobě, říká v rozhovoru ředitel Národní knihovny ČR.
Národní univerzita? Mrtvý koncept
„České republice chybí cíl. Velkou vizí by mohlo být dobudování občanské společnosti, k níž máme ale ještě pořád daleko,“ říká v rozhovoru historik Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci. Ta sází na mezinárodnost, výzkum a spolupráci se svými absolventy i olomouckou radnicí, kde působí mnoho lidí z této univerzity.
Libor Grubhoffer: Naše společnost čeká na katarzi
Loni v červnu se zastal Martina C. Putny, jehož prezident odmítl jmenovat profesorem. Od té doby nebyl dvakrát pozván na ceremoniál při udílení státních vyznamenání 28. října. V rozhovoru rektor Jihočeské univerzity mimo jiné podotýká: „Naše naděje je v mladých lidech... Přijde mi ale zvláštní, jak odtažitý je od nich nynější establishment.“
Přílišné provázání s americkou Mayo Clinic? Chyba!
Zřizovatel centra ICRC, brněnská nemocnice u sv. Anny, volá po nové smlouvě s Mayo Clinic. Součástí pětimiliardového projektu totiž bylo i provázání s americkým partnerem – nemocnice se zavázala, že během pěti let pošle do USA přes 200 milionů korun, což musela doplácet česká vláda.
Centrum klinického výzkumu za miliardy se utápí v potížích
Mezinárodní brněnské ICRC nefunguje, jak by asi mělo. A indicií, že tomu tak je, přibývá... Naposledy si na nejasnou strategii centra řediteli Gorazdu B. Stokinovi stěžovalo už i sedm šéfů kardioprogramů.
Eva Syková: Vědce trápí hlavně papírování
„Setkávám se i s tím, že naši vědci už ani nechtějí žádat o další granty, neboť pak nemají čas na vědeckou práci! To chci změnit,“ říká mimo jiné v rozhovoru nejcitovanější česká vědkyně a také senátorka za ČSSD.
Všichni na žebříčky brblají, ale každý chce být nahoře
„Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na světovou špičku. Nestačí, že jsme nejlepší v Česku a dobří v středoevropském měřítku. V evropském měřítku stále dobří nejsme,“ říká v rozhovoru Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu, a sám také špičkový vědec.
Martin Kovář: Čas politické korektnosti skončil. Nebo končí.
Podle profesora světových a obecných dějin Univerzity Karlovy už jsme ve válce, jež je ale trochu jiná než první nebo druhá světová. Dějiny se neopakují a všechny paralely jsou falešné. Vladimir Putin není Adolf Hitler a dnešní Rusko není nacistické Německo, říká v rozhovoru historik Kovář.
I vědci mají své „facebooky“
Karel Berka je vynikající chemik z olomoucké Univerzity Palackého. Kromě facebookového profilu je zapojen i do dalších sociálních sítí. Vědeckých. Mezi nejpopulárnější akademické sociální sítě patří ResearchGate, Google Scholar nebo Academia.edu. Berka není v Česku jediný. I u nás už jsou na nich tisíce vědců a doktorandů.
Když Češi sbírají lesní plody, pak za miliardy
Česko od roku 1994 disponuje evropsky unikátní statistikou lesního sběru. Rok 2013 byl v přepočtu na běžné ceny rekordní: plodů bylo za 7,7 miliardy – hub za 5,4 miliardy, následují borůvky za 1,5 miliardy...
Profesor Doležel: „Nikde není psáno, že nemůže být hladomor“
„Jediná hlavní plodina, která má potenciál růstu, je pšenice. Velké firmy se proto k jejímu šlechtění vracejí,“ říká Jaroslav Doležel. Vědci z 23 světových laboratoří se podíleli na luštění dědičné informace pšenice. Jednou ze tří klíčových byla Doleželova.
O autorovi
Martin Rychlík
