Vzdělanost

Jak uhájit náš způsob života a ochránit svobodu?

Abychom se kvůli strachu nestali snadnou kořistí politických manipulátorů,...

Vzdělávání je dvousměrná cesta – sebevzděláváním mohu vzdělávat druhé. V širším pojetí je skutečné vzdělání možné jen ve svobodné, tedy demokratické společnosti – demokracie a vzdělávání se potřebují, jsou na sobě symbioticky závislé.

Petr Kolář 8.11.2015

O migraci víme málo. Má ale velký mobilizační potenciál.

Angažovanost v mezinárodních tématech je samozřejmě nižší. Zapojují se do nich...

Jaký mají čeští občané vztah k přistěhovalcům? I na tuto otázku odpovídá v rozhovoru Jan Krajhanzl, jeden z autorů výzkumu Občanská angažovanost 2015.

Odkaz Radima Palouše: Ve světověku pečujme o duši

Radim Palouš přednáší 29. listopadu 2007 na Univerzitě Pardubice o Sókratově...

Ve věku nedožitých 91 let zemřel 10. září český filosof, žák Jana Patočky, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990 až 1994 rektor Karlovy univerzity. Na svého učitele vzpomínají Zuzana Svobodová, David Krámský a Aleš Prázný.

Mladí muži nedokážou dospět

Philip Zimbardo (ve spolupráci s Nikitou D. Coulombovou), Man Disconnected: How...

Podle amerického psychologa Philipa Zimbarda je dnešní společnost spíše jevištěm patologických jevů než prostředím k osvojování společenských rolí. A má zřejmě políčeno na mladé muže. Domnívá se, že se izolují, vyhledávají fiktivní světy počítačových her a ztrácejí dovednosti nezbytné k tomu, aby v budoucnosti obstáli ve společnosti.

Héraklés české filosofie

Aleš Havlíček, filosof, nakladatel, redaktor, čtenář, učitel a badatel.

Ve středu 22. července zemřel nečekaně ve věku pouhých 59 let Aleš Havlíček, disident, filosof, vydavatel a vysokoškolský učitel. Připomínal postavu z řecké mytologie obdařenou energií, odvahou i důvtipem. Snad nikdo jiný v posledním čtvrtstoletí nevykonal tolik pro českou filosofii jako tento muž nezdolné vůle a pevného charakteru.

Vědecká společnost Max Planck hledá ty nejlepší na světě

Martin Stratmann, prezident společnosti Max Planck Gesellschaft.

„Bez základního výzkumu by neexistoval ani Google,“ říká v rozhovoru prezident elitní německé vědecké společnosti Martin Stratmann.

Kam v době nejistoty zavede Evropu migrace?

Z Afriky připlouvají každý měsíc stovky nových uprchlíků.

Africkou a arabskou migraci nelze interpretovat bez uvědomění si proměny evropské demokracie po roce 2010. Náboženství úspor, triumf dluhu jako formy vládnutí a kontroly lidí, atomizace a pocit rozpadu soukromí v důsledku digitálních technologií mění evropské společnosti včetně české rychleji, než si změnu uvědomují. Píše Jan Čuřík.

Jan Čuřík 16.6.2015

Geometři a vykladači: Věda jako povolání, či profese?

V Exupéryho Citadele je jediný Geometr říše, jenž posouvá vědění, a tisíce...

Matematik Zdeněk Strakoš v rozhovoru mimo jiné upozorňuje: Chytré a pracovité studenty i vědce máme, ale neumíme jim často vytvořit podmínky, aby mohli vyrůst na úroveň srovnatelnou s úspěšnými řešiteli ERC grantů.

Nestydatá hloupost: Škola života – nejlepší škola

Konrad P. Liessmann, Geisterstunde: Praxis der Unbildung. Eine Streitschrift

Školu označujeme za užitečnou, pomáhá-li lépe zvládat každodennost, uskutečňovat naše sny. „Reálně“ žijeme, začleňujeme-li se do společnosti a využíváme jejích možností. Je-li škola prostředkem k takovému životu, jsou jí přisuzovány takřka nadpozemské schopnosti. Lze dokonce tvrdit, že jsme si ze vzdělání vytvořili sekulární náboženství.

Vysoké školy nevzdělávají. Jen umožňují nicnedělání.

Richard Arum, Josipa Roksaová, Aspiring Adults Adrift: Tentative Transitions of...

Kdo se rozhodne přečíst si knihu Josipy Roksaové a Richarda Aruma, musí počítat s tím, že na něho mnohokrát padne děs. Mladí lidé jsou nevzdělaní, obtížně vzdělavatelní a nedisciplinovaní – nejhorší ale je, že si svou neschopnost neuvědomují.

Všichni na žebříčky brblají, ale každý chce být nahoře

Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy

„Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na světovou špičku. Nestačí, že jsme nejlepší v Česku a dobří v středoevropském měřítku. V evropském měřítku stále dobří nejsme,“ říká v rozhovoru Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu, a sám také špičkový vědec.

Srovnání výsledků vzdělávání? Zatím zlý pán...

Měření vzdělanosti podle PISA aneb IQ test?

Program PISA od roku 2000 řadí země dle výkonů zhruba půl milionu žáků z asi 65 zemí. Kritika OECD a jejích projektů byla a dosud je v Česku tabu. Informace, co se objevuje v zahraničním tisku, mohou překvapit, píše Stanislav Štech.

Řešení globální chudoby: Zvýšit IQ jódem a železem

Chudoba, válka a inteligence

Válka – chudoba – intelekt. Nerozlučná trojice. Pokud by se pronikavě zvýšily intelektové schopnosti obyvatel nestabilních zemí, konkrétně například Afghánistánu, Iráku či Sýrie, přispělo by to k řešení problému chudoby a k omezení válečných rizik. Myšlenka, jak toho dosáhnout poměrně lacino, se v poslední době objevila v několika studiích.

Pavel Kohout 5.10.2014

Má být poznání pouze užitečné a praktické?

Humanitní, nebo technické vzdělání?

Ideál vzdělanosti byl rozmělněn. Převládá názor, že technické vzdělání dává obživu, zatímco humanitní je pouhé hloubání bez přidané hodnoty pro společnost. Kdo zodpovídá za záměnu vzdělání za informace?

Kdo může za špatné výsledky maturitních zkoušek?

maturita

Léta sledujeme klesající požadavky na děti ve školách a podléháme iluzi, že bez vysokých nároků budeme dosahovat výborných výsledků. Iluzi, že když se to ve školách bude dělat dobře, půjde to dětem samo. Řešení? Podívat se, poučit se a sdílet.

Jiří Kuhn 30.6.2014