Články autora
Brno se chce stát centrem hi-tech čidel
Projekt Vysokého učení technického v Brně se ve spojení s vídeňskými inženýry uchází přibližně o 400 milionů korun z programu EU Horizont 2020. Výzkum senzorů by se měl uplatnit v řadě oborů i v průmyslu. Na podzim se rozhodne, zda peníze získá.
Jak exministra zdravotnictví Martina Bojara dostihla etika
Nikdo by nečekal, že se jméno profesora Martina Bojara bude skloňovat v souvislosti s etikou. A to ve spojení s výzkumem profesorky Evy Sykové, která dle České televize získávala peníze na přípravu kmenových buněk přímo od pacientů s neurodegenerativní nemocí ALS. Lékaři Bojar a Aleš Homola měli buňky – v rámci studie – aplikovat.
Chceme zintenzivnit spolupráci s českým výzkumem
„Založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti je možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika,“ říká v rozhovoru profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, která exceluje v aplikovaném výzkumu..
Česko má historicky skvělé vědce na světové úrovni
„Je úkolem humboldtiánů propagovat svou vlast, a to sebevědomým způsobem, že i jejich země má co nabídnout,“ říká Helmut Schwarz, prezident Humboldtovy nadace, jež podpořila 27 tisíc stipendistů.
Občanská věda aneb Když veřejnost pomáhá s poznáním
Vědci zkoušejí přeměnit chytré mobily ve spojené, laciné, výkonné a mobilní laboratoře. Myriády dat získaných jejich pomocí mohou pomáhat v poznání přírody, ale i k pochopení a léčbě vážných nemocí. Takzvaně občanská neboli síťovaná či dobrovolnická věda se stává moderním a velmi cenným fenoménem.
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.
Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je
Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.
Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.
Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.
Zpožděný sarkofág v Černobylu bude stát asi 70 miliard korun
Na výstavbě sarkofágu, který má jaderný reaktor zakonzervovat na sto let, se finančně podílejí i Češi. „Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou,“ varuje v rozhovoru Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.
Havárie Černobylské jaderné elektrárny 26. dubna 1986 změnila svět
Symbol apokalypsy. Viník, jenž podlomil důvěru v jadernou energetiku. Ekologická katastrofa, jež proměnila ukrajinskou přírodu. Fatální rána Sovětskému svazu, jehož víru v budovatelské a zářné zítřky skoro pohřbila. Černobyl straší i po 30 letech.
Podivné projekty a málo expertů. Školské fondy čekají trable.
Na ministerstvu školství vznikají svérázné projekty, často cílené na inkluzi. S podobným „přeléváním“ peněz z EU do škol však mělo Česko v minulosti obrovské potíže. Na některé takzvané Individuální projekty národní byla Evropská komise natolik alergická, že vyhrožovala zastavením toku peněz.
Nějaký stát či armáda by mohly začít vytvářet umělé supermany
V pondělí 1. února britská národní autorita rozhodla, že londýnští vědci mohou editační technikou CRISPR-Cas9 upravit velmi rané lidské zárodky. Je to první případ na světě, který otvírá diskusi, co si může lidstvo dovolit. „Nepochybně to kontroverze vzbudí,“ říká v rozhovoru vědec a biolog Václav Hořejší.
Nová vědecká centra: Žebříčku vládnou střediska v Brně a Olomouci
Otázka, která se u politiků či vědců objevuje stále znovu: Nevybudovali jsme v České republice příliš mnoho vědeckých „paláců“ – středisek základního výzkumu? Česko jich za 40 miliard korun zbudovalo hned osmačtyřicet. Kde se nacházejí? Jak si vedou?
Hazard v obcích aneb O vítaném doplňku rozpočtů
Česko má k hazardu velmi liberální přístup – s Austrálií a Itálií patří v tomto ohledu k „nejhravějším“ zemím na světě. Sociální geografové z Univerzity Palackého v Olomouci zmapovali vliv hazardu na obecní rozpočty i jeho rozmístění v České republice.
Úroveň vědy v islámských zemích je nevalná
Muslimové sice tvoří zhruba čtvrtinu světové populace, ale k planetárnímu vědění přispívají docela nicotně, ukazuje studie vědců přímo z muslimských zemí. Volají po změně dogmat a výuky.
O autorovi
Martin Rychlík
