Vzdělávání

Chtěla bych více učit venku, když učím přírodní předměty

Aneta Hrdinová, začínající mimopražská učitelka.

V profesním životě se měla vědecky zabývat rostlinami, místo nich si ale vybrala žáky. Aneta Hrdinová (29) teprve pár týdnů za ostrého provozu zažívá, co obnáší být učitelkou. „Nechávám žáky hodnotit se navzájem. Od sebe informace berou lépe než od učitele. Doufám, že to do důchodu vydržím,“ přeje si v rozhovoru mimopražská kantorka.

Českým rodičům učarovaly alternativní vzdělávací instituce

Netradiční výuka dějepisu v trutnovské základní škole.

Mnoho českých domácností řeší, zda zapsat dítě do jiné školy. A nemusí jít o církevní ani soukromou. V Česku vznikaly waldorfské školy od devadesátých let, dnes je jich několik desítek, ale příliš nepřibývají, přibývá však alternativních škol.

Radka Kvačková 10.11.2019

Má v době digitálních technologií smysl učit školáky vázané písmo?

Psaní projevu - ilustrační foto

Rukopis ustupuje moderním technologiím a většina dětí i dospělých již pomalu lépe ovládá psaní na klávesnicích a displejích než pero nebo tužku. Zřejmě by však byla škoda zapomenout na rukopis úplně.

Posedlost bezpečím: Jádro vzestupu mentálních potíží mladých lidí

Univerzity šikany.

Ve své knize The Coddling of the American Mind: How Good Intentions and Bad Ideas Are Setting Up a Generation for Failure odpovídají Greg Lukianoff a Jonathan Haidt na otázku, zda se zabývat protesty na amerických univerzitách, rezolutním ano.

Kino už nemůže být pouhou distribuční platformou

Jiří Forejt, dramaturg a producent společnosti Free Cinema.

„Nejmladší generace, narozená do digitalizované společnosti, bude mít jiné divácké zvyklosti,“ říká v rozhovoru dramaturg a producent společnosti Free Cinema Jiří Forejt.

Digitální budoucnost přináší více otázek než odpovědí

Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci?

Duch konference Výzvy digitální budoucnosti byl ukázkou rozdílu mezi postojem demokratickým a totalitarizujícími manýry se sklonem neargumentovat.

Školáci lehkomyslně hospodaří. Jejich vzorem jsou rodiče

Finanční gramotnost.

Z průzkumu krizového centra Theia mezi žáky od devíti do jedenácti let ve školním roce 2018/2019 vyplynulo, že polovina z nich si někdy peníze půjčila. Zlobit se na ně příliš nelze, dospělí totiž nejsou příkladem. Děti by však měli naučit nakládat s financemi především rodiče.

Islám ve společenském, demografickém a vzdělávacím kontextu

Veřejná modlitba českých muslimů na pražské Letné, 2. květen 2014

Německý politik Thilo Sarrazim ve své knize Feindliche Übernahme: Wie der Islam den Fortschritt behindert und die Gesellschaft bedroht (Nepřátelské převzetí. Jak islám brání pokroku a ohrožuje společnost) připouští několik forem islámu, jež však omezují myšlení a mají autoritativní sklony.

Petr Pietraš 4.9.2019

Až budoucí vláda moderních liberálů uzákoní právo na štěstí…

Liberalismus.

V průběhu 20. století až do dneška se stal z klasického liberalismu politický protipól. Kde klasický liberalismus hlásá tři základní práva – na život a svobodu a sledování osobního štěstí –, moderní liberalismus jich hlásá desítky.

Ředitel školy by měl být pedagogickým lídrem, ne administrátorem

Ministr školství Robert Plaga.

„Vycházíme z čísel za rok 2018, a víme, kolik peněz jsme do systému pustili pro rok 2019 a co je v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2020 i střednědobě. Je to designováno, abychom vládní závazek, ve kterém jsme slíbili navýšit během čtyř let průměrný plat o 50 procent, splnili,“ říká v rozhovoru ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Pro člověka informační společnosti klasické dějiny skončily

Vilém Flusser, Postdějiny.

Dějiny jsou po Osvětimi, jež nebyla náhoda, ale vyplývá z historicity západního člověka, nemožné a děsivé, protože ukázaly, že se v naší civilizaci skrývá teror. Postdějinný člověk však nemůže dějinám úplně uniknout.

Prosadí-li se v Německu elektromobily, obrátí to českou ekonomiku

Elektromobil Volkswagen ID.3, ilustrační foto.

Dnes se na výrobě spalovacích motorů podílejí stovky českých firem. Eletromotory jsou oproti tomu jednodušší a jejich výrobu mohou převzít roboti. A ti stojí v Německu stejně jako u nás, takže čeští subdodavatelé nebudou třeba.

Stále víc dětí se učí individuálně v rámci domácího vzdělávání

První školní den v plzeňské 7. ZŠ.

Roste počet dětí, které i po prázdninách zůstávají doma. Do školy chodí jen dvakrát ročně, a to pouze na přezkoušení. Říká se jim „domškoláci“. V září 2015 bylo individuálně učených dětí 1339, loni už 3232. Na prvním stupni stačí, aby měl rodič maturitu. Chce-li vzdělávat dítě i na stupni druhém, už to vyžaduje vysokoškolský diplom.

Učitelé smýšlejí o svém povolání méně pozitivně než společnost

Kampaň CHCI UČIT v březnu spustila obecně prospěšná společnost EDUin, která se...

Podle mezinárodního šetření TALIS (Teaching and Learning International Survey) za rok 2018 by čeští učitelé potřebovali zvednout sebevědomí, přičemž svou profesi by si znovu zvolily tři čtvrtiny z nich.

Vysoké školy by se měly zaměřovat na praxi i na teorii

Financování veřejných vysokých škol.

Praxe není nade vše, protože se může změnit v nevědomost, či v ideologii. Není třeba z univerzit vytvořit „praktické školy“. Vysoké školy mají vzdělávat, učit kritickému myšlení a vystupovat proti situaci, kdy civilizace zapomněla na své kořeny. K tomu je třeba teorie.