Ať nového japonského císaře Naruhita nepotká osud jeho předchůdců

V Japonsku 30. dubna skončilo období Heisei, kdy vládl císař Akihito, a od 1. května začalo období Reiwa, v němž bude na císařském trůnu sedět jeho syn Naruhito.

Novým japonským císařem se stal Naruhito. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Novým japonským císařem se stal Naruhito. | foto: ČTK
Novým japonským císařem se stal Naruhito.

Japonská historie je rozdělena do období panování císařů. Vždy s nástupem panovníka začíná nový letopočet a období je pojmenované podle starého písemnictví. A toto pojmenování označuje i panování císaře, což má původ v čínských císařstvích. Do 1. května panující Akihito usedl na trůn jako 125. japonský císař 8. ledna 1989, den po smrti svého otce, císaře Hirohita.

Toto období bylo pojmenované Heisei podle staré čínské literatury, což znamená všudypřítomný mír. Před tím, do 7. ledna 1989, bylo v Japonsku období Šówa – od korunovace císaře Hirohita v roce 1926. Pojmenování Šówa se původně vykládalo jako zářivý mír, v průběhu tohoto období však vypukla druhá světová válka v Pacifiku, a alternativní výklad je zářivé Japonsko. Začátek roku 1989 byl 64. rokem období Šówa, zbytek prvním rokem období Heisei, zkráceně H1. Do letošního 1. května se psal rok H31.

Deset dnů pracovního volna

V prosinci 2017 83letý císař Akihito ohlásil abdikaci k 30. dubnu 2019, což je v Japonsku neobvyklé – za uplynulých 200 let poprvé. Císař však od konce druhé světové války nemá prakticky žádné pravomoci, proto ji musela schválit vláda, jež také rozhodla o pojmenování nového období Reiwa, což znamená krásná harmonie podle sbírky japonské poezie z 9. století, i když několik odborníků tvrdí, že se objevilo už ve staré čínské poezii. Odkud pochází nelze zjistit, neboť Japonci z Číny převzali, a dodnes používají hieroglyfické písmo.

Prvním dnem období Reiwa je 1. květen, jejž si pro svou abdikaci císař Akihito pečlivě zvolil, neboť maximalizuje počet pracovních dnů volna, tedy deset, na přelomu dubna a května, jenž se označuje Zlatý týden

Každopádně prvním dnem období Reiwa je 1. květen, jejž si pro svou abdikaci císař Akihito pečlivě zvolil, neboť maximalizuje počet pracovních dnů volna na přelomu dubna a května, jenž se označuje Zlatý týden. Běžně na něj připadají čtyři státní svátky – 29. dubna (Den období Šówa, původně narozeniny císaře Hirohita a pak Den zeleně), 3. května (Den ústavy připomínající začátek poválečná ústavy), 4. května (Den zeleně přesunutý z 29. dubna) a 5. května (Den dětí).

Tím však dny volna nekončí, neboť pokud je mezi dvěma svátky jeden pracovní den, stává se dnem volna, takzvaný přemosťovací svátek, neoficiálně Den občanů. A Říše vycházejícího slunce učinila ještě více pro blaho svých občanů tím, že pokud svátek vyjde na neděli, slaví se až následující pondělí.

Na převzetí trůnu 1. května vyšel jeden nový, jednorázový svátek, což byla středa a v pondělí před ní řádný svátek – Den období Šówa –, proto muselo být úterý 30. dubna přemosťovacím Dnem občanů. Také na pátek 3. května vyšel řádný svátek – Den ústavy –, a proto opět musel být čtvrtek před ním přemosťovacím Dnem občanů. Navíc letošní Den dětí vychází na neděli, proto se slaví až následující pondělí. Celkově tedy deset dnů pracovního volna za sebou.

Změna ústavy

Pro nástup na trůn byl první na řadě Akihitův prvorozený syn Naruhito a po něm tři příslušníci panovnického rodu – mladší Akihitův syn Akišino, dvanáctiletý Akišinův syn Hisahito a mladší Akihitův bratr Masahito. Naruhito studoval dva roky na Oxfordské univerzitě, kde byla jeho magisterskou prací historie plavby po Temži od 18. století. Zajímá ho vodní hospodářství a ochrana vod, a proto se zúčastnil a účastní řady akcí ve světě, jež se věnují vodě.

