KSČM

V srpnu 1968 jsme se báli, jestli nás Čechy odvezou na Sibiř

Kristina Vlachová, dokumentaristka, scenáristka.

Kristina Vlachová, dokumentaristka a scenáristka, se odjakživa věnovala tématům o totalitě, natočila dokumenty o Grebeníčkovi či o politických vězních. V rozhovoru říká, že to bylo i fyzicky vyčerpávající, ale že je ráda, že se s nimi potkala.

Ministrem kultury se může stát ochotník nebo amatérský textař

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se na festivalu Colours of Ostrava...

Podle prezidenta Miloše Zemana není starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda (ČSSD) odborníkem na kulturu. Ani v řadě dalších stran ale lidé, kteří mají resort kultury „pod palcem“, nepatří k uznávaným kulturním expertům. Kultura není doprava, obrana nebo vnitro, a tak strany do jejího čela často dosazují lidi, kteří jim zbydou.

Vláda jako celek příliš ustupuje návrhům z programu ČSSD

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory a bývalý ministr průmyslu a...

„Já byl v politice v době, kdy by asi každý premiér v dnešní Babišově situaci musel odstoupit, neboť by si to přála drtivá většina lidí,“ říká v rozhovoru šéf Hospodářské komory ČR a exministr průmyslu Vladimír Dlouhý. „Dnes je to jinak, Babišovo odstoupení si nepřeje nejen téměř 30 procent jeho voličů, ale zřejmě ani další skupiny.“

Vojtěch Wolf 15.7.2019

Nový směr ANO: ulevit drobným podnikatelům a oslovit voliče ODS

Jaroslav Faltýnek obhájil post 1. místopředsedy hnutí ANO.

Předseda ANO Andrej Babiš v projevu na sněmu hnutí v neděli 17. února odmítl soustředění na živnostníky jako marketingový trik. Svou vizi shrnul do malého a levného státu, který nikoho neobtěžuje – musí se vžít do drobného soukromníka, aby pochopil, co ho trápí a jak mu ulehčit. Vlajkovou lodí má být jednotný odvod pro živnostníky.

Martin Shabu 21.2.2019

Zdanění církevních restitucí skončí u Ústavního soudu

Kadaňský klášter s poutním kostelem Čtrnácti svatých pomocníků

Většina poslanců ve středu 23. ledna rozhodla, že stát byl při schvalování církevních restitucí příliš velkorysý a aspoň část dohodnutých peněz chce zpátky. Konkrétně se mají od příštího roku danit náhrady za majetek, jejž nešlo vydat. Stát by získal jedenáct miliard do rozpočtu. Katolíci již avizovali, že se obrátí na Ústavní soud.

Politici hodlají stanovit jasný mantinel pro lichvu

Půjčka (ilustrační foto)

Nejvyšší soud určil v judikátu 60procentní úročení úvěru ročně za nemravnou hranici. Zákonná mez ale neexistuje. Proto chce na jaře vládní ČSSD poslaneckou novelou navrhnout, aby lichvou byly úroky přesahující dvojnásobek běžných sazeb srovnatelných půjček. S regulací souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Nikoli však resort financí.

Skála: Dá-li Vojta Filip šanci změně, náš spor skončí

Josef Skála na sjezdu KSČM.

Škodí nám zoufale podměrečný opoziční tlak. Sklízíme opak cílů, které hlásáme. Pokud to „Jedeme dál!“ vyhraje i teď, levici zazvoní hrana, říká bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, který vyzval po debaklu ve volbách svého stranického předsedu Vojtěcha Filipa k tomu, aby svým odchodem dal šanci změně.

Kamila Bolegová 17.10.2018

Debakl v senátních volbách bude vládu bolet

Andrej Babiš a Jan Hamáček.

Kandidáti vládních stran se do horní komory probili jen ve dvou případech, zatímco Občanská demokratická strana prosadila deset svých kandidátů. Takové fiasko bude vládu Andreje Babiše, která se může nově opřít jen o 20 z 81 senátorů, bolet. Může mít například problém prosadit zákon o dalších vlnách elektronické evidence tržeb (EET).

Martin Shabu 16.10.2018

Zákon o převaděčství neodpovídá dnešku. Je třeba zpřísnit tresty

Fronty na úřadech cizinecké policie

Téma zpřísňování sankcí pro pašeráky lidí nakousl premiér Andrej Babiš (ANO) v jednom z pořadů na TV Barrandov. Sociální demokraté i komunisté, kteří menšinové vládě pomohli k důvěře, souhlasí, ačkoli Česká republika není zemí, která převaděčským tlupám čelí ve velkém. Zpřísnění postihů také od počátku migrační krize navrhuje ODS.

Většina poslanců nemá o demokracii ani potuchy

Poslanci jednají o novele zákona o střetu zájmů.

Naši noví „demokraté“ by se měli vzchopit a pokusit se komunistickou stranu zakázat, nebo ji aspoň donutit změnit si název. A kdyby to (pravděpodobně) nevyšlo, pak se s tím smířit. To už mohli udělat dávno, ale zřejmě je mnohem jednodušší a mediálně účinnější bít komunisty hlava nehlava jen za to, jak si říkají. Píše Vladimír Meier.

Nejdelší čekání na novou vládu skončilo

Hlasování o důvěře vládě.

Po vlekoucím se jednání ze středy 11. července na čtvrtek získal menšinový kabinet ANO a ČSSD důvěru díky komunistům. Ruku pro něj zvedlo 105 poslanců, proti 91 z opozičních stran. Překvapil Milan Chovanec (ČSSD), který předem odmítl pro kabinet hlasovat. Opozice kritizovala, že spojením s KSČM vláda pošlapala polistopadový vývoj.

Vláda Andreje Babiše by mohla získat důvěru po 10. červenci

Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem.

Prezident Miloš Zeman ve středu 6. června znovu jmenoval Andreje Babiše premiérem. Nynější druhá Babišova šance je tudíž prvním vážně míněným pokusem. Předjednanými partnery jsou sociální demokraté a komunisté. Teď se vývoj pozastaví, dokud nebude 15. června známý výsledek interního referenda ČSSD, zda jít s hnutím ANO do koalice.

Vytvořilo se očekávání, že se luskne prstem a stojí dálnice

Dan Ťok.

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) je třetím výrazným politikem, který ohlásil, že v příští vládě Andreje Babiše už nechce být. „Neházím flintu do žita. Férově říkám: situace se mění a já nevím, jestli u toho chci být dál,“ říká v rozhovoru Ťok.

Referendum o vstupu ČSSD do vlády s ANO zřejmě skončí těsně

Andrej Babiš a Jan Hamáček

Novou vládu mají v rukou straníci ČSSD, kteří by v referendu od 21. května do 14. června měli rozhodnout o vládní koalici s hnutím ANO. Než však začnou hlasovat, musí je předseda strany Jan Hamáček informovat o nominantech ČSSD do vlády. Konečné slovo, zda KSČM menšinovou vládu podpoří, pak chtějí dát její členové až po 15. červnu.

Komunisté dnes nejsou největší autoritářskou hrozbou

KSČM.

Po listopadu 1989 mnozí předpovídali, že komunisté zaniknou, či dokonce „vymřou“. Jak to, že téměř po 30 letech stále žijí? Má tato strana před sebou další desetiletí? I na tyto otázky se pokouší v rozhovoru odpovědět historik Michal Kopeček.

Přemysl Houda 21.4.2018