Příroda

Návrat pasteveckých psů. Pastevci se opět učí s nimi pracovat

Kavkazský pastevecký pes

Jak se do české krajiny zvolna vracejí vlci, musí se vracet i původní strážce stád. Proto začal stát stoprocentně dotovat nákup ovčáckých psů. Konkrétně až 65 tisíci korunami, což může znít jako horentní částka. Ale dobrý ovčácký pes je drahý. Tuto službu nemůže vykonávat každé plemeno a i u těch, která ano, je třeba náročný trénink.

Eliška Nová 9.8.2019

Města s nesečenou trávou se mění v houští. Plevel není jediný problém

Sekání trávy - ilustrační foto

Vlna odporu proti sečím se zvedla jako reakce na zcela zbytečné plánované výjezdy městských firem, jež řadu let se sekačkami jezdily po vyprahlých parcích a namísto trávy drhly vyschlou zem. Nyní ale začíná panovat druhý extrém. Údržba je nedostatečná, květnaté louky, po nichž lidé volají, totiž nekosením nevznikají.

Sekat? Nesekat? Tráva je zdrojem konfliktů

Ilustrační foto: Sekačka na trávu.

Některé obce své občany vyzývají k sekání trávy. Uvědomují si, že se suchem je třeba bojovat a že jedním ze způsobů je i to, že se tráva nechá povyrůst, ale mají jiný problém – lidé mají pozemky, o které se vůbec nestarají. A tak tráva na nich roste třeba i roky. Některé obce přitom mají povinnost sekat trávu dokonce ve vyhláškách.

Eliška Nová 4.8.2019

Vlci jsou součástí biodiverzity. A také jsou samozřejmě krásní

Vlk (ilustrační foto).

Pro některé myslivce je vlk stále nevítaný, podivuje se v rozhovoru ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Obavám pastevců ale rozumí, chápe, že jejich situace je složitá.

Eliška Nová 28.7.2019

Novela zákona umožní omezit průmyslu i domácnostem odběry vody

Voda (ilustrační foto)

Vláda schválila novelu, která zrovnoprávní nadbytek i nedostatek vody. Vznikne plán a soupis, kdo co dělá, když udeří sucho. Podle toho, jak moc udeří, se začnou omezovat odběry. Bude-li zle, jako první se musí uskrovnit byznys, pak domácnosti. Nejvyšší prioritu získá základní infrastruktura, jako je výroba elektřiny a chod nemocnic.

Dopady klimatických změn: Střídání vlhkých a suchých epizod

Klimatické změny.

Studie Czech Globe, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, přináší dosud nejpřesnější informace o dopadech klimatických změn na Česko v první polovině 21. století.

Eliška Nová 11.7.2019

Anglický trávník pro včely a ostatní hmyz znamená tragédii

Včely

Včely ohrožuje intenzivní zemědělství. Není to jen otázka České republiky, ale celého mírného pásu, říká Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů. A to je problém, neboť pokud by včel nebylo, zbyly by nám v supermarketech brambory a chleba a další produkty z obilí, mnoho dalšího by toho nebylo.

Včelaření je symbolem ekologického smýšlení střední generace

Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru.

K dnešnímu dni je podle údajů ministerstva zemědělství v zemi registrováno bezmála 60 tisíc včelařů s přibližně 670 tisíci včelstev. Některé oblasti jsou už „převčelené“. „Každému začátečníkovi nejdřív radím, ať začne ‚včelařit‘ v knihovně,“ říká včelař a biochemik Jiří Danihlík z Univerzity Palackého.

Na českých polích se rozplodil jetel nachový. Konkurent řepky

Červený jetel

Jetel nachový je vítaná plodina, jež nepřináší užitek jen hladovým kravám. Má hluboké kořeny, na nichž žijí bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Tím se půda zkypří, nakrmí živinami a zbytky jetele po sklizni jsou účinným hnojivem, takže pozemek je připraven čelit erozi a přivítat i náročné usedlíky, jako jsou brambory nebo zelenina.

Včely mají svátek. Včelaři otevřou své úly veřejnosti

Včelař Zdeněk Růžička dokrmuje včelstva před začátkem jara.

Pracovní společnost nástavkových včelařů se inspirovala v Rakousku a rozhodla se zorganizovat 17. až 19. května první ročník Dne otevřených úlů. Akcí hodlá oslavit Světový den včel 20. května, a přispět jí k popularizaci jejich chovu mezi zájemci o včelaření z řad široké veřejnosti. Ať jsou včely milosrdně mírné.

Nastane-li sucho, většina z nás se stává pouhými diváky

Eroze půdy (ilustrační foto)

„Pravděpodobnost, že budeme mít suché roky, je dnes větší než v minulosti, a to výrazně. Dokud s tím společnost a stát nezačnou pracovat jako s faktem, budeme pasivními diváky, a opakovaně,“ říká v rozhovoru bioklimatolog Miroslav Trnka.

Kdybychom neměli tolik smrků, nemáme takový problém s kůrovcem

Miroslav Svoboda, vedoucí katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity.

Od 3. dubna dělí kůrovec republiku na dvě části. „Kůrovcové kalamity byly i dřív, ale nikdy takového rozsahu,“ říká v rozhovoru Miroslav Svoboda, vedoucí katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity.

Kůrovcová pohroma: Návrat k původní podobě lesů

Přírodní rezervace Chynínské buky nacházející se v jižních Brdech, kde je...

Kůrovcová pohroma vytváří příležitost začít s lesním hospodařením znovu, lépe a víc, jak (by) to udělala příroda – mnohem méně jehličnanů a vyšší spolehnutí na samovolnou obnovu lesa.

Kůrovec může napadnout a zlikvidovat zhruba milion hektarů lesů

Stromy napadené kůrovcem na Chýnovsku

Apetit kůrovce desetkrát vzrostl. Za čtyři roky se v Česku vytěžilo víc kůrovcového dříví než za posledních 40 let 20. století. Jen loni skolil kůrovec zhruba 20 milionů kubíků dřeva. A zdravý les je důležitý i pro zadržování vody v krajině.

Eliška Nová 4.4.2019

S trampy válčily i prvrepublikové úřady, ukazují historici

Táborový oheň.

Z desetitisíců trampů, kteří vyráželi z měst do přírody, zbyly jen stovky. To ale nic nemění na tom, že čundr stále má své kouzlo.