Část veřejnosti odmítá jakoukoliv změnu ústavy, aby se neotevřela cesta třeba ke zrušení zákazu nasazení armády mimo japonské území či tří zákazů jaderných zbraní – nevlastnit, nevyrábět, neumožnit vstup

V roce 1986 se na čajové party seznámil s budoucí ženou Masako, již údajně musel třikrát požádat o ruku, než svolila k sňatku. Masako, jejíž otec byl univerzitní profesor a později diplomat, strávila několik let v USA, kde studovala na Harvardově univerzitě, a poté působila na japonském ministerstvu zahraničí.

Po osmi letech od svatby se jim narodilo jediné dítě, dnes 17letá dcera, princezna Aiko. Japonská ústava neumožňuje panování císařovny a dcery navíc přestávají být po sňatku příslušnicemi císařského dvora. O první změně ústavy po druhé světové válce se diskutuje, možná se však změní jen zákon o císařském dvoře. Část veřejnosti odmítá jakoukoliv změnu ústavy, aby se neotevřela cesta třeba ke zrušení zákazu nasazení armády mimo japonské území či tří zákazů jaderných zbraní – nevlastnit, nevyrábět, neumožnit vstup.

Veřejná vystoupení

Slavnostní korunovace je naplánovaná na 22. října, což by byl další den volna, přesněji čtyři, neboť by vyšla na úterý, a proto by pondělí před ní opět muselo být přemosťovacím Dnem občanů. Japonci současně o jeden svátek letos přijdou – narozeniny předchozího císaře Akihita 23. prosince. Naruhito se narodil 23. února, a proto tento den letos svátkem nebude.

Jednou z prvních povinností nového císaře bude udělit řády v Den kultury 3. listopadu – jedno z mála jeho veřejných vystoupení. Kultura je v Japonsku považovaná za vzdělanost, proto tímto řádem bývají poctěni i významní učenci. Svátek je mezi oznámením Nobelových cen v říjnu a jejich předáním ve Stockholmu v prosinci, což umožňuje udělit nejvyšší řád za rozvoj kultury i případnému čerstvému japonskému nositeli Nobelovy ceny, pokud japonské ocenění již nezískal.

Celosvětové veřejné vystoupení nového císaře Naruhita čeká v roce 2020, kdy zahájí letní olympijské hry v Tokiu – stejně jako jeho otec zimní olympiádu v Naganu v roce 1998 a jeho dědeček letní olympiádu v Tokiu v roce 1964 a zimní v Sapporu v roce 1972

Celosvětové veřejné vystoupení nového císaře Naruhita čeká v roce 2020, kdy zahájí letní olympijské hry v Tokiu – stejně jako jeho otec zimní olympiádu v Naganu v roce 1998 a jeho dědeček letní olympiádu v Tokiu v roce 1964 a zimní v Sapporu v roce 1972. Historicky nejvýznamnější veřejné vystoupení císaře Hirohita se odehrálo v srpnu 1945, kdy navzdory odporu a vzpouře části armády prosadil kapitulaci, čímž zachránil statisíce životů.

Před půlnocí 14. srpna nahrál v paláci dvakrát kapitulační projev a obě nahrávky se navzdory mnoha dramatickým událostem podařilo dopravit do budovy rozhlasu. V pravé poledne 15. srpna hlasatel vyzval národ, aby povstal a připravil se na císařův projev oznamující kapitulaci, čímž se začala historie japonského povstání z popela ničivé války.

Císař Akihito také musel naplnit dnes fakticky jedinou ústavní povinnost – stát se symbolem jednoty národa. Pět dní po zemětřesení, tsunami a následné havárii jaderné elektrárny Fukušima v březnu 2011, kdy vládla beznaděj, vystoupil s emocionálním televizním projevem, v němž vyzval k mobilizaci všech sil k nápravě bezprecedentních škod. Císaři Naruhitovi, a především Japoncům přejme, aby ho na rozdíl od dědečka a otce nepotkal podobný osud.

Počet příspěvků: 1, poslední 6.5.2019 10:00 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Zdeněk Slanina

Zdeněk Slanina, působí více než 25 let v Pacifiku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články