Václav Hořejší

Václav Hořejší: Mělo by se psát o vědě, ale i proti pavědám

Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

„Vrátil jsem se zpátky do laboratoře, pracuji rukama. Připadá mi, že jsem omládl tak o 30 let. A hrozně mě to baví,“ říká Václav Hořejší, dlouholetý ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který na konci loňského roku dostal od její předsedkyně Evy Zažímalové cenu za propagaci vědy. A v její popularizaci chce pokračovat.

PrimeCell: Až příliš odlišná hodnocení firmy na tkáně...

Pohled do laboratoří Národního centra tkání a buněk objektivem společnosti PrimeCell.

Snad se o tkáňovém byznysu, jenž se rozjel na předposledním zasedání Topolánkovy vlády v roce 2009, dozvíme ještě více.

Česko opět láká vědce ze zahraničí. Miliardou korun.

Fytotron za 153,8 milionu nebo komnata pro virtuální realitu za 22,3 milionu korun. Ministerstvo odkrylo karty, s nimiž chtěli vědci hrát cenovou hru s firmami.

Podle informací ČESKÉ POZICE bude v nejbližších dnech vyhlášena výzva finančně podporující rozvoj excelentních výzkumných týmů.

Víra vědců: Centrum BIOCEV vybudujeme včas

Výzkumný areál vznikne ve Vestci u Prahy, BIOCEV přijde celkem na více než dvě miliardy korun.

Základní kámen vesteckého biotechnologického střediska bude položen letos v říjnu. Má být dokončeno na jaře 2015.

Biomedicínské centrum BIOCEV chce přilákat do své rady i nobelisty

„Každá země dělá vědu jinak, každá má i jiný systém grantové podpory. Možná je dobré vzít si z každého trošku,“ zamýšlí se profesor Pavel Martásek.

Projekt za 2,35 miliardy korun ve Vestci u Prahy se má brzy dočkat zhotovitele. Co bude potom, nastiňuje nový lodivod centra Pavel Martásek.

Kde pracují nejcitovanější čeští vědci? Nejen v cizině, ale i doma.

Hospodářské noviny upozornily na výjimečné české vědce působící v zahraničí. Neměli bychom ale zapomínat ani na ty, kteří září v Česku.

Senátorce Evě Sykové by se líbilo ministerstvo vědy

Profesorka Eva Syková je senátorkou zvolenou za ČSSD a zároveň zůstává ředitelkou Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Vše se prý stíhat dá, opakuje v rozhovorech.

Mediálně výrazná profesorka se v LN otevřeně vyjádřila pro vznik úřadu, na který by si výhledově v barvách ČSSD asi i troufla.

Objevy českých vědců... a jejich nafukování v médiích

Buňky zasažené leukémií, jak byly představeny ve vědeckém časopise PLoS.

Senzačními titulky k vědeckým událostem by mohla média šetřit, aby pak vynikly skutečně zásadní události.

Šebo, nebo Höschl?

Cyrilu Höschlovi (vpravo) vadí, že Peter Šebo označil členy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace za „strýce“.

Jak by měla fungovat vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace? Do polemiky na stránkách ČESKÉ POZICE se přidává profesor Jiří Chýla.

Dobešovská chobotnice

Ve školství stále zůstávají šéfové a „krizoví manažeři“, kteří mají příliš blízko k časopisu Pražan či Vítu Bártovi. Najdeme ale i důvěrníka StB.

Elity, rozhořčete se!

Nasprejovaný nápis kdesi na francouzské ulici je odkazem na předloňský esej Stéphane Hessela vyzývající, abychom nebyli mdlí a hnětl nás zájem o podstatné věci, jež chceme zlepšit.

Kolik vzdělanců reálně burcuje a utváří českou společnost?

Jaký duch vládne v české vědě? Chtělo by to více z Antonína Holého...

Skutečná ikona české vědy, profesor Antonín Holý (1. září 1936 - 16. července 2012).

Vědomí, že mne občané coby vědce platí a já jsem povinen přemýšlet, jak to společnosti vrátit, je tady velmi vzácné, říká v LN Zdeněk Havlas.

Martin Rychlík 21.7.2012

Jak si vedou čeští biovědci? Už dohánějí Evropu?

K přilákání vědců z ciziny nestačí pouze výplaty, ale také renomé institucí, přístrojové vybavení i kvalitní gastronomie v místě a mateřské školky.

Květnový časopis Vesmír porovnal citovanost českých vědců v živých vědách. Za evropskou špičkou i srovnatelnými zeměmi Česko zaostává.

Příbuzenská personalistika Věcí veřejných

Nový ředitel Národního ústavu pro vzdělávání Václav Hořejší je zetěm místopředsedy VV a starosty Litvínova Milana Šťovíčka.

Proč nemáme ani evropské vědecké granty ani nové molekuly?

Jediná cesta je dostat do laboratoří nejlepší studenty, kteří převážně vůbec vědu dělat nechtějí, míní - jen zdánlivě paradoxně - Dalibor Štys.