Vzdělávání
Je třeba vytrvat v hledání smyslu lidské existence
Na článek Karla Hlaváčka Jak v postfaktické době poznat pravdu zareagoval Martin Kočí. Dle něho postfakticita a postpravda evokují změnu a posun. Postfakticita pracuje s určitým pohledem na fakta a postpravda s konfliktem o pojetí pravdy.
Technika není pro mě, říkají si české dívky
Když se dívky rozhodují, čím se budou živit, vybírají si raději humanitní obory. Nezanedbatelný vliv mají rodiče. Technické firmy přitom o ženy velmi stojí.
Jak v postfaktické době poznat pravdu
Doba jedné pravdy skončila, žijeme v pluralitě, v níž soutěží odlišné názory – jsme odsouzeni vytvářet si vlastní. Tvorbě názoru je třeba se učit celý život, k čemuž vede zejména vzdělání, například znalost způsobů myšlení. Je třeba zachovat hodnotu pravdy, i když idea jediné a jednoznačné pravdy zřejmě končí. Píše Karel Hlaváček.
Vláda na vysoké školy zapomíná
„Akademický senát UK vyhlásil volby kandidáta na rektora pro období 2018 až 2022. Po diskusi s kolegy se budu o druhý mandát ucházet; volební program mám připraven a budu navštěvovat fakultní akademické senáty a fakulty s tím, co se podařilo, a jakou mám vizi pro druhé období,“ říká v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
Kulturní život prodlužuje možnost dožití
Žijeme-li kulturně, jsme například zdravější či více třídíme odpad. Italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco proto v rozhovoru radí: poslouchejte hudbu, nejlépe vážnou, choďte do divadel a galerií.
Je třeba reflektovat požadavky na moderní chemický výzkum
„Skvělých vědců máme řadu. Škola je líhní nápadů. Mezi studenty dívky tvoří asi dvě třetiny. Ženy dnes výrazně pronikají i do dřív dost ,maskulinních‘ oborů, jako byly chemická technologie, chemické inženýrství,“ říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jež si vaří i vlastní pivo Lachout.
Kybernetické hrozby jsou větší než fyzické
Vládami sponzorované kyberútoky jsou na úplně jiné úrovni, než s čím se uživatelé setkávají. Na to, že by je ochránil jejich antivirový program, mohou rovnou zapomenout. „Dnešní technologie na to nestačí,“ říká v rozhovoru ředitel izraelské National Cyber Bureau Eviatar Matania, přítel a spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.
Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské
Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. „Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů,“ popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.
Jak zajistit finance pro české veřejné vysoké školy
Kvalita vysokého školství bývá posuzována počtem institucí terciárního vzdělávání, především univerzit, či jejich umístěním v kvalitativních žebříčcích. Otázkou je financování českých veřejných vysokých škol, zejména po ukončení evropských dotací.
Český CERGE-EI hraje v ekonomii první ligu
Nejlepší ekonomické mozky se „draftují“ na každoročním veletrhu ve Spojených státech amerických. Některé z nich získal i prestižní český CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze.
Jak v politice rozeznat žvásty a pravdivé hry od lživých
Současný veřejný prostor je plněn emocemi a vášněmi a „realistickou“ racionalitou, která, zcela odtržena od emocí a víry, není o mnoho lepší. Obě tyto zrcadlové alternativy pak vhánějí lidi do náruče populistů. Rozum a cit by se však měly jak u voličů, tak u politických analytiků rozvíjet co nejvíce v souladu.
Má-li Česko dohnat Německo, musíme mnoho změnit
Polistopadové naděje, že během pár roků doženeme hospodářsky vyspělé západní země, vzaly za své. Euforie a naděje na lepší budoucnost, jež nás v prvních svobodných letech poháněly, již také vyprchaly. Uplynulých 25 let ukázalo, že dohánění Německa nepůjde rychle. Ale ztratíme-li odhodlání a víru, že to půjde, nedoženeme Západ nikdy.
Naivní utopie, jež se v mnohém naplnila
Vize budoucnosti jsou svědectvím o době, v níž vznikaly, i o tom, jak se ztotožňují, či rozcházejí s dnešní realitou. Jedním je kniha H. G. Wellse Moderní utopie. Některé jeho teze jsou mylné, jiné se naplnily a další se možná pozvolna naplňují. Jen není jisté, zda povedou k utopii či dystopii.
Digitální revoluce naráží na státní správu
Nejen před Českou republikou stojí výzvy nové průmyslové revoluce. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak má Česká republika na digitalizaci, robotizaci a umělou inteligenci zareagovat?
Kdo tvrdí, že existuje rovnost v myšlení, chce vládnout
Na rozhovor o současném umění s českým filozofem Michaelem Hauserem pod titulem Leninismus dřímá i v Masarykovi zareagoval výtvarník Jiří David, jehož příliš nenadchl. Proto s ním vznikl kontrarozhovor na stejné téma – agonie umění –, v němž říká: „Umění v agonii? Silácká, a tudíž laciná metafora.“
