Věda

Vědec Kuneš: V Česku bych moc spolupracovníků nenašel

Teoretický fyzik Jan Kuneš se zabývá pevnými látkami.

Výzkum excitonových izolátorů najde i praktické uplatnění, říká fyzik Jan Kuneš, který řeší supergrant za 39 milionů korun. Počítá spíše s vědci ze zahraničí. Díky podpoře z Evropské výzkumné rady jim teď bude moci nabídnout plat na spodní hraně kvalitních francouzských nebo německých ústavů.

Objev z Olomouce pomůže v boji s rakovinou

Jiří Bártek (vlevo) a Martin Mistrík.

Mutace pouhých dvou genů způsobuje dědičnou dispozici pro karcinom prsu a vaječníků. Právě na tyto nádory se zaměřili vědci z Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci.

S rýčem za tajemstvím rondelů

Etnolog a archeolog Jaroslav Řídký odkrývá minulost.

Jsou obří: mívají od třiceti až po více než 200 metrů v průměru, byly složeny z palisád i příkopů a měly dva, tři nebo čtyři vchody. Po dekády si archeologové lámou hlavy (a rýče), aby zjistili, k čemu sloužily.

Česká (nano)stopa v budoucnosti solárních panelů

V soutěži Evropské výzkumné rady (ERC) zabodoval Jan Macák se svým projektem na...

Je mu teprve pětatřicet let, bádá v Pardubicích, ale ve svém oboru se podílí na určování nejžhavějších světových trendů. Specializací českého elektrochemika Jana Macáka je vývoj nanotrubic z oxidu titaničitého.

Ve vědě se Češi umějí málo pochválit

Jeden ze 42 modulů, který pro urychlovač LHCb vyvinuli vědci z britských...

„Česká věda se málo prezentuje – měli bychom lépe prodávat to, nač můžeme být hrdí a co u nás funguje,“ říká v rozhovoru diplomat Otakar Fojt.

Virus „zapnutý“ laserem. Posun v boji s HIV

Konvalinka a Schimer v laboratoři.

Průlomem ve studiu viru HIV může být nový objev českých vědců: skupina Jana Konvalinky vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. Studie, kterou nyní zveřejnil Nature Communications, vznikala několik let. Podílelo se na ní 13 vědců, především z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Martin Rychlík 15.3.2015

Ivan Pavlů – vědec, který spojil archeologii s matematikou

Ivan Pavlů

Profesor Ivan Pavlů je žijící pamětí české archeologie. Již více než půlstoletí pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd – a je stále činný.

Downovu syndromu začínáme rozumět, díky Čechům

Andrej Šušor

Kde hledat příčinu genové mutace u vajíček, která se objeví až u 35 procent žen starších 35 let? Díky Andreji Šušorovi, Michalu Kubelkovi a Martinu Angerovi to už víme – v narušení molekuly mTOR.

Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál to ale není

Docent Petr Svoboda (vlevo) se svým doktorandem Matyášem Flemrem. Společně v...

Molekulární biolog Petr Svoboda (41) získal prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v hodnotě 56 milionů korun. Pro českou vědu to představuje nadějný příběh.

Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života

Jiří a Judit Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC

Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.

Matematické kořeny Češi mají – ale co budoucnost?

Úroveň vzdělávání upadá. „Středoškolská příprava studentů často není...

„Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí. Na věci je smutné to, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást,“ říká profesor Pavel Exner.

Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa

Oživujeme jména, osudy i dávné společenské procesy, říká o své práci egyptologa...

Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Financování vědy: Zákony versus libovůle státní moci

Hodnocení vědy (ilustrační obrázek).

V zákoně o podpoře výzkumu a vývoje jsou již pět let dvě neslučitelná ustanovení, a proto by RVVI měla při přidělování institucionálních prostředků poskytovatelům ignorovat takzvaný kafemlejnek, píše na svém blogu Jiří Chýla. „To je v podstatě výzva k libovůli,“ reaguje Tomáš Opatrný.

Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku?

Hodnocení vědy (ilustrační obrázek).

Vedení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace přišlo s průlomovým nápadem: zrušíme kafemlejnek. Ne, že by to bylo něco nového – o problémech současného systému hodnocení a financování výzkumu se ví již řadu let, a stejnou dobu se volá po změně. Dosud ale nikdo přesně neví, jak a čím systém nahradit.

Přílišné provázání s americkou Mayo Clinic? Chyba!

Vizualizace Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně.

Zřizovatel centra ICRC, brněnská nemocnice u sv. Anny, volá po nové smlouvě s Mayo Clinic. Součástí pětimiliardového projektu totiž bylo i provázání s americkým partnerem – nemocnice se zavázala, že během pěti let pošle do USA přes 200 milionů korun, což musela doplácet česká vláda.