Komunismus

Inspirace proti digitálním gigantům: Čeští spisovatelé za komunismu

Logo společnosti Amazon.

Kritika efektivity v době internetu na úkor soukromí v knize amerického novináře Franklina Foera World Without Mind: The Existential Threat of Big Tech (Svět bez duše. Jak informační technologie ohrožují naši existenci) je správná, ale nostalgická. Novinařina totiž není jediné povolání, jež s rozvojem digitálních technologií zaniká.

DEBATA Jana Macháčka: Zcela jinak nešlo po listopadu 1989 dělat nic

Transformace ekonomiky

Brzy oslavíme 30 let od konce minulého režimu. To hlavní, přechod od centrálně plánované ekonomiky a komunistické totality k tržní ekonomice a demokracii, se povedlo. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co zásadního se dalo po listopadu 1989 dělat jinak?

Jan Macháček 7.11.2019

Jak to bylo ve výtvarném umění za totality

Během normalizace V. Vašíček odešel do ústraní a vypomáhal si restaurováním mj....

Nejen „zakázané výtvarné umění“ a veřejné postoje, ale i skutky jeho protagonistů jsou málo známé. Tuto mezeru se snaží ve své knize Výtvarné umění a jeho subverzní role v období normalizace: Demytologizační a detektivní příběh zaplnit Mirek Vodrážka.

Radan Wagner 6.11.2019

Rozdělené Polsko: Politické rozpory rozbíjejí přátelství i rodiny

Euroskeptická strana Práva a spravedlnosti (PiS) klade důraz na katolickou...

Hlavní příčinou předělů v polské společnosti je boj opozice proti vládě. Viní vládní stranu Právo a spravedlnost ze „zabetonování“ u moci a ovládnutí s pomocí katolické církve všech oblastí života.

Příběh jako ze Stefana Zweiga: Zpěvák versus Herečka

Vynesením rakve z Národního divadla skončilo poslední rozloučení s herečkou...

Jak by se asi zaradoval rakouský spisovatel Stefan Zweig nad souběhem dvou smutných událostí v naší zemi, kdy nejprve na věčnost odešel Zpěvák téměř vzápětí následovaný Herečkou. A právě tato dvojice nastavuje zrcadlo naší současnosti, přičemž její příběh je i o selhání společnosti, katolické církve a státu.

Karel Gott sjednocoval střední Evropu

Pieta za Karla Gotta

V Česku, na Slovensku, v Polsku a v německy mluvících zemích se sotva najde dospělý člověk, který by neznal Karla Gotta. Vzpomíná Čestmír Klos.

Čestmír Klos 18.10.2019

O východoněmeckých uprchlících před 30 lety rozhodli diplomati

Uprchlíci u západoněmeckého velvyslanectví v Praze v roce 1989

Tisíce východoněmeckých uprchlíků, kteří se tísnili v zahradě Lobkovického paláce, zůstávají symbolem cesty za svobodou. V noci z 30. září na 1. října 1989 z libeňského nádraží odjelo několik zvláštních vlaků, jež dovezly více než šest tisíc občanů Německé demokratické republiky z Prahy na vysněný Západ.

Odkaz reakcionáře s averzí k populismu: Historie jako detektivka

John Lukacs, americký historik maďarského původu (1924–2019).

Americký historik maďarského původu John Lukacs, který v 95 letech zemřel letos 6. května v Pensylvánii, nepovažoval za nejsilnější ideologii 20. století liberalismus, komunismus ani nacismus, ale nacionalismus. Lukacs měl jen jednoho hrdinu 20. století – Winstona Churchilla.

Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému

Bolševik.

Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.

Pakt Molotov-Ribbentrop: Od neúplně informace k dezinformaci

Poslední momenty před podpisem Paktu Ribbentrop-Molotov.

Jan Schneider na základě článku „Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka“ polemizuje s médii vyvolávaným dojmem, že Hitler a Stalin v sobě našli zalíbení a poslali své ministry zahraničí, aby se objali a dohodli, že si rozdělí Polsko.

Jan Schneider 21.9.2019

V srpnu 1968 jsme se báli, jestli nás Čechy odvezou na Sibiř

Kristina Vlachová, dokumentaristka, scenáristka.

Kristina Vlachová, dokumentaristka a scenáristka, se odjakživa věnovala tématům o totalitě, natočila dokumenty o Grebeníčkovi či o politických vězních. V rozhovoru říká, že to bylo i fyzicky vyčerpávající, ale že je ráda, že se s nimi potkala.

MAKRLÍK: Politická bublina Milionu chvilek pro demokracie plaskne

Pochod míří na Pražský hrad

Václav Makrlík díky rozhovoru s Jiřím Chýlou dospívá k vlastnímu závěru. Dle něho zatím nemálo voličů věří, že Andrej Babiš zjedná aspoň relativně spravedlivé a korektní sociální vztahy odstraněním korupce a tunelování státních financí..Lze jen doufat, že nezklame jako jeho předchůdci.

Zdroje energie limitují vývoj každé společnosti

Český egyptolog a archeolog Miroslav Bárta.

Sucha předcházela dějinným zvratům. „Nepřízeň přírodního prostředí je sice jeden z hlavních faktorů, ale civilizace se obvykle dostávají do problémů synergií různých krizových faktorů vnitřních i vnějších,“ říká v rozhovoru egyptolog a profesor Miroslav Bárta.

Hongkongští občané chtějí svou metropoli nadále svobodnou

Hongkong.

Role Hongkongu jako okna Číny do světa se za více než 150 let příliš nezměnila. Ve městě skvěle funguje nezávislé soudnictví a státní správa. Strach, že to v roce 2047 zmizí, až se Hongkong stane jedním z mnoha čínských velkoměst, je příčinou protestů.

Kdo mění pravidla demokratické hry

Protivládní demonstrace na Letné přilákala přes 250 tisíc lidí.

Na článek Václava Makrlíka Demonstrace nejsou v demokracii nástrojem ke změně zareagovali ve společném textu Jakub Kučera a Lukáš Rejzek. Dle těchto dvou účastníků demonstrací demokracie nekončí občasným hozením lístku do volební urny.

Jakub Kučera 20.7.2019