Náboženství

Matky významně ovlivňují myšlení možných mladých islamistů

Ženy a terorismus.

Náměstkyně na norském ministerstvu zahraničí Laila Bokhariová se věnuje terorismu, přičemž zdůrazňuje mezinárodní spolupráci. Vedle terorismu se věnuje i multikulturalismu a obě témata se prolínají rozhovorem, který poskytla při své návštěvě Prahy.

Yuval Noah Harari: Žádná vyšší autorita není třeba

Meditace.

Poprvé v dějinách se lidé rozdělí do biologických kast a vznikne více druhů. Z vyšší kasty se stanou bytosti odvážnější, chytřejší, kreativnější a žijící mnohem déle – možná nebudou umírat a stanou se bohy. Také tuto možnost v rozhovoru předpovídá světoznámý izraelský profesor historie Yuval Noah Harari.

Neochota podřídit se autoritám je rysem dnešní společnosti

Tomáš Lichovník, soudce Ústavního soudu.

„Liberální a demokratický režim musí lidem dopřávat svobodu a volnost, ale také je chránit. Nesmí být naivní a slabý. Nesmí doplatit na to, že je příliš liberální a demokratický. Je důležité dívat se do historie, znát vývoj společnosti a vědět, proč určitá práva začala být chráněna,“ říká v rozhovoru ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Je-li mediální obraz pravdivý, letošní rok nebude lehký

Detail billboardu.

Historik Jiří Hanuš začal rezignovat na novoroční předsevzetí. Nyní ale uvažuje, že by je obnovil. Navedly ho k tomu čtyři články na internetu.

Bělohradský: Všichni jsme oběťmi i katy

Rozhovor s Václavem Bělohradským.

Lze změnit systém, v němž žijeme? Lze aspoň žít v nějakém výklenku vně něj? Filozof a sociolog Václav Bělohradský se pokouší na tyto otázky v rozhovoru odpovědět a říká: „V ,individualizované‘ společnosti nelze změny strategicky domyslet až ke změně systému. Věk apokalyptických výzev k nápravě zkaženého světa snad navždy pominul.“

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda.

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?

Marine Le Penová není francouzským Donaldem Trumpem

Marine Le Penová.

Může šéfka Národní fronty Marine Le Penová, jež mezi prvními gratulovala Trumpovi, také získat navzdory nepřízni médií na příštích pět let prezidentské křeslo?

Matěj Široký 10.12.2016

Čína není černá ani bílá

Jen Lien-kche

Vnímání současné Číny jedním z nejvýznamnějších současných čínských spisovatelů Jen Lien-kchem je plastické – na tom, co se v ní v uplynulých desetiletích odehrálo, vidí špatné i dobré. A v rozhovoru si přeje, aby o tento pohled na jeho zemi usiloval i Západ.

Přemysl Houda 4.12.2016

Donald Trump a alternativní pravice: Evropeizace republikánů

Republikánský kandidát Donald Trump a šéf kampaně Steve Bannon.

Americká alternativní pravice je reakcí na levicovou politiku identit. A vlastně její kopií – ve prospěch kolektivní entity bílých mužů. Donald Trump a alt-right představují pro americký konzervatismus výzvu, zda si udrží univerzální charakter.

Roman Joch 6.11.2016

Od prázdnoty západní civilizace k islamistickému terorismu

Pak pokračuji až k mostu Alexandra III. a k Eiffelově věži. Na tu si rád...

O současném náboženském terorismu bychom měli uvažovat jinak než v intencích Karla Marxe, který ideje označil za „nadstavbu“. Například podle Maxe Webera ideje mohou mít zásadní vliv, což platí i o terorismu.

Západním zemím chybí společenský konsensus

Společný jmenovatel.

Západní společnosti hledají společný ideový jmenovatel. Zdá se, že jím již není jazyk, historie, hodnoty, národ ani národní mentalita. Řecká, finanční a migrační krize otvírají prostor k diskusi.

Jak se náboženství a jeho symboly promítají do politiky

Eric Voegelin, Politická náboženství.

„Řeč politiky“ může mít a má rysy podobné náboženské řeči s jejím „vzrušením“ a symbolikou. Sakrální božská substance proniká do politické zkušenosti člověka žijícího ve společenství, které ovládá jeho kultura, jazyk a symbolika.

Jak „narafičit“svůj život, aby vyzněl jako osud

Daniel Kehlmann, F.

Osudy hlavních postav románu F – příslušníků rodiny Friedlandů, kteří jsou stejně jako my všichni upachtění vytvářením sebe samých, svého života a vlastní důležitosti – jsou promyšleny tak, aby do sebe zapadly jako správně složená Rubikova kostka. Výsledek ji připomíná – román nese stopy umělosti, řemeslnosti a vykonstruovanosti.

Ztratil Západ víru ve své civilizační vědomí a poslání?

Oswald Spengler, Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin.

Dílo Oswalda Spenglera Zánik Západu dodnes fascinuje monumentálností, fatalismem i jazykem. Spengler ho začal psát už před první světovou válkou, dokončil a vydal během ní, revidoval a o druhý díl doplnil v roce 1922. Jeho tezí je, že západní civilizace zaniká – je odsouzena k neodvratnému zániku –, což odpovídalo náladě v Německu.

Když se náboženství zkoumá v laboratořích...

Meditace - ilustrační foto.

Vědci Masarykovy univerzity zjišťují, jak na lidské chování působí víra v bohy, sakrální hudba, polohy těla, 3D předměty a rovněž i bolestivé rituály. V religionistice, kde bývalo především zvykem odkazovat se na klasické monografie Rudolfa Otta, Mirceyho Eliadeho nebo Émila Durkheima, nastupují přísné „přírodovědecké“ metody.