Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Argumenty pro školné a proti němu

Dle 59,5 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ není bezplatné studium parazitováním studentů na společnosti.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Elvis

18. 12. 2011 12:22
Vyšší příjem?
VŠ vzdělání už zdaleka není investicí a příslibem vyššího příjmu, ale jen jakýmsi pojištěním proti nezaměstnanosti (vysokoškoláci statisticky vykazují nejnižší nezaměstnanost). Toto pojištění je spláceno tím, že po dobu studia zpravidla nevydělávají, nebo ne tolik, jako kdyby šli po maturitě hned do práce.Když by se zájemce o VŠ studium podíval na příjmy vysokoškoláků, šel by studovat IT, ekonomku, nebo práva. Medicína? Půjčovat si 10 tis za semestr, 6 let nevydělávat, vyjít ze školy s dluhem 120 tis a nastoupit do nemocnice za 17 měsíčně? O humanitních oborech ani nemluvě.
0 0
možnosti

27. 12. 2011 9:58
Co to melete?
Snažíte se tady snad říct, že mám být já vládou i nadále nucen k tomu, aby se další a další nedělákové takzvaně "vzdělávali" v současném množství již výrazně zbytečných humanitních oborech?Rád dám daně na technické obory a vědu, ale do těch zbytečných magistrů a dokonce inženýrů, kteří např. ani nechápou výraz "bude toho o 18% víc", bych nedal haléře, kdybych nebyl vládou pod hrozbou kriminálu donucen.
0 0
možnosti

Lorne Callisto

17. 12. 2011 17:00
Kvalita VŠ
Měli by se spřísnit přijímací zkoušky a ne cena. Když vemete schopné lidi a dáte jim diplom budou schopně pracovat, takhle tam má přístup každý, kdo má peníze nebo chuť se zadlužit.
0 0
možnosti

Miki

16. 12. 2011 20:58
Problém státního školství je
Problém státního školství je v tom, že vytváří bubliny s vysokoškolským vzděláním a to ještě k tomu v úplně zbytečných směrech (a podporuje průměrnost, resp. hodnota vzdělání postupně klesá). Zavedení školného ve státním školství je ale cesta do pekel, to skončí ještě větší katastrofou - cena půjde postupně nahoru. Otázka zní, jestli čistě tržní nebo čistě státní školství, nic mezi tím fungovat nebude. Peter Schiff o studentských půjčkách:http://www.youtube.com/watch?v=XgfxnZYv4kQ
0 0
možnosti

Xxx3

16. 12. 2011 20:32
VŠ jako nadstandard?
V několika odpovědích padl názor, že absolvent VŠ má velkou výhodu oproti ostatním a následně také vyšší plat. Problém je ale v tom, že v současné době končí na VŠ většina populačního ročníku, takže v horizontu nějakých dvaceti let (možná už dříve) nebude diplom z VŠ zaručovat vůbec nic. Naopak, ti, kteří ho nebudou mít, budou ve velké nevýhodě. VŠ studium bude pro studenty znamenat velké zadlužení (protože systém, v němž studuje většina lidí VŠ, nepůjde utáhnout) a zároveň jim nic moc nezaručí. Jedinou jistotou bude skutečnost, že ten, kdo VŠ nebude mít, se musí rozloučit s jakoukoli kvalifikovanou prací. Před osmdesáti lety měla vysokou hodnotu maturita, v osmdesátých letech už byla maturita sice ne úplně standardem, ale zároveň už to nebylo to exkluzivní osvědčení jako za první republiky, dnes nemá maturita hodnotu skoro žádnou. Stejným směrem se ubírá VŠ vzdělání.
0 0
možnosti

Miki

16. 12. 2011 16:31
Dokáži si představit
"Dokáži si představit poplatky za studium stanovené na základě přijmu rodičů ... (ale to bych mohl být také za solidaritu veřejně pranýřován)" Podobně fungovali v USA některé nemocnice, když ještě do zdravotnictví nezasahoval stát. Tzn. šokující odhalení - byl to produkt trhu.
0 0
možnosti

J92a92n 72P88ř33i67k57r50y82l

16. 12. 2011 16:07
Nejen ke slovu nadaní
V názorech několikrát zaznělo slovo nadaní či extrémně nadaní jako vstupenka nemajetných studentů na univerzity. Buď na nadání cílí již přijímací zkoušky a poté jsou všichni řádní studenti nadaní, nebo se jedná o naprostou minoritu vysoce inteligentních jedinců, schopných tuto inteligenci využít. Tito nadaní, né-li extrémně nadaní, by poté jako jediní nemajetní měli mít nárok na stipendia? A co s většinou nemajetných, kteří, byť né nadaní, by splňovali kritéria přijetí na vysokou školu? I v dnešní době jsem byl konfrontován s případy, kdy nemajetní rodiče často direktivně (a instinktivně) zakázali dítěti hlásit se na vysokou školu z jednoho prostého důvodu - absenci prostředků. Půjčky, slovo, které zní pro většinu zodpovědných rodičů jako sémě ďáblovo, by jistě této situaci neprospělo. Dokáži si představit poplatky za studium stanovené na základě přijmu rodičů ... (ale to bych mohl být také za solidaritu veřejně pranýřován)
0 0
možnosti

Ikan77

16. 12. 2011 14:43
Jedna otázka je, zda má společnost vzdělání podporovat,
další otázka pak, jestli je správné a  i pro společnost zdravé, když absolventi vysokých škol nutně vstupují do života zatíženi vysokým dluhem. Podobně jako u reformy penzí mám dojem, že zde zavádíme něco, co tam, kde to již po léta funguje ukázalo své značné nedostatky. V USA, Británie, došli léty k postupnému zvyšování školného, takže je běžné, že studenti ukončují studium s obrovskými dluhy, v desítkách i stotisících dolarů. Tento fakt pak silně ovlivňuje jejich následné chování. Jsou tlačeni k tomu, aby co nejrychleji vydělali co nejvíce peněz, toto zase vytváří silný tlak na platy v určitých profesích. Bude to jedna z pravděpodobných příčin vysokých nákladů na zdravotnictví nebo vzniku finančních machinací, které vedly ke krizi. Ti, kteří pak jsou v profesích, kde nemají šanci na vysoké výdělky, jako třeba učitelé nebo sociální pracovníci, se pak stávají celoživotními otroky dluhů a tím pádem pozbývají do značné míry svobody. Nevěřím tomu, že pokud zavedeme školné ve výši 10tis.Kč, že to tak také zůstane. Zákonitě dojde ke zvyšování (zdravotnické poplatky se už také zvyšují), školné přestane být symbolickým a vzdělání bude obrovskou zátěží.
0 0
možnosti