Výtvarné umění
Adam Štech: Nevím, co chci, ale vím, jak toho dosáhnout
V každé nastupující generaci se najdou malíři nenápadně introvertní či naopak zjevně provokativní. Ke druhému typu lze řadit Adama Štecha.
Kamil Lhoták slavný i neznámý
Výstava v pražském Museu Kampa nabízí díla známá, ale i dosud dnešní veřejností neviděná: to nejlepší z let 1937–1954. Unikátní nabídka nemá za cíl vědeckou studii a další interpretaci díla Kamila Lhotáka, přesto se v této výstavní konstelaci můžeme na umělce dívat v neobvyklých souvislostech i některých paradoxech.
Toyen se vrátila do Prahy
„Vidím neboť je noc“ se jmenuje výstava probíhající v pražském Museu Kampa pořádaná u příležitosti životního jubilea jeho zakladatelky Medy Mládkové. A volba to byla šťastná. Expozice představuje dílo česko-francouzské malířky Toyen.
Zákulisí „žížal“ Zdeňka Sýkory
Ve druhé polovině 20. století se do mezinárodního kontextu prosadili prakticky jen tři původem čeští výtvarníci: František Kupka, Josef Šíma a Zdeněk Sýkora, jehož tvorbu lze ocenit na výstavě v Emil Schumacher Museu v německém Hagenu.
Bosonozí proroci i geniální umělci
Národní galerie v Praze se v novém směřování dále „otevírá světu“ již nejen slovy, ale i skutky. Dokladem je i výstava Umělci a proroci.
Šumavští „superhrdinové“ ožívají v komiksu
Pohnuté příběhy z česko-bavorské hranice z období po únoru 1948 budí zájem i po desítkách let. Staly se také tématem prvního česko-německého komiksového sympozia.
Maoři migrovali do Plzně
Na výstavě v Masných krámech můžeme skrze mistrovské malby Maorů, sugestivních v reprezentativních pozicích s tetovanými tvářemi, vnímat dnes už málo čitelnou kulturu.
Příběh Mary Duras a její Evy
Díla ze soukromých sbírek, ale například i z Národní galerie v Praze představují na výstavě v Klenové jeden z dominantních proudů meziválečného umění v Evropě, i osobitý autorčin vklad.
Konkrétní abstrakce v Topičově salonu
Exponáty jsou spíše jakýmisi laboratorními výstupy, hrou barev a příběhem tvarů, odrazem sofistikovaných konceptů. To ale není málo. Klubovou příslušností poukazují zúčastnění na své – společné – teritorium, na kterém čtverec či jiný obrazec není jen dekorací...
Anděl v graffiti oděný
Nemůže-li hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře – takový pohyb uskutečňuje stále častěji umění vůči divákům, kteří si málokdy, pokud vůbec, najdou čas a chuť navštívit výstavu jakkoliv atraktivní. S tím se zbývá smířit, či lidi kultivovat ve školách či médiích. Nebo vstoupit do veřejného prostoru...
Art brut: Podivně blízký svět
Na exponátech výstavy v Centru současného umění DOX lze například přihlížet precizně vyvedeným automatickým kresbám napojených médií či urbanistickým projektům.
High-tech lesklé plechy a kořeny lidstva?
Aleš Veselý patří mezi špičku českého umění 2. poloviny 20. století a jeho práce jsou zastoupeny v řadě zahraničních a prestižních sbírek. Jeho skutečně velkorysé dílo do 28. července vystavuje trutnovská Galerie UFFO.
Tajemné dálky českého symbolismu
Symbolismus je úvodem k mezinárodně sdílenému modernímu umění s mimořádnými individualitami. Mimořádná expozice zaměřující se na klíčové období mezi otevřením Národního divadla a vypuknutím 1. světové války probíhá v Anežském klášteře v Praze.
Záhadně zmizelý Karel Šebek stále žije?
Prokletý surrealistický básník a výtvarník je již dvacátým rokem nezvěstný. Záhadné zmizení Karla Šebka v mnohém souzní s jeho nekonformní pozemskou existencí, které se chtěl tolikrát nadobro zbavit. Nejen Šebkovy výstavy ve Vrchlabí a v Jilemnici naznačují a dokládají, že téma sebevraždy nemusí vždy souviset jen s tíživou či chorou myslí.
Objevená mystéria Jeana Delvilla
Jeho tvorba ve své ikonografii staví na dobové symbolistní mystice. Časem byl Jean Delville opomíjen či nedoceněn a pro uhranutí svým tématem se dostal mimo následný vývojový proud.
