Literatura

Kosmopolitní mravenec. Ferda proniká do Japonska

Příběhy o Ferdovi byly přeloženy do mnoha jazyků. České centrum v Tokiu nyní...

Ikonická dětská postavička Ondřeje Sekory propaguje v zahraničí českou kulturu. Podobně jako krtek, Bob a Bobek či kocour Mikeš. České centrum v Tokiu s ním teď seznamuje japonské návštěvníky. Dobré jméno Česku dělá Ferda i v jiných státech světa.

Čínský systém je socialistický na papíře

Čína.

„V Číně se systému oficiálně říká socialismus s čínskými rysy. Důraz je třeba klást na slovo rysy, nikoliv socialismus. Čínské rysy převálcovaly socialismus, vysály jeho podstatu, zbyla skořápka, prázdný název. Záleží jen na rozhodnutí lidí u moci,“ říká v rozhovoru čínská spisovatelka Šeng Kche-I.

Kresby jako cestovatelský deník

Jaroslav Róna, Sto kreseb odněkud.

Kniha Jaroslava Róny přináší kresby, které vznikaly na cestách. Výsledkem je deník, který reflektuje navštívená místa, přičemž černobílé kresby jsou spíše dokladem jeho nálady ovlivněné scenérií.

Není lepší pojistky než pevné ukotvení ve strukturách Západu

Orfeovo ohlédnutí.

Zhruba před 30 lety se v naší zemi odehrál zázrak. A následně jsme vstoupili do NATO a Evropské unie. Od počátku jsou však přítomni i zlí našeptávači, kteří tento vývoj zpochybňují. Ve starořecké báji o Orfeovi, který ohlédnutím zničil své štěstí, se v mnohém odráží situace naší postkomunistické společnosti.

Máme za sebou 30 šťastných let. Měli bychom na ně být hrdí

Michal Vaněček, Mlýn. Fascinující příběh podle skutečné události.

„Bude to znít pateticky, ale v nadaci se pokoušíme měnit svět, prolamovat tabu a bariéry, hovořit o tématech, o nichž se příliš nemluví,“ říká v rozhovoru Michal Vaněček, podnikatel, filantrop a muž, který na konci loňského roku zveřejnil historický román Mlýn.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Štěstí: Hledání pilulky na nesnesitelnou každodennost

Michel Houellebecq, Sérotonine.

Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém novém románu Serotonin popisuje společnost, v níž jsou deprese a neschopnost milovat stejně nevyhnutelné jako se nadýchat výfukových plynů. Protagonistům jde o jediné – najít co nejúčinnější tišící prostředek na život. Štěstí objevují v bílé, ne modré pilulce. Píše Tereza Matějčková.

Sociální stát je opium lidstva

Ekonomika v roce 2019.

Evropa nepřiměřeně závisí na bankách. Ty se z předchozí finanční krize nepoučily a na případnou budoucí hospodářskou recesi nejsou připravené. Hlavní dnešní drogou potom jsou dávky, podpory, garance a výhody.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Outsiderství aneb Je skutečná svoboda možná a dostupná všem?

Outsider.

Existují dva druhy outsiderů – ti, kteří se tak narodili, a ti, kteří se pro tak rozhodli. Ti první jsou často natolik jiní než většinová společnost, že pobyt mimo ni je pro ně předpokladem smysluplné existence.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019

Současný český komiks zdaleka není už jenom Čtyřlístek

Komiksové vydání básnické sbírky Kytice

Když před několika týdny zemřel Stan Lee, spolutvůrce proslulé komiksové značky Marvel, oplakával ho celý svět. Své stěžejní postavy má ale i český komiks. A autor Čtyřlístku Jaroslav Němeček není jedinou legendou českého komiksového světa.

Jan Sedlák 25.12.2018

MAKRLÍK: O co usiluje Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš.

Po roce 1989 mohl Andrej Babiš buď zůstat zaměstnancem nějakého podniku zahraničního obchodu, nebo se udělat pro sebe. Zvolil druhé. Na rozdíl od jiných, kteří se touto cestou vydali, vytvořil své impérium legálně, podle legislativy vytvořené Klausovou, Zemanovou a dalšími vládami.

Václav Makrlík 18.12.2018

Čekáme na katastrofu

Dobro a zlo.

Věčný zápas dobra a zla, dobro a zlo v moderních či postmoderních přetechnizovaných společnostech, ztráta vnitřního kompasu lidí, strach z atomových zbraní, internet nebo čínský sledovací systém. Těmto problémům i svým básním se v rozhovoru věnuje čínský básník Jidi Majia.

V poezii hledám čistotu, světlo a soucit mezi dušemi

Manicheismus – dobro a zlo.

Střet dobra a zla je věčný. Tomuto dualistickému pojetí se v rozhovoru věnuje v kontextu své země i Abolghasem Esmailpour, íránský mytolog, básník a profesor íránských studií na Univerzitě v Teheránu. Podle něho síly zla v současnosti opětovně ohrožují říši světla a dobra a jedinými mastmi na naše rány jsou umění a poezie. Píše Zuzana Kříhová.