Václav Havel

Jsme posedlí minulostí

Boris Buden

Nemáme šanci jakkoli změnit dnešek, jsme svobodní jen, když jde o minulost – říká temně v rozhovoru Boris Buden, chorvatský kulturní kritik a filozof, obdoba slovinského Slavoje Žižeka. Dvacet pět let po pádu socialistické diktatury v Československu dost neradostná diagnóza západní civilizace.

Přemysl Houda 25.12.2014

Kauza CIA: Legalizované mučení není mučení?

Tisková konference s šéfem CIA Johnem Brennanem

Obhajoba metod CIA zveřejněných ve zprávě Senátu USA je na vodě. Odvíjí se totiž až od prostředku příběhu, aby se vyhnula tomu nejspornějšímu: jak se pozná, že máte skutečně „teroristu“. Asociacím z minulosti, zejména s StB, které tato obhajoba vyvolává, se věnuje Jan Schneider.

Francie by měla začít brát vážně státy střední Evropy

Francie a současná Evropa.

Návštěva francouzského premiéra Manuela Vallse v Praze se odehrává ve chvíli, kdy se EU nachází na křižovatce vztahů s východní částí kontinentu. Nabízí francouzské diplomacii příležitost skoncovat se čtvrt století udržovaným odmítavým postojem k nové geopolitické rovnováze v unii. Píše Maxime Forest, pracovník Sciences Po v Paříži.

Do politiky je třeba vrátit etiku

Vladimir Putin a Václav Havel

Možnost svobodně se ztotožnit s liberálními ideály je zřejmě jedním z největších privilegií moderní demokracie. V liberální demokracii máme možnost volby, zda tolerovat či kritizovat politickou aroganci a korupci, porušování lidských práv nebo náboženský fundamentalismus. Tyto principy však letos nejméně tři národní lídři zpochybnili.

Skutečná síla a slabost společností spočívá v mentalitě občanů

Pocta. Portrét monsignora Tomáše Halíka od Jana Mikulky v „Halík Room“ na...

Václav Havel věřil v etický potenciál náboženství, morální vliv papeže Jana Pavla II. přispěl k rozšíření EU, říká v přednášce Tomáš Halík. Pronesl ji v rámci Sametového dne na Harris Manchester College, během nějž Oxfordská univerzita vzpomínala na listopadové události 1989 v Československu.

Kde byli někteří Havlovi zastánci, když mu bylo nejhůř?

Oslavy 25. výročí Sametové revoluce na Národní třídě

Z přihlašování k „odkazu“ Václava Havla až brní uši. Ne nadarmo mnozí lkají, že duch předlistopadových dob je stále přítomen právě v barnumských oslavách, které kloužou po povrchu. Nyní však už Havla dohonit nelze – rozhodně nikoliv řečmi.

Disent nebyl žádné ghetto

Václav Havel - symbol předlistopadového disentu.

Listopad 1989 je událostí, od níž se odvíjí doba, ve které žijeme. Jak názory disidentů ovlivnily následujících 25 let a co z těchto idejí přetrvalo do dneška? A co vše vlastně disent představovalo? Při vědomí několika omezení a nejistot se ČESKÁ POZICE pokusila o systematičtější vymezení.

Petr Koura 17.11.2014

25 let v ekonomice: Čtyři proklatě drahé omyly

Čtyři omyly české ekonomiky za uplynulých 25 let.

Mohla se česká ekonomika po listopadu 1989 vyvíjet lépe? Mohly dnes české mzdy být například na polovině rakouských, anebo ještě výše? Nezahodili jsme některé šance? Čtyři pasti, do kterých české hospodářství spadlo po sametové revoluci.

Pavel Kohout 16.11.2014

Andrej Babiš: Nový typ vůdce české společnosti?

Andrej Babiš

Latentní potřebu i možnost vstupu nějakého „Babiše“ do zbytnělé a vyčerpané české politické scény přinesly vývoj a stav společnosti. O vůdce si řekla sama doba a čerstvý šedesátník s ďábelským pracovním tempem a s nebojácností kombinovanou s rozvahou se šance rozhodl pevně chytit. Píše Bohumil Studýnka.

Halíkovo napětí mezi ano a ne prezidentské výzvě

Tomáš Halík na Hrad? Ilustrace Richard Cortés.

Svého času se Václav Havel nechal slyšet, že Tomáš Halík by byl dobrým a zralým kandidátem na prezidenta ČR. Jsme však také konfrontováni s názorem, že katolický kněz nemůže na prezidentský post ani pomýšlet, natož být zvolen. Nad Halíkovou kandidaturou se zamýšlí Martin Kočí.

Co ohrožuje novou českou zahraniční politiku

První náměstek ministra zahraničí Petr Drulák vzbudil velkou pozornost několika...

Dle prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka havlovská koncepce lidských práv podporuje agresivní zahraniční politiku. Proto je třeba ji nahradit. Drulákovo řešení však jde proti jednomu z deklarovaných cílů – mezikulturní citlivosti. Polemizuje Ondřej Císař.

Česká zahraniční politika? Více pragmatismu by neuškodilo...

Ministerstvo zahraničních věci, foto Česká pozice

Je Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě akceptovatelným vzděláním českých státních zaměstnanců? Širším rámcem veřejné rozpravy na toto téma je spor, má-li nové zahraničněpolitické směřování Česka zůstat spíše havlovsky lidskoprávně ideologické.

Havlova zahraniční politika nebyla žádný „fujtajbl“

Václav Havel.

Dle náměstka ministra zahraničních věcí Petra Druláka prý „havlovská“ zahraničněpolitická koncepce příliš zdůrazňovala lidská práva občanská a politická. Pokud by se svůj radikální odsudek pokusil uskutečnit, nebyla by to její reforma. Václava Havla hájí Roman Joch.

Ztráta „vertikality“ a naše civilizace

Stovky metrů kamenných řad v Bretani jsou důkazem prostupnosti hranic člověka a...

Denně jsme přesvědčováni, že lidského ducha lze potlačit či znásilnit materiálnem. Takový svět nemá a ani nemůže mít dlouhodobou perspektivu. Nepředstavuje nic než další výzvu pro člověka, aby se pokusil s tím něco udělat, aby změnil takto redukovaný pohled na život. Píše Miroslav Bárta.

Martin Palouš: Neargumentujme podobně jako Íránci

Martin Palouš

Kubánci věří Čechům víc než Španělům, říká v reakci na prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka bývalý velvyslanec v USA. Opustit teď kubánský disent by dle něho bylo nešťastné.