Články autora
Žebříček THE: Mezi prvními 400 není vysoká škola z Česka
Nedávno zveřejněný žebříček Times Higher Education (THE), jenž patří mezi tři nejváženější hodnocení, vybízí k zamyšlení.
Nové centrum na ČVUT cílí na umělou inteligenci a její aplikace
Témata výzkumu umělé inteligence se natolik rozšířila, že od srpna je na Fakultě elektrotechnické ČVUT v provozu nové a anglicky pojmenované středisko Artificial Intelligence Center. Šéf jeho týmu, profesor Michal Pěchouček, chce vybudovat výzkumné pracoviště mezinárodního stylu, a aby studenti měli na trhu práce co nejvyšší cenu.
Krizový plán potřebuje každý kraj a obec
„S tím, jak k nám matička příroda už není stejně přívětivá a frekvence extrémních meteorologických jevů se zahušťuje, je dobře si zmapovat rizika, jež té které obci, nebo tomu kterému kraji hrozí a udělat si na ně rámcový plán,“ říká v rozhovoru fyzička Dana Drábová.
ČVUT: Mocenský střet o finance a rektorova exporadce
Ze zasedání akademického senátu ČVUT ve středu 21. září vyplynulo, že ve složité situaci na této technice se neorientují ani akademičtí senátoři. Příčinou je Miroslav Elfmark, bývalý poradce rektora Petra Konvalinky, spojovaný s podezřelými dotacemi.
Politici ani veřejnost nedoceňují základní výzkum
„Z pohledu vědců nebude na vědu nikdy dostatek peněz. Současná věda – zejména v přírodovědných, lékařských a technických oborech – je nákladná, náročná na lidi i přístrojové vybavení. Řešením v poměrech země velikosti Česka je koncentrace kapacit,“ říká v rozhovoru Jiří Nantl.
Čechy a Brity možná spojí superlasery
Ojedinělý čtvrtmiliardový evropský grant může výrazně zlepšit komerční potenciál laserů v medicíně, letectví, ale například i v optice. Vědci, kteří spadají pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR, k němu mají už velice blízko.
Liberec chce dělat výzkum s Fraunhoferem. Je blízko.
Vyvíjené nanotechnologie se mohou uplatnit v nanobiomedicíně i v energetice, plánují vědci z Technické univerzity v Liberci. Jejich projekt postoupil do druhé, finální fáze hodnocení stěžejního unijního programu Horizont 2020.
Jak minimalizovat produkci planetárního odpadu
Jak zamezit plýtvání a vyhazování věcí? Existuje řešení, třeba podobné gigantické pračce, jež se točí stále dokola a vyvrhuje čisté, jakoby nové věci? Tyto otázky si kladou vizionáři, ekonomové i byznysmeni. Cirkulární ekonomika by měla opět využívat skoro vše. Krásný nový svět... bez odpadků.
Když se náboženství zkoumá v laboratořích...
Vědci Masarykovy univerzity zjišťují, jak na lidské chování působí víra v bohy, sakrální hudba, polohy těla, 3D předměty a rovněž i bolestivé rituály. V religionistice, kde bývalo především zvykem odkazovat se na klasické monografie Rudolfa Otta, Mirceyho Eliadeho nebo Émila Durkheima, nastupují přísné „přírodovědecké“ metody.
Brno se chce stát centrem hi-tech čidel
Projekt Vysokého učení technického v Brně se ve spojení s vídeňskými inženýry uchází přibližně o 400 milionů korun z programu EU Horizont 2020. Výzkum senzorů by se měl uplatnit v řadě oborů i v průmyslu. Na podzim se rozhodne, zda peníze získá.
Jak exministra zdravotnictví Martina Bojara dostihla etika
Nikdo by nečekal, že se jméno profesora Martina Bojara bude skloňovat v souvislosti s etikou. A to ve spojení s výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů s neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.
Chceme zintenzivnit spolupráci s českým výzkumem
„Založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti je možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká v rozhovoru profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu..
Česko má historicky skvělé vědce na světové úrovni
„Je úkolem humboldtiánů propagovat svou vlast, a to sebevědomým způsobem, že i jejich země má co nabídnout,“ říká Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace, jež podpořila 27 tisíc stipendistů.
Občanská věda aneb Když veřejnost pomáhá s poznáním
Vědci zkoušejí přeměnit chytré mobily ve spojené, laciné, výkonné a mobilní laboratoře. Myriády dat získaných jejich pomocí mohou pomáhat v poznání přírody, ale i k pochopení a léčbě vážných nemocí. Takzvaně občanská neboli síťovaná či dobrovolnická věda se stává moderním a velmi cenným fenoménem.
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.
O autorovi
Martin Rychlík
