Věda

Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života

Jiří a Judit Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC

Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.

Matematické kořeny Češi mají – ale co budoucnost?

Úroveň vzdělávání upadá. „Středoškolská příprava studentů často není...

„Matematika učí lidi myslet. Učí mladé se nejen ptát, že něco platí, ale i proč to platí. Na věci je smutné to, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást,“ říká profesor Pavel Exner.

Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa

Oživujeme jména, osudy i dávné společenské procesy, říká o své práci egyptologa...

Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Financování vědy: Zákony versus libovůle státní moci

Hodnocení vědy (ilustrační obrázek).

V zákoně o podpoře výzkumu a vývoje jsou již pět let dvě neslučitelná ustanovení, a proto by RVVI měla při přidělování institucionálních prostředků poskytovatelům ignorovat takzvaný kafemlejnek, píše na svém blogu Jiří Chýla. „To je v podstatě výzva k libovůli,“ reaguje Tomáš Opatrný.

Marksova vědecká revoluce aneb Konec kafemlejnku?

Hodnocení vědy (ilustrační obrázek).

Vedení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace přišlo s průlomovým nápadem: zrušíme kafemlejnek. Ne, že by to bylo něco nového – o problémech současného systému hodnocení a financování výzkumu se ví již řadu let, a stejnou dobu se volá po změně. Dosud ale nikdo přesně neví, jak a čím systém nahradit.

Přílišné provázání s americkou Mayo Clinic? Chyba!

Vizualizace Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně.

Zřizovatel centra ICRC, brněnská nemocnice u sv. Anny, volá po nové smlouvě s Mayo Clinic. Součástí pětimiliardového projektu totiž bylo i provázání s americkým partnerem – nemocnice se zavázala, že během pěti let pošle do USA přes 200 milionů korun, což musela doplácet česká vláda.

Centrum klinického výzkumu za miliardy se utápí v potížích

Vědecký šéf. Gorazd B. Stokin se loni ujal vedení ICRC. Sám zkoumá Alzheimerovu...

Mezinárodní brněnské ICRC nefunguje, jak by asi mělo. A indicií, že tomu tak je, přibývá... Naposledy si na nejasnou strategii centra řediteli Gorazdu B. Stokinovi stěžovalo už i sedm šéfů kardioprogramů.

Eva Syková: Vědce trápí hlavně papírování

Profesorka Eva Syková se nedávno stala 1. místopředsedkyní vládní Rady pro...

„Setkávám se i s tím, že naši vědci už ani nechtějí žádat o další granty, neboť pak nemají čas na vědeckou práci! To chci změnit,“ říká mimo jiné v rozhovoru nejcitovanější česká vědkyně a také senátorka za ČSSD.

Návod pro ekonomii po snaze „ředitelovat svět“

Ekonomický věštec.

Současné pochyby ekonomů o smyslu ekonomie jsou také její velkou příležitostí. Cestou ale není pouze snaha o zpřesnění dnešních modelů. Krize by měla přivádět ekonomy k reflexi mezí vlastních možností a k myšlence plurality.

Všichni na žebříčky brblají, ale každý chce být nahoře

Jan Konvalinka, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy

„Nikdo z nás není dost dobrý, musíme aspirovat na světovou špičku. Nestačí, že jsme nejlepší v Česku a dobří v středoevropském měřítku. V evropském měřítku stále dobří nejsme,“ říká v rozhovoru Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu, a sám také špičkový vědec.

Jak jsme na tom s excelencí v (základním) výzkumu

Skutečně jsme na tom v mezinárodním srovnání excelentního výzkumu tak špatně?

Česko patří v excelentnosti základního výzkumu mezi nejhorší v Evropě, tvrdí člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jiří Cieńciala. A Jiří Chýla se ptá: „Není to proto, že máme v mezinárodním srovnání slabý firemní aplikovaný výzkum?“

Spustí se vysavač veřejných prostředků na výzkum?

Co bude „veřejná výzkumná instituce“?

Novelou vysokoškolského zákona v její současné podobě by stát ztratil kontrolu nad zřizováním „veřejných výzkumných organizací“. Ty mají automatický nárok na veřejnou finanční podporu, a tak by se mohly spustit vražedné závody ve vysávání peněz na výzkum a vývoj, píše Jiří Chýla. Aktualizováno o reakci rektora UK Tomáše Zimy.

Jiří Chýla 15.9.2014

I vědci mají své „facebooky“

Vědci na sociálních sítích.

Karel Berka je vynikající chemik z olomoucké Univerzity Palackého. Kromě facebookového profilu je zapojen i do dalších sociálních sítí. Vědeckých. Mezi nejpopulárnější akademické sociální sítě patří ResearchGate, Google Scholar nebo Academia.edu. Berka není v Česku jediný. I u nás už jsou na nich tisíce vědců a doktorandů.

Profesor Doležel: „Nikde není psáno, že nemůže být hladomor“

Vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v...

„Jediná hlavní plodina, která má potenciál růstu, je pšenice. Velké firmy se proto k jejímu šlechtění vracejí,“ říká Jaroslav Doležel. Vědci z 23 světových laboratoří se podíleli na luštění dědičné informace pšenice. Jednou ze tří klíčových byla Doleželova.

Jsme předurčeni přírodou, nebo kulturou?

Tim Ingold, Gísli Pálsson, Biosocial Becomings: Integrating Social and...

Vědecké diskuse o biologické a kulturní determinaci se mohou jevit vzdálené běžnému životu. Odvíjejí se však od nich představy o uspořádání společnosti, o tom, co je a není přirozené, a promítají se například do názorů, zda mají registrovaní partneři mít právo adoptovat děti.

Martin Soukup 13.8.2014