První světová válka
Je i duše Evropy na svém zenitu?
Hnutí zentistů mělo v boji za očistu světa za cíl hledání zářícího slunce na zenitu, tedy vrcholu, životní pravdy každého jednotlivce. Kde se nachází současná Evropa? Jsou Evropané šťastní?
Demytizace Němců jako perfektně organizovaného národa
Německo je považované za stabilní demokracii, jež se poučila z minulých chyb. Z ekonomického hlediska pak za moudře řízený sociální stát, jenž se vyhýbá výstřelkům typickým pro „anglosaský“ model. To vše je novodobá legenda, jež má s realitou společného jen málo.
Středoevropská mocnost by možná zabránila nacismu a bolševismu
V první polovině roku 1918 se státy Dohody odklonily od programu středoevropské federace a přiklonily se ke „cordon sanitaire“ neuhájitelných států, z nějž vznikla i Československá republika.
Rozvody se začaly častěji objevovat až po vzniku Československa
„Představa, že většina domácností v minulosti byla složena z více generací, je mýtus, který ani nebyl možný z biologického hlediska. Lidé zakládali rodiny relativně pozdě,“ říká v rozhovoru Alice Velková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lenin zničil demokratické levicové myšlení
Marxismus neudělal z Vladimíra Iljiče Lenina revolucionáře, ale Lenin mu dal revoluční směr – nechtěl sloužit lidu proti carovi, jak hlásali ruští revolucionáři, ale samotné revoluci.
Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu
Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.
Univerzální lidství může vzkvétat jen z národní bytnosti
Národnost nesnáší absolutismus či totalitární směřování. Pravá humanita a intenzivní lidství mohou vzkvétat jedině z práva národů na sebeurčení. Národ je přirozeným, dějinně daným orgánem člověčenstva, domnívá se Tomáš Garrigue Masaryk společně s německým filozofem Johannesem Gottfriedem Herderem. Jeho myšlenky jsou i dnes podnětné.
Úkol pro státy Evropy v roce 2017: Územní integrita a suverenita
Prognózu vývoje zemí by neměla ovlivňovat ideologie, ale jen výsledky – žádné zájmy jiných, pouze obhajoba suverenity a územní integrity vlastními silami.
Česko a Rakousko: Historická spojení a rozdělení
Tým českých a rakouských historiků píše první knihu o společných dějinách ve střední Evropě – c. a k. dějiny bez monarchie.
Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání?
Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.
Západní civilizace se neustále obnovuje
Přesvědčení, že žijeme v mimořádně dramatické době, není v dějinách výjimečné. Všechno tu však už bylo a ještě mnohokrát bude. Téměř ke všemu lze objevit vysvětlení v bibli i ve Švejkovi Jaroslava Haška. A také u jeho současníka, německého myslitele Oswalda Spenglera a jeho díla Zánik Západu.
Třetí světová válka aneb Jak přeprogramovat mozky mas a elit
V klání o globální dominanci se nehraje o území, nýbrž o vědomí mas a elit a o jeho řízení. Nová atomová bomba je v rukou IT firem. V této nové válce nejde o to protivníka přemoci, nýbrž přelstít.
Jak být nekompromisní k sobě samému
Dadaista a surrealista Arthur Cravan (1887–1918) byl nejen básník, umělecký kritik a vydavatel vlastní revue, ale i vrcholový boxer, excentrik a nihilista. Během svého krátkého života stačil rozčeřit již tak neklidné vody nastupující umělecké avantgardy. Jeho útočné, ale mnohdy trefné články vyvolávaly veřejné přestřelky i soudní pře.
Sto padesát let s ropným trhem: Od „oleje ze skály“ k Sedmi sestrám
Dvoudílné putování stopadesátiletou historií ropných trhů poodhalí, nakolik se ty dnešní liší od svých předchůdců, a pomůže pochopit, jak se současné trhy mohou změnit.
Co by kdyby nebyl zavražděn František Ferdinand...
Smyslem alternativní historie je uvědomit si význam a dosah událostí, které se mohly odehrát jinak. K pochopení důsledků první světové války je třeba vědět, jak by svět vypadal bez ní. K tomu lze dospět jen představivostí: expert na mezinárodní politiku Richard Ned Lebow představuje své tři scénáře.
