Racionalita

Netečnost k ekologii zvyšuje riziko změn v našich životech

Klimatické změny.

Nedávný projev 16leté švédské aktivistky Grety Thunbergové v Organizaci spojených národů v New Yorku vyvolal mnoho emocí. Pro Lukáše Rejzka a Jakuba Kučeru jsou zajímavé především ty, které se týkají postoje k ekologii a klimatickým změnám, případně boje s nimi. V českém mediálním prostoru mezi nimi vynikly zejména reakce členů ODS.

Jakub Kučera 22.11.2019

Jak začít věřit něčemu jinému než vnějšímu hospodářskému růstu

Hospodářský růst.

Ekonomický růst nás dostal do krize a údajně z ní i dostane. Technologický rozvoj prý jí umožní předejít. Tak se uvažuje o klimatické změně i o dalších problémech. Řešením však je obrat od vnějšího k vnitřnímu růstu. Otázkou zůstává, nakolik je možný.

Při ochraně klimatu nesmíme podléhat utopickým vizím

Klimatické změny.

Česko podepsalo klimatickou dohodu z Paříže, podle které uhlíková neutralita bude až do roku 2100. Na změnu do roku 2050 nejsme připraveni – vyžaduje obrovské strukturální změny v ekonomice. Tato dohoda Evropské unie o uhlíkové neutralitě by poškodila český i evropský průmysl, proto jsme ji předběžně zablokovali. Píše Andrej Babiš.

Andrej Babiš 1.8.2019

Svět se do záhuby neřítí

Osvícenství.

Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, se ve svých knihách snaží přesvědčit, že nežijeme v době úpadku a zmaru. V nejnovější – Osvícenství teď. Argument pro rozum, vědu, humanismus a pokrok – tvrdí, že žijeme v nejlepší době, jaká kdy byla.

Morální hodnoty nejsou v módě. Nahradila je rovnost

Philippe Bénéton, Le dérèglement moral de l’Occident.

Západní společnost má dvě možnosti. Buď se smíří s vyprázdněným světem řízeným technikou a ekonomikou, nebo se jí podaří navázat na tradici Atén a Jeruzaléma. Obnovu přinese jen vzdělání, jež bude vedle vědomostí předávat i morální hodnoty.

Jak dosáhnout byznysového úspěchu v digitální éře

Plakát levicových antiglobalistů v Drážďanech kritizuje společnost Amazon,...

Osazenstvo byznysového trůnu se obměnilo – místo ropných či bankovních kolosů jej obsadily technologické firmy. Ve všech byznysových příbězích však lze objevit sedm dovedností, jež dělají rozdíl mezi „dobrým“ a „vynikajícím“.

Pavel Kysilka 25.4.2019

Brexit aneb Jak zajistit, aby další členská země neopustila EU

Brexit.

Tradičně uvažující Brit institucím Evropské unie nedůvěřuje. Z vyjednávání o brexitu se stala válka vedená jinými prostředky, přitom díky němu víme, kterou z možností být obáván, či být milován si vybrala Evropská komise.

Pavel Kohout 31.3.2019

V hodnocení nelze odlišný názor nahradit kritickým myšlením

Sociální bublina.

Pokud chceme více kritického myšlení, musíme budovat prostor pro konstruktivní nesouhlas a otevřenou svobodnou diskusi, v níž se můžeme učit argumentovat beze strachu, že se zmýlíme, a kde mohou být tvrdé názorové konfrontace.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019

Lesk a bída neurovědy

Mozek a mysl.

V uplynulých 20 letech zažíval neurovědecký výzkum explozi nadšení, ale posunu k pochopení lidské mysli nebylo tolik, jak se očekávalo. V současnosti může zásadní vhled o lidské mysli přijít odkudkoliv. Budoucnost kognitivní neurovědy může být optimistická, ale až se vzdáme receptu na rozklíčování duševních obsahů. Píše Adam Růžička.

Jak nově filozoficky uchopit politiku

Jacques Rancière, Neshoda. Politika a filozofie.

Filozofie se vždy snažila politiku zničit a podle její současné situace – postdemokracie – se jí to téměř podařilo. Proto je třeba nově filozoficky promyslet pojmy tradiční politické teorie a pokusit se nastolit nový vztah filozofie a politiky bez vzájemné redukce. Klíčem k zachování odlišnosti obou je neshoda jako princip politiky.

Jak nás popírání boha vzdálilo božímu domu

Na graffiti německé levicové mládeže stojí heslo „Pusťte kostel z vesnice!“,...

Globalizovaný moderní člověk díky techno-evoluční mašinerii dokáže vyrobit tahač, jímž může z vesnice odtáhnout nepotřebný kostel. Primát Homo sapiens je už natolik inteligentní a racionální Homo economicus, že Boha, náboženství ani kostel nepotřebuje. Opiem se stala víra v to, že za svou ubohost nemusíme zaplatit. Píše László Bogár.

Jak rozlišovat mezi lží a pravdou

Brad Blanton, Radikální upřímnost. Jak může říkání pravdy změnit váš život.

Neříkáme-li nejbližším pravdu o tom, co cítíme, drží nás to uzamčené v mentálním vězení. Čím déle v tomto uzamčeném vězení zůstáváme, tím rychleji náš život upadá do šedi a vytrácí se z něj radost. Máme na výběr se buď z tohoto vězení vysvobodit, nebo pomalu umřít. Cestou, jak se z tohoto vězení můžeme dostat, je stát se upřímnými.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.