Platón

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Reprezentativní demokracie, jakou jsme znali, nefunguje

Demokracie.

Britský politický filozof David Runciman loni upoutal pozornost svou knihou How Democracy Ends. Jeho diagnóza demokracie je na první pohled krutá: stárne, přestává odpovídat současné společnosti. V rozhovoru však pesimismus odmítá.

Je možné dlouhodobě žít ve společnosti ovládané fikcemi?

Rémi Brague, Giulio Brotti, Où va l’histoire ? Entretiens avec Giulio...

Postmoderní kultura není schopná uvažovat o dlouhodobých vztazích lidí ve společnosti a je nepřátelská k historicitě, subjektivitě a pravdě. Cestou z krize je nový přístup k humanismu, přičemž překážkou jsou dva odlišné požadavky – svoboda pro všechny a rovnost. Oba jsou ale fikce.

Otevřená společnost je cestou po ostří nože

Karl R. Popper, Otevřená společnost a její nepřátelé I.

Uzavřená společnost se v antických Aténách začala hroutit a měnit v demokracii s rozvojem obchodu a poznáváním cizích kultur. Otevřenou společnost pak v dnešním, rychle se měnícím světě ohrožuje mnoho sil, jejichž společným přesvědčením je, že lidé by neměli mít na rozhodování velký vliv a že svobodu jednotlivce je třeba omezovat.

Jak vyslovit nevýslovné

Martin Buber, Extatická vyznání. Mystická svědectví různých dob a národů.

Z mystického zážitku a sebeosvícení může vzejít skutečné poselství – v extatikovi zaplane básnické slovo a myslivý mystik začíná promlouvat, „uchovávat v čase bezčasé“.

Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.

Liberální demokracie se podobá komunismu

Ryszard Legutko, The Demon in Democracy: Totalitarian Temptations in Free...

Liberální demokraté chtějí měnit model rodiny stejně jako komunisté tok sibiřských řek. Chtějí vytvořit nový svět. Politický a kulturně-morální vývoj se v tomto tisíciletí natolik zradikalizoval, že je nutná vzpoura proti němu. Její náznaky se již objevují ve Spojených státech amerických i v Evropě.

Ekonomický model podle Koránu je pouhou ideologií

Yassine Essid, La face cachée de l’islamisation: La banque islamique.

Proč se říká, že islámské banky nabízejí etičtější finanční produkty než západní banky? Vize rovnostářské islámské společnosti, která tvoří základ ekonomistické teorie a řízení islámských bank, je totiž utopická.

Matěj Široký 23.11.2016

Osvícenská emancipace či zakořenění v tradici?

Chantal Delsolová, Populisme: Les demeurés de l’Histoire.

Západní společnost je vydána napospas souboji populistů s globalisty, který se vede neustále a nikdy neskončí. Stoupenci univerzálního dobra mají v současném mediálním světě politickou převahu, a proto je populismus ostrakizován. V tom ale paradoxně spočívá jeho síla.

Ať svět shoří v plamenech!

Spiklenectví žhářů chce podnítit totální vzpouru.

Před pár týdny německá kapela Wolf Down vydala album Incite & Conspire, jímž vybízí k radikální vzpouře. Svět, v němž žijeme, považuje za nepřijatelný a vyhlašuje mu totální válku. Chce jej nechat shořet. Po pár týdnech se symboly, jež kapela používá, objevily i na pražských zdech.

Přemysl Houda 6.3.2016

Héraklés české filosofie

Aleš Havlíček, filosof, nakladatel, redaktor, čtenář, učitel a badatel.

Ve středu 22. července zemřel nečekaně ve věku pouhých 59 let Aleš Havlíček, disident, filosof, vydavatel a vysokoškolský učitel. Připomínal postavu z řecké mytologie obdařenou energií, odvahou i důvtipem. Snad nikdo jiný v posledním čtvrtstoletí nevykonal tolik pro českou filosofii jako tento muž nezdolné vůle a pevného charakteru.

Paralelní polis: Bláznovství, jež nutí k zamyšlení

Paralelní polis.

Je znamením moudrosti demokratické společnosti, že je schopná do sebe vstřebávat antistruktury, které ji znejišťují. Jako by věděla, že do „moudrosti světa“ je třeba přimíchat i „ústranní moudrost“. Alternativní koncept v totalitní společnosti českého disidenta Václava Bendy dává do širších filozofických souvislostí Tereza Matějčková.

Obrana filozofie v centrále Googlu

Rebecca Goldsteinová, Plato at the Googleplex: Why Philosophy Won’t Go Away

Dnes máme sklon tvrdit, že odpověď na otázku dobrého života není řešitelná, protože jeho vnímání je zcela subjektivní. Americká filozofka Rebacca Goldsteinová se obrací k Platónovi, aby obhájil filozofické myšlení v současnosti kvůli své jedinečné pozici v něm.

Cíl vzdělávání je stále stejný: Dát přednost laskavosti před myšlením

Nedůvěra k akademickým elitám a univerzitám zasahuje samotné jádro západní společnosti. Pomůže vysokému školství z krize onlinová výuka?