Články autora

Nejslavnější a nejstarší německá univerzita láká řadu Čechů

Univerzita (ilustrační foto)

Na kopci se tyčí rozlehlá hradní zřícenina, v údolí řeky Neckar pak bádají výjimeční vědci. Město Heidelberg, které se za druhé světové války vyhnulo bombardování, a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Zdejší vědci přitom spolupracují i s řadou českých odborníků.

20.1.2019

Za posledních 30 let jsme velmi zanedbali péči o krajinu

Sucho (ilustrační foto)

„Řešili jsme hlavně protierozní ochranu a po roce 1997 protipovodňovou. Od roku 2015 zjišťujeme, že asi největším problémem bude sucho,“ říká krajinář a rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

22.12.2018

Regulace úpravy genů plodin způsobily zaostávání Evropy

geny - ilustrační foto

Soudní dvůr EU rozhodl, že i pokročilou metodou úpravy genů rostlin vzniká geneticky modifikovaný organismus. A na ty se v EU dle směrnice z roku 2001 vztahují striktní pravidla. V Evropě se však šikují vědci, kteří rozhodnutí soudu kritizují – hází prý do téhož pytle precizní postupy vedle vkládání cizích genů či náhodných mutací.

14.12.2018

Studie o spojitosti vakcín s autismem více než osm let neplatí

Očkování (ilustrační fotografie)

Před dvaceti lety vydal britský gastroenterolog Andrew Wakefield s dvanácti kolegy v top časopise Lancet studii, která naznačovala spojitost vakcín s autismem. Její cíle, provedení i výsledky však byly vyvráceny, takže text byl v únoru 2010 stažen, tedy retrahován. Je to nejspíš nejškodlivější medicínský blud za uplynulých sto let.

30.11.2018

Svoboda: O koalicích nelze, dokud neskončí volby, hovořit

Bohuslav Svoboda (ODS) při debatě kandidátů na pražského primátora.

„Řešit musíme především dopravu – včetně městského okruhu, parkování a chátrajících mostů,“ říká Bohuslav Svoboda, bývalý primátor, poslanec a lídr ODS v Praze.

30.9.2018

Škola už dávno nemá monopol na informace a vzdělávání

Miroslav Hřebecký, programový ředitel infocentra o vzdělávání EDUin.

„Školství se snaží v mezích možností improvizovat, ale stále víc mu ujíždí vlak. V době prudkých změn, inovací a digitálních technologií nevystačíte s tím, že učíte 20 let staré věci 30 let starými pedagogickými metodami! Pro mnoho dětí je škola muzeem,“ říká v rozhovoru školský expert Miroslav Hřebecký.

15.9.2018

Žhavější podmínky zřejmě částečně změní skladbu plodin

Zralý čirok tvoří palice, které jsou ve skutečnosti jen několik centimetrů...

Zasít pšenici, nebo čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině kvůli suchu? Jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti Akademie věd, kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu. Vědci se snaží zajistit budoucí potravinovou bezpečnost Česka a na zemědělský výzkum získali 340 milionů korun.

29.8.2018

Přírodní národy neměly tetováže jen pro parádu

Až po sto letech v Britském muzeu vědci zjistili, že takzvaný Zrzek z...

Kulturní antropolog Lars Krutak a prehistorik Aaron DeterWolf oslovili vědce od Ameriky po Filipíny, aby sepsali dílo, jež přináší poznatky z pradějin tetování i je tatérům zdrojem původních „magických“ vzorů.

19.8.2018

Masarykova univerzita kontroluje diplomky. Další školy to zvažují

Masarykova univerzita

Některé vysoké školy kvůli opisování tří ministrů v diplomových pracích z let 2004, 2005 a 2007 uvažují o jejich zpětných kontrolách. Byť se žádná aféra netýkala Masarykovy univerzity, brněnská škola, jež po roce 2008 zaváděla antiplagiátorské systémy, chce vědět, jak vedoucí či oponenti zvládali kontroly. Tím tlačí na ostatní školy.

13.8.2018

Vědci touží prodloužit lidský život. Za limit považují 120 let

Proces stárnutí v podání George Baselitze.

Výzkumné konsorcium pěti výzkumných ústavů v září zahájí bádání, které má zlepšit kvalitu života seniorů a posunout lidské životy dál. Člověk jistě nedosáhne na Enochových 365 roků, nicméně je dle expertů biologicky „ustrojen“ na delší dožití než dnes – limitem je podle nich zřejmě 120 let.

4.8.2018

Jedna vláda a tři plagiáty

Vláda jmenovaná prezidentem Milošem Zemanem

Ministryni spravedlnosti Taťánu Malou (ANO) i ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD) doběhly hříchy z minulosti. V postech museli skončit kvůli opisování. Ze současné vlády může být klidný jen první místopředseda Jan Hamáček (ČSSD), který nedokončil Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Žádnou práci tudíž nenapsal.

23.7.2018

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

1.7.2018

Maturity se možná zásadně změní až v roce 2020

Státní maturity, Gymnázium na Zatlance

Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i dalších odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá neúspěšných. V testu z matematiky propadla čtvrtina studentů, český jazyk nezvládla desetina. Ať už nová maturitní zkouška bude za dva roky vypadat jakkoliv, neměla by v testech už být nikdy chyba, jak se přihodilo letos.

22.6.2018

Většina lidí potřebuje ke spokojenému životu nepřítele

Jiříh Padevět

„Českým dějinám 20. století by měly být věnovány – na základní i střední škole – nejméně dva roky výuky. Tyto události vždy někdo bude chtít zneužít jako politický kapitál,“ říká v rozhovoru Jiří Padevět, šéf nakladatelství Academia, jenž právě vydal své dvě knihy o temných časech 20. století.

26.5.2018

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

7.5.2018

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy
Redaktor ČESKÉ POZICE. Vzděláním etnolog a teoretik kultury. Kromě vědecké dráhy – mimo jiné přednáší antropologii umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy – se etabloval též jako novinář a autor dvou knih. Pracoval v ČTK a v týdeníku Euro, spolupracuje rovněž s Lidovými novinami, magazínem Koktejl nebo stanicí ČRo Leonardo. Publicisticky se orientuje na oblast vědy a vzdělávání.