Příroda

Botanik Václav Větvička: Původního tady není vlastně nic

„Že se u nás například už nesmí dál vysazovat modřín, mi připomíná ,válku‘ o pomazánkové máslo. Prostě se někde někdo u ministerského stolu rozhodl, že sem nepatří, a basta. Přitom nikdo neprotestuje proti tomu, že se tady vysazují obrovské plantáže japo

Jaký druh rostlin či živočichů do naší přírody patří, respektive nepatří? Touto otázkou se nedávno začala zabývat i EU. Na černé listině by se tím mohly ocitnout i rostliny neodmyslitelně spjaté s českou přírodou například trnovník akát. O regulaci české přírody, vývoji krajiny, lesích, původních druzích, lidských zásazích do přírody, Karlu IV., baroku, bájné Šumavě i o trnovníku akátu si ČESKÁ POZICE povídala s naším nejznámějším botanikem a dendrologem Václavem Větvičkou.

Divoká příroda se navrací. Je to dobrá, nebo špatná zpráva?

„Je třeba si uvědomit, že skoro každý zásah do přírody někomu škodí a někomu jinému pomáhá. Když někde vysadíme stromy na louce, tak jsme sice zničili louku, ale zase pomohli lesu,“ upozorňuje David Storch.

Uším milovníků přírody to musí lahodit: podle ekologů a ochránců zvířat se do české, potažmo evropské přírody navrací divočina. Jenže je otázka, co to vlastně znamená? „Člověk svojí činností někomu prospívá a někomu zase škodí. Jeho činnost nemá pouze devastující efekt. Navíc se příroda neustále proměňuje sama o sobě, nezávisle na člověku,“ říká biolog David Storch. A v rozhovoru vysvětluje, jak na tom tedy česká příroda a její ochrana ve skutečnosti jsou.

Jan Brabec 16.11.2013

Polovinu Šumavy přírodě a turistům, druhou lesníkům k šetrnému hospodaření

Závěr odborné studie o vzácnosti šumavské přírody zveřejnil časopis European Journal of Environmental Sciences, kde byl před otištěním podroben přísné odborné recenzi. Předkládá argumenty vedoucí ke změnám, připouští připomínky a předpokládá věcné vyjednávání. Že by závdavek pro budoucí dohodu o Šumavě a příležitost pro konsensus o národním parku?