Lidstvo

Kam spěje budoucnost umělé inteligence, velkých dat a Číny

Čína a umělá inteligence.

Zdá se, že pokrok je možný, bude ale záležet na konkrétních krocích, hodnotách a řešeních, nikoli na historickém determinismu. To platí i pro moderní technologie. Zda se s touto výzvou vyrovnáme, je jen na nás a právo může být nástrojem, jímž jí čelit. Jeho budoucí podoba se ale od té současné může výrazně lišit. Píše Jan Hořeňovský.

Díky moderní vědě by klimatické problémy mělo být možné vyřešit

Klimatické změny.

Podle některých klimatických alarmistů, pokud okamžitě nesnížíme produkci skleníkových plynů, do 30 či dokonce deseti let zanikne naše civilizace. I bez lidstvem vyvolané změny klimatu nás však příroda ohrožuje.

Žijeme v místě zrodu vesmíru

Brian Thomas Swimme, Skryté srdce kosmu. Lidstvo a nový příběh.

Nová kosmologie by mohla změnit vztah k vesmíru i pohled na místo a osud lidstva v nový příběh od počátku vesmíru až po současnost. Člověk, lidstvo, Země a naše galaxie jsou středem vesmíru a prostoupené stejnou energií.

Lidstvo se utváří jen díky limitům, které si uloží

Jean-François Braunstein, La philosophie devenue folle: Le genre, l’animal, la...

Omyl genderistů a bojovníků za práva zvířat a eutanazii spočívá ve víře, že je třeba odstranit všechny hranice a zábrany – mezi pohlavími, zvířetem a člověkem a živými a mrtvými. Ty ale udržují lidstvo. Pokud je odstraníme, ocitneme se v divočině. Uznat limity a hranice je cestou k nové identitě.

Jak zachránit planetu Zemi

Antropocén.

Země se dostala pod nadvládu lidí. Současná situace je ve srovnání s nedávnou, natož vzdálenější minulostí radikálně odlišná a žádá nová řešení, což platí pro environmentální oblast. Jak se ale dopracovat k veřejným globálním statkům? Na tuto otázku se pokouší odpovědět Bedřich Moldan.

Svět není černočerný

Hans Rosling, Faktomluva. Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a...

Vnímání světa je zkresleno konzumací zpráv z médií nebo předpokladem, že se všechno zhoršuje. Nic není pravdě vzdálenější. Ve skutečnosti lidstvo učinilo v uplynulých desetiletích obrovský pokrok. Jsme zdravější, vzdělanější, bohatší, žijeme déle. Jen za uplynulých 20 let se poměr lidí žijících v extrémní chudobě snížil na polovinu.

Petr Kain 3.4.2019

Narození či nenarození dětí, nebo tuny skleníkových plynů?

Spalování uhlovodíků.

Nápadů, jak zastavit globální oteplování, je mnoho. Je-li největším problémem člověk, pak se nabízí plán zastavit rostoucí počet narozených dětí, nebo populaci snižovat. I takové návrhy existují.

István Léko 7.3.2019

Reprezentativní demokracie, jakou jsme znali, nefunguje

Demokracie.

Britský politický filozof David Runciman loni upoutal pozornost svou knihou How Democracy Ends. Jeho diagnóza demokracie je na první pohled krutá: stárne, přestává odpovídat současné společnosti. V rozhovoru však pesimismus odmítá.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Chceš-li změnu, buď jí ty sám

„Revoluce nebude vysílána v televizi,“ hlásá sticker na zdi v italské Florencii.

Mechanismus explozivních vzpour, jehož základem jsou vášně, obvykle cílí jen na svrchní vrstvy systému. Nevidí, jelikož často ani nechce vidět hlouběji skryté hybné páky procesů. Dav se v podobných situacích většinou omezuje na pokřik, ať už někdo přijde a něco udělá. Revoluce je tudíž v nás. Nepřenáší ji televize. Píše László Bogár.

Nacházíme-li se v přelomové době, posoudí až příští generace

Axiální doba.

V současnosti se sice odehrávají technologické změny, ale struktury průmyslové a tržní ekonomiky a politických systémů zůstávají v podstatě stejné jako v minulosti. Technologický vývoj ale může vytvořit tlak, jenž natolik změní sociální vazby, že nastane podobný dějinný obrat jako před 2,5 tisíci lety.

Páni Googlu vidí i do nejskrytějších koutů naší duše

Google: kontrola mysli, hlásá nápis na jedné z londýnských zdí.

Google pozvolna mění náš obraz o světě. To, co s námi provádí, není ničím jiným než „kontrolou mysli“. Zůstává jen „nepodstatná“ otázka, za jakým účelem. Uspokojivou odpověď neznáme, ale měli bychom se pokusit vzít kontrolu vlastní mysli do vlastních rukou.

Po listopadu 1989 rozvoj občanských aktivit nenastal

Listopad 1989

Signatář Charty 77 a jeden z nejpůvodnějších českých historiků Jan Tesař žije v Brezové pod Bradlom na Slovensku, ale občas zavítá i do moravské metropole. A právě v Brně umožnil vést rozhovor a debatovat nejen o roli státu, konformitě, disentu a českých a československých dějinách, ale především o současnosti, zvláště pak o tom, co se mu na ní nelíbí.

Přemysl Houda 17.11.2018

Jak nás popírání boha vzdálilo božímu domu

Na graffiti německé levicové mládeže stojí heslo „Pusťte kostel z vesnice!“,...

Globalizovaný moderní člověk díky techno-evoluční mašinerii dokáže vyrobit tahač, jímž může z vesnice odtáhnout nepotřebný kostel. Primát Homo sapiens je už natolik inteligentní a racionální Homo economicus, že Boha, náboženství ani kostel nepotřebuje. Opiem se stala víra v to, že za svou ubohost nemusíme zaplatit. Píše László Bogár.

Má člověk šanci nevyloučit se z kosmicko-planetární evoluce?

Příroda a životní prostředí.

Na Zemi se nyní odehrávají dvě evoluce. Přírodní, kosmicko-planetární, která je biologická, samoregulační, bezodpadová, jež stvořila i dnešního člověka. A umělá, civilizační, nebiologická, tragicky odpadová, již vytvořil člověk. Současnou civilizaci však nebude přírodní evoluce za dvě až tři generace schopná hostit. Píše Jan Foff.

Jan Foff 10.10.2018