Josif Vissarionovič Stalin
Polský premiér Mateusz Morawiecki: Dbejme o historickou pravdu
Polský premiér Mateusz Morawiecki se ve svém prohlášení vymezuje vůči pokusům o falšování historie. A věří, že ruský národ – největší oběť Stalina, jednoho z nejkrutějších zločinců dějin – je národem svobodných lidí a odmítá stalinismus, i když se jej vláda prezidenta Putina snaží rehabilitovat.
Odkaz reakcionáře s averzí k populismu: Historie jako detektivka
Americký historik maďarského původu John Lukacs, který v 95 letech zemřel letos 6. května v Pensylvánii, nepovažoval za nejsilnější ideologii 20. století liberalismus, komunismus ani nacismus, ale nacionalismus. Lukacs měl jen jednoho hrdinu 20. století – Winstona Churchilla.
Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému
Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.
Pakt Molotov-Ribbentrop: Od neúplně informace k dezinformaci
Jan Schneider na základě článku „Hrdost přebíjí fakta. Na ruskou interpretaci paktu Ribbentrop-Molotov dohlíží i rozvědka“ polemizuje s médii vyvolávaným dojmem, že Hitler a Stalin v sobě našli zalíbení a poslali své ministry zahraničí, aby se objali a dohodli, že si rozdělí Polsko.
Winston S. Churchill: Triumf a tragédie po 50 letech
Díky britskému státníkovi Winstonu Churchillovi, který zemřel 24. ledna 1965, naše civilizace v letech 1939 až 1945 přežila. Na konci druhé světové války ale neměl dost mocenské síly, jen tu rétorickou, kterou však na rozdíl od období 1936 až 1940 stejně skvěle nepoužil. V tom spočívá triumf i tragédie jeho státnictví. Píše Roman Joch.
Druhá světová válka skončila v roce 1989
Cílů západních demokracií ve válce, jež v Evropě začala 1. září 1939, nebylo dosaženo v roce 1945, ale až v roce 1989, kdy Polsko – a celá střední Evropa – nabylo skutečné svobody a samostatnosti. Proto lze rok 1989 považovat za (zatím?) definitivní konec konfliktu, jehož výročí vypuknutí si připomínáme.
Konec dějin v nedohlednu
Někteří současní evropští politici se nehodlají ponaučit z několikasetletého geopoliticky expanzivního jednání eurasijské mocnosti Ruska.
Jediná alternativa k 15. březnu 1939: Mobilizace a obrana v roce 1938
Existují i jiná možná historická vysvětlení a souvislosti okupace nacistickým Německem. Juraj Václavík polemizuje s Romanem Jochem.
Zvítězilo dnešní Rusko v už neexistující studené válce?
Ukrajinská krize ukazuje, že starý mocenský střet pokračuje. Putinova politika na Blízkém východě nepřipomíná tu komunistickou, ale carskou.
Mudžáhedíni a Ukrajina aneb Revoluce zdvihá ode dna kal
Média věnují málo pozornosti militantním bojůvkám v řadách ukrajinských povstalců. A bojůvky se radikalizují stále víc, varuje Jan Schneider.
Území střetu nacismu a komunismu: Historie krvavější než thriller
Byli bychom schopní stejných zvěrstev na druhém jako oba totalitní režimy v Rumunsku, Polsku, na Ukrajině, v Bělorusku a baltských státech?
Timothy Snyder: Holokaust Němce moc úsilí nestál
S americkým historikem o jeho knize Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, jež vyvrací vžité představy o hladomoru a holokaustu.
Jihozápadní pampelišková země neznámého politika
Přejmenovávání měst a jejich částí by mohlo vyústit v nový název Česka. Zůstanou-li oba póly, kde jsou, a změny klimatu nezahubí pampelišky.
Od „homo sovieticus” k „homo rossicus”
Rusko uzavírá postsovětskou éru a hledá novou identitu. Ze všeho nejdřív musí najít odpověď na otázku, co znamená být Rusem v 21. století.
Levicové kořeny fašismu
Jonah Goldberg ve své knize polemizuje s názorem, že fašismus a nacismus považuje současná levice za antiteze sebe samé.
