Věda

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Systém vyhodnocování státní podpory výzkumu se změní

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM)...

Jednotlivé resorty, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, Akademie věd České republiky a další budou muset jasně prokázat nejen kam a v jaké výši výdaje na podporu výzkumu směřují, ale jak výzkumné aktivity vyhodnocují a jaký mají přínos pro odvětví, společnost nebo ekonomiku. Píše předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš.

Andrej Babiš 14.3.2018

Ministerstvo školství: Zánik vědeckých center zatím nehrozí

Věda

Jsou některá ze 48 výzkumných center, jež vznikla za 40 miliard korun v Česku a vyvíjejí nanotechnologie, lasery či léčiva, riziková? Jsou ohrožena tak, že by mohla i zaniknout? Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) chce podrobnější údaje o jejich stavu a financování provozu – zejména po roce 2020, kdy bude omezený přístup k fondům EU.

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

Drašar: Glyfosát by se měl ideálně používat v protiatomovém obleku

Lidé a plasty.

Glyfosát je i v balené vodě. Zahrádkářům by tato látka neměla přijít do ruky vůbec, říká profesor Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. Tento herbicid by se prý měl ideálně používat v protiatomovém obleku. Evropská unie nicméně na konci minulého roku prodloužila licenci na prodej glyfosátu na dalších pět let.

Eliška Nová 17.1.2018

Jak zpomalit stárnutí

Stárnutí.

Většina z nás touží po co nejdelším zdravém životě. Stárnutí je však spojeno se zvýšenou četností řady chorob. Osmdesátiletý člověk má 40krát větší šanci, že dostane rakovinu, a 600krát, že Alzheimerovu chorobu. Je stárnutí rizikový faktor těchto chorob? Není stárnutí také jedna komplexní choroba?

Jex: Pro ovládnutí matematiky je třeba mít i sitzfleisch

Třikrát nová škola postavená dle návrhu Aleny Šrámkové, Lukáše Ehla a Tomáše...

„Fakulta se hlásí k původní myšlence, že máme v co nejširším smyslu vychovávat odborníky pro mírový jaderný průmysl. Proto pokrýváme celý tento cyklus,“ říká mimo jiné děkan Igor Jex při prohlídce jaderné fakulty ČVUT v Praze.

Íránská královna čísel odešla na věčnost

Marjam Mírzácháníová (3. května 1977 – 15. července 2017), věhlasná americká...

Marjam Mírzácháníová, věhlasná americká matematička původem z Íránu, která se vdala za českého informatika Jana Vondráka, byla od 13. srpna 2014 senzací. Jako první žena v dějinách obdržela cennou Fieldsovu medaili – za přínos „dynamice a geometrii Riemannových prostorů“. V sobotu 15. července podlehla ve věku 40 let rakovině prsu.

Některá opatření k usměrnění výzkumu nejsou příliš účinná

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Letos uplynulo deset let od zřízení veřejných výzkumných institucí. Navzdory všem snahám však ve výzkumu i na vysokých školách stále chybí otevřená a kritická výměna názorů. Jako by se vedení některých resortních výzkumných institucí snažilo, aby se na palubě čím dál více zpívalo a nebylo vidět do podpalubí. Píše Markéta Kabourková.

Vědecká diplomacie po česku

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Vědecká diplomacie je v Česku naprosté novum. A zdá se, že vládní složky, jež mají rozhodovat o její strategii a o výběru vědeckých atašé, o ní nemají jasnou představu.

Státní dotace v Česku vedou k zásadním vynálezům jen zřídka

Jak funguje systém odměňování vědeckých pracovníků v Česku a jak v zemích, jež...

Analýza odborníků z ústavu CERGE-EI konstatuje, že státní dotace nedokázaly podnítit výzkum k dostatečně průlomovým vynálezům.

Výzkum příčin stárnutí posílil sicilský vědec

Věda- ilustrační

Cílem našeho výzkumu není prodlužovat lidský život, ale prodloužit zdravé období života, zlepšit je, říká Manlio Vinciguerra, jenž pochází ze sicilské Katánie. Do brněnského střediska se zkratkou FNUSA-ICRC přišel z University College London. Má přes 100 vědeckých studií a asi 2500 citací.

Bohemia, vlast Bójů? Archeolog vyvrací mýty o českých dějinách

Vladimír Salač

Opravdu Kelty z našeho území vyhnali Markomani vedení králem Marobudem, první historickou postavou našich dějin? A sídlili původně na Mohanu v severním Bavorsku? Není to jisté. O raných dějinách českého území se traduje spousta mýtů. Vladimír Salač z Archeologického ústavu Akademie věd se je snaží vyvracet.

Z Česka odchází další vědec. I s grantem za 38 milionů korun

Vědec Michael J. Bojdys.

Zahraniční vědec Michael J. Bojdys, který pochází z Polska a žil v Německu i Velké Británii, na podzim 2015 získal prestižní grant Evropské výzkumné rady. Nyní s ním však míří do Německa, kde očekává důraz na vědu a daleko méně byrokracie, politiky a žabomyších válek než v Česku.

Brněnské mikroskopy přitahují pozornost. Už 60 let

V laboratoři (ilustrační foto)

Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR získal pro svůj „excelentní tým“ vyvíjející metody holografické endoskopie, jejíž pomocí se dají „prosvítit“ živé tkáně, dotaci ve výši 179 milionů korun. S výzkumem se začne u myší.