Literatura

Příběh jako ze Stefana Zweiga: Zpěvák versus Herečka

Vynesením rakve z Národního divadla skončilo poslední rozloučení s herečkou...

Jak by se asi zaradoval rakouský spisovatel Stefan Zweig nad souběhem dvou smutných událostí v naší zemi, kdy nejprve na věčnost odešel Zpěvák téměř vzápětí následovaný Herečkou. A právě tato dvojice nastavuje zrcadlo naší současnosti, přičemž její příběh je i o selhání společnosti, katolické církve a státu.

Kino už nemůže být pouhou distribuční platformou

Jiří Forejt, dramaturg a producent společnosti Free Cinema.

„Nejmladší generace, narozená do digitalizované společnosti, bude mít jiné divácké zvyklosti,“ říká v rozhovoru dramaturg a producent společnosti Free Cinema Jiří Forejt.

Na feminismus nelze nahlížet z hlediska patriarchátu

Demonstranti na shromáždění pro rovnost pohlaví a proti násilí na ženách. MDŽ v...

Americký sociolog a historik Christopher Lasch ve svém posmrtně vydaném souboru esejů Women and the Common Life: Love, Marriage, and Feminism (Ženy a obyčejný život. Láska, sňatek a feminismus) předpověděl vývoj nejen feminismu, ale i jeho vliv na obyčejný život.

Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému

Bolševik.

Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.

Kosmopolitní mravenec. Ferda proniká do Japonska

Příběhy o Ferdovi byly přeloženy do mnoha jazyků. České centrum v Tokiu nyní...

Ikonická dětská postavička Ondřeje Sekory propaguje v zahraničí českou kulturu. Podobně jako krtek, Bob a Bobek či kocour Mikeš. České centrum v Tokiu s ním teď seznamuje japonské návštěvníky. Dobré jméno Česku dělá Ferda i v jiných státech světa.

Čínský systém je socialistický na papíře

Čína.

„V Číně se systému oficiálně říká socialismus s čínskými rysy. Důraz je třeba klást na slovo rysy, nikoliv socialismus. Čínské rysy převálcovaly socialismus, vysály jeho podstatu, zbyla skořápka, prázdný název. Záleží jen na rozhodnutí lidí u moci,“ říká v rozhovoru čínská spisovatelka Šeng Kche-I.

Kresby jako cestovatelský deník

Jaroslav Róna, Sto kreseb odněkud.

Kniha Jaroslava Róny přináší kresby, které vznikaly na cestách. Výsledkem je deník, který reflektuje navštívená místa, přičemž černobílé kresby jsou spíše dokladem jeho nálady ovlivněné scenérií.

Není lepší pojistky než pevné ukotvení ve strukturách Západu

Orfeovo ohlédnutí.

Zhruba před 30 lety se v naší zemi odehrál zázrak. A následně jsme vstoupili do NATO a Evropské unie. Od počátku jsou však přítomni i zlí našeptávači, kteří tento vývoj zpochybňují. Ve starořecké báji o Orfeovi, který ohlédnutím zničil své štěstí, se v mnohém odráží situace naší postkomunistické společnosti.

Máme za sebou 30 šťastných let. Měli bychom na ně být hrdí

Michal Vaněček, Mlýn. Fascinující příběh podle skutečné události.

„Bude to znít pateticky, ale v nadaci se pokoušíme měnit svět, prolamovat tabu a bariéry, hovořit o tématech, o nichž se příliš nemluví,“ říká v rozhovoru Michal Vaněček, podnikatel, filantrop a muž, který na konci loňského roku zveřejnil historický román Mlýn.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Štěstí: Hledání pilulky na nesnesitelnou každodennost

Michel Houellebecq, Sérotonine.

Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém novém románu Serotonin popisuje společnost, v níž jsou deprese a neschopnost milovat stejně nevyhnutelné jako se nadýchat výfukových plynů. Protagonistům jde o jediné – najít co nejúčinnější tišící prostředek na život. Štěstí objevují v bílé, ne modré pilulce. Píše Tereza Matějčková.

Sociální stát je opium lidstva

Ekonomika v roce 2019.

Evropa nepřiměřeně závisí na bankách. Ty se z předchozí finanční krize nepoučily a na případnou budoucí hospodářskou recesi nejsou připravené. Hlavní dnešní drogou potom jsou dávky, podpory, garance a výhody.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Outsiderství aneb Je skutečná svoboda možná a dostupná všem?

Outsider.

Existují dva druhy outsiderů – ti, kteří se tak narodili, a ti, kteří se pro tak rozhodli. Ti první jsou často natolik jiní než většinová společnost, že pobyt mimo ni je pro ně předpokladem smysluplné existence.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019