Medicína

Svět zítřka? Radikální technologické změny i riziko přelidnění.

Roboti - ilustrační foto

Veřejnost si zatím ani moc neuvědomuje, jak rychle a zásadně se mění svět kolem ní. Zatímco vědci vedou učené disputace, zda je přípustné editovat lidská embrya (protože to již umí), politici ani občané se debat neúčastní. Ale asi by měli.

Seniory neohrožují na zdraví jen nemoci, ale i jejich léky

Seniorům nedělá problémy jen zdraví, ale i jejich léky.

Lidé, kteří žijí v domovech pro seniory, jsou ohroženi nevhodnými kombinacemi medikamentů. Naopak některé přípravky jim vůbec předepsány nebyly, přestože by je potřebovali.

Neexistuje léčba nádorů, která by byla bez následků

Pavel Šlampa, profesor, přednosta Kliniky radiační onkologie, Masarykův...

Fotonové ozařování nádorů prostaty zajistí pětileté přežití 98 procentům pacientů. „Jeho cena je několikrát nižší než při použití protonové terapie. Fotonová terapie se používá od roku 1895, tudíž s ní máme velké zkušenosti,“ říká v rozhovoru přednosta Kliniky radiační onkologie profesor Pavel Šlampa z Masarykova onkologického ústavu.

Kopie drahých léků zažívají v Česku boom. Cena léčby padá.

Nemocnice (ilustrační foto).

Následovatelé biologických preparátů razantně snižují ceny jinak extrémně drahé léčby. Nástup takzvaných biosimilars totiž znamená pád ceny léčby nejméně o patnáct, často však i o desítky procent. Běžně už předepisují biosimilars revmatologové či hematologové, nejpomaleji se kopie originálů prosazují v onkologii.

Nějaký stát či armáda by mohly začít vytvářet umělé supermany

Václav Hořejší, molekulární biolog, imunolog a od roku 2005 ředitel Ústavu...

V pondělí 1. února britská národní autorita rozhodla, že londýnští vědci mohou editační technikou CRISPR-Cas9 upravit velmi rané lidské zárodky. Je to první případ na světě, který otvírá diskusi, co si může lidstvo dovolit. „Nepochybně to kontroverze vzbudí,“ říká v rozhovoru vědec a biolog Václav Hořejší.

Zdravotnický systém: Česko před Británii, Španělskem i Itálii

Konzultace s lékařem (ilustrační foto)

Podle studie Euro Health Consumer Index 2015, jež hodnotí kvalitu zdravotnictví v 35 státech podle 48 indikátorů v šesti kategoriích, Česko obsadilo se 760 body 13. místo. A mohlo by se nazvat skokanem desetiletí – v roce 2006 dosáhlo jen 403 bodů. Na přední příčky ho popohnala především velmi dobře hodnocená dostupnost zdravotní péče.

Petr Vojtek: Újma na zdraví je velmi subjektivní

Petr Vojtek, soudce nejvyššího soudu.

Lidé by měli dostat za zničené zdraví víc. Podle Petra Vojtka, soudce Nejvyššího soudu a člena senátu specializovaného na náhradu škody a nemajetkové újmy, soudce nyní získává lepší obraz o stavu poškozeného. V rozhovoru dodává: „Co se týče specializace, mám pocit, že pokud má Nejvyšší soud ambici sjednocovat judikaturu, pak není jiná cesta.“

Medicína se personalizuje

Jaroslav Racek, profesor, v plzeňské nemocnici vede Ústav klinické biochemie a...

„Dnes jsme schopní o řadě pacientů říct, jaký je jejich genetický podklad. Jestli budou mít větší šanci, že onemocní nějakou chorobou, ať už dědičnou, nebo jinou. Ateroskleróza začíná mnohdy již v dětství,“ říká v rozhovoru profesor Jaroslav Racek.

Léčitelé by se měli z hlediska práva dostat na úroveň lékařů

Jiří Beneš, gastroenterolog, který vede pracovní skupinu České lékařské JEP pro...

„Nejdůležitější je nemocným neškodit. Brát lidem víru a placebo je špatně, ale dávat jim planou naději, lhát vědomě, je zrůdné,“ říká v rozhovoru gastroenterolog Jiří Beneš, šéf pracovní skupiny České lékařské JEP pro nevědecké léčebné metody.

Stroje ani programy lékaře zcela nenahradí

Bertalan Meskó, lékař, poradce a medicínský futurolog.

Žádný obor nezaostává tolik za technologickým pokrokem jako zdravotní péče. „Role lidského lékaře je nepostradatelná, ale pokud pacient nebude odborníkem na své fyzické a duševní zdraví, nemá lékař šanci. I když člověk chodí k lékaři, závisí jeho zdraví na štěstí,“ říká v rozhovoru lékař, poradce a medicínský futurolog Bertalan Meskó.

Češi vydávají miliardy za procedury, které je nevyléčí

Lékaři - ilustrační foto.

Alternativní léčba a s tím související různé doplňky a preparáty jsou v České republice nedostatečně regulovanou oblastí, v níž laik nemá šanci se zorientovat. Za tyto více méně zbytečné služby jsou vydávané částky v řádu miliard korun. Než začnou platit nová legislativní pravidla, musejí se lidé spolehnout především na zdravý úsudek.

Ve vědě není žádná hypotéza nevyvratitelná

Vladimír Vonka, přední český virolog.

Přední český virolog Vladimír Vonka se v rozhovoru věnuje nádorům vyvolaným viry, jak se vyvíjí vakcína na leukémii a proč česká lékařská věda není úspěšnější. A také v něm říká: „Problémem české biomedicíny je, že odděluje základní výzkum od aplikovaného. To je naprosto nešťastné. Je nutné kombinovat základní výzkum s aplikovaným.“

Proč některá práce vyvolává frustraci a pocit nesmyslnosti?

Zaměstnanci (ilustrační foto)

Posun ekonomiky k abstraktním povoláním nezpůsobilo spiknutí, ale zřejmě její samopohyb. Smysluplná zaměstnání jsou ta, jimiž se podílíme na rozvoji společnosti, a vyznačují se přímým kontaktem s lidmi, jenž má povahu pomoci.

Ani moderní léčba lupénky není stoprocentní

Nemocnice (ilustrační foto).

Moderní biologická léčba lupénky zlevnila, všespasitelná však zdaleka není; zhruba u patnácti procent pacientů s touto nemocí nezabere. Navíc se nasazuje jen tam, kde selhaly ostatní metody. Z dvou set tisíc lidí, kteří lupénkou trpí, je na této terapii okolo jedné tisícovky pacientů. Zbytek se léčí jinak, často velice draze.

Bůh vědy na rozdíl od křesťanského nedokáže vstát z mrtvých

Bůh a věda.

Věda občas tvrdí, že na všechno zná nebo bude znát odpovědi. Přitom často zapomíná na vlastní omezenost – že jde spíše o metodu, která se osvědčila v naší snaze ovládnout svět, než o všemocný a božský dar z nebes.