Rusko
Ruská elita by se chtěla stát aristokracií
Ředitel státního Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fjodorov se před zářijovými parlamentními volbami v rozhovoru s maďarským publicistou Gáborem Stierem věnuje dynamice politické elity i tomu, co je v očekávaném klání v sázce.
Rusové jsou smíření s poklesem životní úrovně
V září se budou v Rusku konat parlamentní volby. Aby byl počet Rusů v nich dostatečný a hlasoval „správně“, nemůže ruský stát příliš seškrtat sociální výdaje, ani pokud je již druhý rok ekonomická krize. Ekonomické vyhlídky jsou špatné a rychlý růst ceny ropy v nedohlednu, a proto Kreml stojí před nelehkým úkolem. Píše Jakub Kučera.
Západ by si měl realisticky uvědomit, že i Rusko má své zájmy
Klíčem k pochopení zájmů a motivací Ruska a jeho představitelů jsou jeho dějiny a geografie. Pochopení ruské politiky nepředstavuje předstupeň pro její přijetí ani ztotožnění se s ní, ale je nezbytné pro realistickou, a tudíž úspěšnou politiku vůči Rusku.
Myšlenkové zdroje Vladimira Putina a kam směřuje
Putinova filozofie má dva pilíře – myšlenku impéria a obhajobu války, nikoli útočné, ale obranné. Ruská identita předpokládá střet, a proto Putin buduje silnou federaci.
Putin větrá archivy: Z Panama Papers možná Panama Pampers
Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl odtajnit mnoho sovětských archivních dokumentů z let 1930 až 1989. Vážné důsledky by mohly vyplynout například ze zveřejnění bankovních záznamů.
Evropa stále potřebuje sankce vůči Rusku
Po více než 1,5 roce od přijetí sankcí vůči Rusku se sice ani jeden problém nepodařilo vyřešit, ale silně ovlivňují ruskou ekonomiku, což vytváří tlak na Moskvu. Ta se snaží odklonit pozornost od aktivit na Ukrajině propagandou či účastí v syrském konfliktu. Evropská unie však nemůže těmto ruským snahám ustupovat. Píše David Kořínek.
Nový trend podle profesora Zubova: Propaganda jen dává možnosti
Ruský historik a politolog Andrej Borisovič Zubov – ikona protiruské propagandy u nás – v rozhovoru pro internetový deník Neovlivni.cz kritizuje Kreml, ale současně odkazuje protiruskou propagandu u nás do prehistorických mezí, kam se svým, ve studené válce zamrzlým myšlením patří.
Hybridní válka a Putinova plynová zbraň
V pondělí 12. října začal z Ruska opět proudit plyn pro Ukrajinu. Kyjev se s Moskvou dohodl na obnově dodávek dokonce dříve než loni. To může překvapit, protože Moskva nadále proti Kyjevu vede „hybridní válku“ a nemůže si přát nic jiného než pád kyjevského prozápadního režimu.
Jak dlouho potrvá uvolnění vztahů mezi Západem a Ruskem?
Konstruktivní atmosféru mezi Západem a Ruskem, již vytvořila hrozba Islámského státu, je třeba využít i k urovnání ukrajinské krize. Ukrajina se však může stát obětí této realpolitiky. Překážkou sbližování je rozdělení Západu v otázce uvolnění tlaku na Rusko. A to zase nadále nedůvěřuje Západu.
Rusko se vrací na mezinárodní scénu
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na závěr konference Valdajského klubu kritizoval USA a předestřel scénář urovnání syrské krize. Promluvil také o novém světovém řádu i o ukrajinské krizi a ujistil, že si Moskva přeje zlepšit vztahy s Evropou.
Ruský zdravý rozum kontra nemohoucí politická korektnost Západu
„Pojmy demokracie, svoboda slova nebo lidská práva jsou dnes značně devalvované. Na každém kroku se setkáváme s dvojím metrem, kdy například Saúdská Arábie může budovat autoritářský systém, zatímco Baššár Asad nikoliv,“ říká v rozhovoru šéfredaktor portálu Svobodnaja pressa Sergej Šargunov.
Ukrajina: Mýty a lži versus realita
Vnitřní ukrajinskou krizi i vnější ruskou agresi vůči této zemi zahaluje hustá mlha nepravd a z kontextu vytržených skutečností. Následující text autorů oslovených think-tankem Evropské hodnoty je uvádí na pravou míru.
Dvě strany ruských petrodolarů
Vladimir Putin přirovnává Rusko k medvědovi, který si žije ve své tajze a nikoho neruší. Nikam se stěhovat nechce, protože jiné klima mu nesvědčí (byť výpad na slunný Krym jistou adaptabilitu prokázal). Z čeho ruský medvěd čerpá svou sílu?
Změnilo by dřívější zrušení nevolnictví vývoj ruských dějin?
Ruští akademici Andrej Markevič a Jekatěrina Žuravskaja ve své studii vypočítali efekt zrušení nevolnictví v roce 1861. Pokud by bylo zrušeno dříve, vznikla by v Rusku střední vrstva, která by dějiny pootočila k parlamentní demokracii?
Putinovo zmizení a návrat aneb „Černé labutě“ nad Kremlem
V Rusku se množí události, s nimiž nikdo nepočítá, ale pokud nastanou, mohou být osudové. Nervozitu lze vysvětlit i tím, že krymské události zahnaly domněle věčný pocit putinovské stability. Proto nepřekvapuje, že se Vladimir Putin stáhl do ústraní. Píše Gábor Stier.
