Lidstvo

Všímavost prodlužuje život. A lze ji získat i v metru

Mark Williams a Danny Penman, Všímavost. Jak najít klid v uspěchaném světě.

Všímavost je v podstatě stav mysli – vidíme svět čistě a jasně jako děti, avšak s nabytými vědomostmi. Osvojení si všímavosti meditací otvírá nové možnosti pro uvažování a řešení problémů. Navíc vede k nestandardnímu myšlení, které je důležité pro pocit štěstí i různé jiné činnosti. Všímavost také poskytuje výhodu vidět objektivně.

Západní civilizace po staletí upadá

Oswald Spengler, Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin.

Nedávno – 8. května – měl svět příležitost připomenout si 80. výročí úmrtí německého filozofa, jehož dílo Zánik Západu má ohromující sílu. Svět však udělal vše pro to, aby si ho připomenout nemusel, což lze pochopit, nikoli však omluvit. Je jím Oswald Spengler, na kterého západní svět vzpomíná nerad.

Migrační krize vypovídá spíše o Evropě než o migraci

Evropský optimismus.

Levicově liberální paradigma, jehož pilíře tvoří politická korektnost, multikulturalismus a technokratismus, nutí Evropu jednat v rozporu s jejími zájmy. Pokud má přetrvat jako Evropa, musejí Evropané zavrhnout levicově liberální paradigmatu. Evropě nehrozí násilná islamizace, ale spíše, že se mu postupně podvolí. Píše Andrej Duhan.

Komu a kam patří historické památky?

Tiffany Jenkinsová, Keeping Their Marbles: How the Treasures of the Past Ended...

Nárokovat si památky na základě místa jejich původu a považovat je za základ národní identity, znamená vytvářet umělé spojení mezi místem původu památek a lidmi, kteří toto území obývají dnes.

Přichází věk lokálního a regionálního podnikání

Milan Zelený, česko-americký ekonom, emeritní profesor ekonomie na americké...

„U nás i ve světě v současnosti existuje víceméně doprovodné podnikání v místech a oborech, kam mamutí globální podniky nedosáhly, tedy jakýsi doprovodný proces. Velké podniky se však rozkládají nebo dokonce rozpadají na menší a nezávislé jednotky. Nastává velká kvalitativní změna,“ říká v rozhovoru česko-americký ekonom Milan Zelený.

Osvícenská emancipace či zakořenění v tradici?

Chantal Delsolová, Populisme: Les demeurés de l’Histoire.

Západní společnost je vydána napospas souboji populistů s globalisty, který se vede neustále a nikdy neskončí. Stoupenci univerzálního dobra mají v současném mediálním světě politickou převahu, a proto je populismus ostrakizován. V tom ale paradoxně spočívá jeho síla.

Až normativní smysl práva nahradí matematické vzorečky...

Kvóty a právo.

Stát nemá cpát právo tam, kde stačí regulace morální. Proč má být zaručeno kvótou minimální zastoupení toho či onoho pohlaví v dozorčích radách velkých firem?

Představy o budoucnosti vypovídají zejména o přítomnosti

Budoucnost.

Představy o budoucnosti se podílely se na vzniku a rozvoji kultury a civilizací. Nejnovější výzkumy představ o budoucnosti pak ukazují skepsi obyvatel Evropské unie ohledně své budoucnosti i svých dětí.

Svět netvoří izolované kultury

Orin Starn, ed., Writing Culture and the Life of Anthropology.

Tradiční knihy antropologů o jiných kulturách se dříve podobaly příručkám vzorného chování. Těmito příručkami se již není možné řídit. Antropologické poznatky jsou fragmentární a pravdivé jen kontextuálně, protože takový je i současný lidský svět.

Poznatek paleoantropologie: Pod kůží jsme všichni Afričané

Ian Tattersall, The Strange Case of the Rickety Cossack: and Other Cautionary...

Evoluci lidstva nelze vyprávět jako ságu osamělého hrdiny, který si klestí cestu od primitivnosti k dokonalosti. Rozdíly mezi lidmi, jako jsou barva kůže či tvar vlasů, vznikly během uplynulých 60 tisíc let, když se přizpůsobovali různým klimatům. Fosilní nálezy svědčí o věčném nomádství lidského rodu. Lidstvo je neustále v pohybu.

Není žádný osud. Pouze to, co se světem a se sebou provedeme.

Edward Osborne Wilson, The Meaning of Human Existence

Jaký je smysl lidské existence? Ptá se americký entomolog Edward O. Wilson. Dle něho jsou lidé výsledkem víceúrovňového výběru se všemi ctnostmi i neřestmi.

Ohrožuje lidstvo umělá inteligence?

Nick Bostrom, Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies

Superinteligence by měla přemýšlet stejně rychle jako člověk, ale kvalitativně na vyšší úrovni. Kolektivní superinteligenci by pak mělo tvořit mnoho nižších inteligencí sestavených tak, že by jejich celkový výkon každou kognitivní inteligenci předčil.

Důsledek kauzy Snowden: Internet nepomáhá šířit demokracii ani svobodu

Vyléčí více politiky digitální otřes lidstva? Německý mediální spor internetového pesimisty Evgenyho Morozova a optimisty Saschy Loba.

Z klimatologického panelu OSN se stal mamut

Výzkum planetárních změn klimatu se už rozrostl do obřích mezí, říkají kritici.

Mezivládní panel ke změnám klimatu (IPCC) produkuje větší a větší kvanta studií. Zpřesňuje výsledky, ale co dál?

Jak vytvářet živou demokracii

Stavíme-li na předpokladu „člověk člověku vlkem“, nelze se divit, že systém demokracie a tržní ekonomiky zadrhává a tu a tam hroutí.