Životní prostředí

Na studnaře se valí zakázky. Na povolení vrtu se čeká měsíce

Vyprošťování pokračuje i v pondělí.

Před lety stačil vrt o hloubce často zhruba 30 metrů, dnes vrtají studnaři kvůli suchu i s novou technologií až 40 metrů. Navíc žadatelé o pomoc potřebují nejen stavební povolení, ale také předchozí souhlas příslušného vodoprávního úřadu, případně vyjádření dalších institucí. Žádostmi zavalené úřady však nestíhají vyřizovat povolení.

Miroslav Petr 5.9.2019

Přichází konflikt generací a diktatura avokádového socialismu?

Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris!

Rodiče zanechávají svým potomkům ekologický dluh, přičemž jejich ztráta důvěry v elity vede ke ztrátě důvěry v politický systém. Důsledkem jsou radikální požadavky jako v případě americké kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové.

Zdroje energie limitují vývoj každé společnosti

Český egyptolog a archeolog Miroslav Bárta.

Sucha předcházela dějinným zvratům. „Nepřízeň přírodního prostředí je sice jeden z hlavních faktorů, ale civilizace se obvykle dostávají do problémů synergií různých krizových faktorů vnitřních i vnějších,“ říká v rozhovoru egyptolog a profesor Miroslav Bárta.

Města s nesečenou trávou se mění v houští. Plevel není jediný problém

Sekání trávy - ilustrační foto

Vlna odporu proti sečím se zvedla jako reakce na zcela zbytečné plánované výjezdy městských firem, jež řadu let se sekačkami jezdily po vyprahlých parcích a namísto trávy drhly vyschlou zem. Nyní ale začíná panovat druhý extrém. Údržba je nedostatečná, květnaté louky, po nichž lidé volají, totiž nekosením nevznikají.

Sekat? Nesekat? Tráva je zdrojem konfliktů

Ilustrační foto: Sekačka na trávu.

Některé obce své občany vyzývají k sekání trávy. Uvědomují si, že se suchem je třeba bojovat a že jedním ze způsobů je i to, že se tráva nechá povyrůst, ale mají jiný problém – lidé mají pozemky, o které se vůbec nestarají. A tak tráva na nich roste třeba i roky. Některé obce přitom mají povinnost sekat trávu dokonce ve vyhláškách.

Eliška Nová 4.8.2019

Včelaření je symbolem ekologického smýšlení střední generace

Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru.

K dnešnímu dni je podle údajů ministerstva zemědělství v zemi registrováno bezmála 60 tisíc včelařů s přibližně 670 tisíci včelstev. Některé oblasti jsou už „převčelené“. „Každému začátečníkovi nejdřív radím, ať začne ‚včelařit‘ v knihovně,“ říká včelař a biochemik Jiří Danihlík z Univerzity Palackého.

Česko patří v EU mezi top pět zemí neplýtvajících potravinami

Potravinovým bankám nabízí už druhým rokem pomocnou ruku ministerstvo...

Češi dle Evropského parlamentu (EP) ročně vyhodí více než 80, Nizozemci 541 kilogramu potravin. Proto rozhodl, že se do roku 2030 musí toto plýtvání v Evropě snížit nejméně o polovinu. Dosud ale nevydal společnou metodiku pro měření potravinového odpadu. Proti plýtvání by měla pomoci chystaná legislativa upravující darování potravin.

Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy

Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci.

„Potřebujeme méně Evropy a efektivnější Evropu. Prosazovat, aby to byl silný pakt členských států. Ne že národní státy de facto skončí. Musí existovat a být sebevědomé. Evropa musí být společenstvím silných, nezávislých národů, které spolupracují na důležitých projektech s nadnárodním významem,“ říká v rozhovoru premiér Andrej Babiš.

Skončila doba, kdy byl stát slabý vyjednávač, ať cíleně, či ne

Ministr průmyslu Karel Havlíček.

„Musíme mluvit s představiteli trhu, bez nich strategie nevymyslíme. Ale poslouchat, co říkají, neznamená, že si necháme diktovat. Vládní experti musejí zkoumat, zda někde není úhybný manévr, někdo nepodlehl zájmové skupině, nejede na vlně někoho, kdo ho pase,“ říká v rozhovoru nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Voda byla, je a bude limitujícím faktorem úrovně života společnosti

Miroslav Bárta.

Na světě je šest států, které řeší kritický nedostatek vody. Vědci přišli s netradičním varováním o významu vod – velkou fotovýstavou na pražské Kampě. Kurátorem expozice je egyptolog Miroslav Bárta. Ten v rozhovoru opakovaně zdůrazňuje, že kvůli nedostatku vody zanikaly v minulosti státy. Totéž hrozí i teď.

Nastane-li sucho, většina z nás se stává pouhými diváky

Eroze půdy (ilustrační foto)

„Pravděpodobnost, že budeme mít suché roky, je dnes větší než v minulosti, a to výrazně. Dokud s tím společnost a stát nezačnou pracovat jako s faktem, budeme pasivními diváky, a opakovaně,“ říká v rozhovoru bioklimatolog Miroslav Trnka.

Hospodářský růst přináší bohatší, delší a zdravější život

Tyler Cowen, Stubborn Attachments: A Vision for a Society of Free, Prosperous,...

Podle amerického ekonoma Tylera Cowena je víra v hospodářský růst imperativem. Proto přichází s konceptem Wealth Plus (bohatství plus), do nějž by se započítával nejen HDP, ale i hodnota volného času, produkce domácností a to, co nazývá environmentálními vymoženostmi.

Kdybychom neměli tolik smrků, nemáme takový problém s kůrovcem

Miroslav Svoboda, vedoucí katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity.

Od 3. dubna dělí kůrovec republiku na dvě části. „Kůrovcové kalamity byly i dřív, ale nikdy takového rozsahu,“ říká v rozhovoru Miroslav Svoboda, vedoucí katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity.

Vymyťme norka z Evropské unie, žádá Česko

Norek americký

Česko chce vymýtit invazní druhy. Vadí mu norek americký, pajasan žláznatý (listnatý strom) a slunečnice pestrá (ryba). Ty všechny hodlá zařadit na seznam nežádoucích živočichů a rostlin Evropské unie. Ten vznikl před třemi lety a v současnosti je na něm už 49 druhů, z toho 23 rostlin a 26 živočichů.

Eliška Nová 6.4.2019

Kůrovcová pohroma: Návrat k původní podobě lesů

Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je...

Kůrovcová pohroma vytváří příležitost začít s lesním hospodařením znovu, lépe a víc, jak (by) to udělala příroda – mnohem méně jehličnanů a vyšší spolehnutí na samovolnou obnovu lesa.