Vzdělávání

Je třeba vytrvat v hledání smyslu lidské existence

Jan Hus a jeho pravda.

Na článek Karla Hlaváčka Jak v postfaktické době poznat pravdu zareagoval Martin Kočí. Dle něho postfakticita a postpravda evokují změnu a posun. Postfakticita pracuje s určitým pohledem na fakta a postpravda s konfliktem o pojetí pravdy.

Technika není pro mě, říkají si české dívky

Školáci (ilustrační foto)

Když se dívky rozhodují, čím se budou živit, vybírají si raději humanitní obory. Nezanedbatelný vliv mají rodiče. Technické firmy přitom o ženy velmi stojí.

Jak v postfaktické době poznat pravdu

Jan Hus a jeho pravda.

Doba jedné pravdy skončila, žijeme v pluralitě, v níž soutěží odlišné názory – jsme odsouzeni vytvářet si vlastní. Tvorbě názoru je třeba se učit celý život, k čemuž vede zejména vzdělání, například znalost způsobů myšlení. Je třeba zachovat hodnotu pravdy, i když idea jediné a jednoznačné pravdy zřejmě končí. Píše Karel Hlaváček.

Vláda na vysoké školy zapomíná

„Přežijí jen kvalitní vysoké školy,“ říká rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima....

„Akademický senát UK vyhlásil volby kandidáta na rektora pro období 2018 až 2022. Po diskusi s kolegy se budu o druhý mandát ucházet; volební program mám připraven a budu navštěvovat fakultní akademické senáty a fakulty s tím, co se podařilo, a jakou mám vizi pro druhé období,“ říká v rozhovoru Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Kulturní život prodlužuje možnost dožití

Kultura a ekonomika.

Žijeme-li kulturně, jsme například zdravější či více třídíme odpad. Italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco proto v rozhovoru radí: poslouchejte hudbu, nejlépe vážnou, choďte do divadel a galerií.

Je třeba reflektovat požadavky na moderní chemický výzkum

Karel Melzoch.

„Skvělých vědců máme řadu. Škola je líhní nápadů. Mezi studenty dívky tvoří asi dvě třetiny. Ženy dnes výrazně pronikají i do dřív dost ,maskulinních‘ oborů, jako byly chemická technologie, chemické inženýrství,“ říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jež si vaří i vlastní pivo Lachout.

Kybernetické hrozby jsou větší než fyzické

Eviatar Matania

Vládami sponzorované kyberútoky jsou na úplně jiné úrovni, než s čím se uživatelé setkávají. Na to, že by je ochránil jejich antivirový program, mohou rovnou zapomenout. „Dnešní technologie na to nestačí,“ říká v rozhovoru ředitel izraelské National Cyber Bureau Eviatar Matania, přítel a spolupracovník premiéra Benjamina Netanjahua.

Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské

Petr Kulhánek, teoretický fyzik, vyučuje na fakultách ČVUT a popularizuje...

Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. „Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů,“ popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.

Jak zajistit finance pro české veřejné vysoké školy

Financování veřejných vysokých škol.

Kvalita vysokého školství bývá posuzována počtem institucí terciárního vzdělávání, především univerzit, či jejich umístěním v kvalitativních žebříčcích. Otázkou je financování českých veřejných vysokých škol, zejména po ukončení evropských dotací.

Český CERGE-EI hraje v ekonomii první ligu

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Nejlepší ekonomické mozky se „draftují“ na každoročním veletrhu ve Spojených státech amerických. Některé z nich získal i prestižní český CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze.

Jak v politice rozeznat žvásty a pravdivé hry od lživých

Jaké budou následky brexitu?

Současný veřejný prostor je plněn emocemi a vášněmi a „realistickou“ racionalitou, která, zcela odtržena od emocí a víry, není o mnoho lepší. Obě tyto zrcadlové alternativy pak vhánějí lidi do náruče populistů. Rozum a cit by se však měly jak u voličů, tak u politických analytiků rozvíjet co nejvíce v souladu.

Má-li Česko dohnat Německo, musíme mnoho změnit

Slavnostní zahájení stavby společného česko-německého centra v roce 2011.

Polistopadové naděje, že během pár roků doženeme hospodářsky vyspělé západní země, vzaly za své. Euforie a naděje na lepší budoucnost, jež nás v prvních svobodných letech poháněly, již také vyprchaly. Uplynulých 25 let ukázalo, že dohánění Německa nepůjde rychle. Ale ztratíme-li odhodlání a víru, že to půjde, nedoženeme Západ nikdy.

Petr Kain 11.2.2017

Naivní utopie, jež se v mnohém naplnila

Herbert Georg Wells, Moderní utopie.

Vize budoucnosti jsou svědectvím o době, v níž vznikaly, i o tom, jak se ztotožňují, či rozcházejí s dnešní realitou. Jedním je kniha H. G. Wellse Moderní utopie. Některé jeho teze jsou mylné, jiné se naplnily a další se možná pozvolna naplňují. Jen není jisté, zda povedou k utopii či dystopii.

Digitální revoluce naráží na státní správu

Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci?

Nejen před Českou republikou stojí výzvy nové průmyslové revoluce. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak má Česká republika na digitalizaci, robotizaci a umělou inteligenci zareagovat?

Jan Macháček 12.1.2017

Kdo tvrdí, že existuje rovnost v myšlení, chce vládnout

Kupředu k realismu!

Na rozhovor o současném umění s českým filozofem Michaelem Hauserem pod titulem Leninismus dřímá i v Masarykovi zareagoval výtvarník Jiří David, jehož příliš nenadchl. Proto s ním vznikl kontrarozhovor na stejné téma – agonie umění –, v němž říká: „Umění v agonii? Silácká, a tudíž laciná metafora.“