Josif Vissarionovič Stalin

Odkaz reakcionáře s averzí k populismu: Historie jako detektivka

John Lukacs, americký historik maďarského původu (1924–2019).

Americký historik maďarského původu John Lukacs, který v 95 letech zemřel letos 6. května v Pensylvánii, nepovažoval za nejsilnější ideologii 20. století liberalismus, komunismus ani nacismus, ale nacionalismus. Lukacs měl jen jednoho hrdinu 20. století – Winstona Churchilla.

Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému

Bolševik.

Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.

Pakt Molotov-Ribbentrop: Od neúplně informace k dezinformaci

Poslední momenty před podpisem Paktu Ribbentrop-Molotov.

Jan Schneider na základě článku „Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka“ polemizuje s médii vyvolávaným dojmem, že Hitler a Stalin v sobě našli zalíbení a poslali své ministry zahraničí, aby se objali a dohodli, že si rozdělí Polsko.

Jan Schneider 21.9.2019

Winston S. Churchill: Triumf a tragédie po 50 letech

Winston S. Churchill.

Díky britskému státníkovi Winstonu Churchillovi, který zemřel 24. ledna 1965, naše civilizace v letech 1939 až 1945 přežila. Na konci druhé světové války ale neměl dost mocenské síly, jen tu rétorickou, kterou však na rozdíl od období 1936 až 1940 stejně skvěle nepoužil. V tom spočívá triumf i tragédie jeho státnictví. Píše Roman Joch.

Roman Joch 23.1.2015

Druhá světová válka skončila v roce 1989

Němečtí vojáci zabírají 1. září 1939 polskou hranici. Začíná druhá světová...

Cílů západních demokracií ve válce, jež v Evropě začala 1. září 1939, nebylo dosaženo v roce 1945, ale až v roce 1989, kdy Polsko – a celá střední Evropa – nabylo skutečné svobody a samostatnosti. Proto lze rok 1989 považovat za (zatím?) definitivní konec konfliktu, jehož výročí vypuknutí si připomínáme.

Roman Joch 31.8.2014

Konec dějin v nedohlednu

Někteří současní evropští politici se nehodlají ponaučit z několikasetletého geopoliticky expanzivního jednání eurasijské mocnosti Ruska.

Jediná alternativa k 15. březnu 1939: Mobilizace a obrana v roce 1938

Snad každý si z učebnic a historických publikací či dokumentů pamatuje fotografie, na nichž obyvatelé Prahy zatínají pěsti a vyjadřují opovržení nad německými vojáky.

Existují i jiná možná historická vysvětlení a souvislosti okupace nacistickým Německem. Juraj Václavík polemizuje s Romanem Jochem.

Zvítězilo dnešní Rusko v už neexistující studené válce?

Ukrajinská krize ukazuje, že starý mocenský střet pokračuje. Putinova politika na Blízkém východě nepřipomíná tu komunistickou, ale carskou.

Mudžáhedíni a Ukrajina aneb Revoluce zdvihá ode dna kal

Demonstranti útočící 20. ledna v Kyjevě na policii molotovovými koktejly.

Média věnují málo pozornosti militantním bojůvkám v řadách ukrajinských povstalců. A bojůvky se radikalizují stále víc, varuje Jan Schneider.

Území střetu nacismu a komunismu: Historie krvavější než thriller

Byli bychom schopní stejných zvěrstev na druhém jako oba totalitní režimy v Rumunsku, Polsku, na Ukrajině, v Bělorusku a baltských státech?

Timothy Snyder: Holokaust Němce moc úsilí nestál

Tvrdit, že v sovětské Ukrajině nebyl v roce 1933 hladomor, je podle Snydera jako tvrdit, že nikdy nebyla druhá světová válka.

S americkým historikem o jeho knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, jež vyvrací vžité představy o hladomoru a holokaustu.

Jihozápadní pampelišková země neznámého politika

Přejmenovávání měst a jejich částí by mohlo vyústit v nový název Česka. Zůstanou-li oba póly, kde jsou, a změny klimatu nezahubí pampelišky.

Od „homo sovieticus” k „homo rossicus”

V myšlení průměrného Rusa hraje výraznou roli národní paměť vtloukaná mu do hlavy vládnoucí mocí a slavná minulost od vítězství ve druhé světové válce přes dobytí vesmíru až po brežněvovskou stabilitu.

Rusko uzavírá postsovětskou éru a hledá novou identitu. Ze všeho nejdřív musí najít odpověď na otázku, co znamená být Rusem v 21. století.

Gábor Stier 23.10.2013

Levicové kořeny fašismu

Jonah Goldberg ve své knize polemizuje s názorem, že fašismus a nacismus považuje současná levice za antiteze sebe samé.

Ženy Kremlu: Moc, láska i neproniknutelná mlha

Tři z žen Kremlu: Kateřina Veliká, Naděžda Krupská a Ljudmila Putinová.

Vladimir Putin nechal nahlédnout do svého soukromého života, což u ruských, natož sovětských vůdců vůbec nebylo zvykem, píše Gábor Stier.

Gábor Stier 16.7.2013