Ježíš

Každý velký duch potřebuje masku

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Anglická spisovatelka Sue Prideauxová se ve své biografii německého filozofa Friedricha Nietzscheho I Am Dynamit: A Life of Friedrich Nietzsche mimo jiné snaží odpovědět na otázku spojené s jeho životem: Bylo Nietzscheho maskou šílenství?

Třicet omylů dialogu islámu a křesťanství

François Jourdan, Islam et christianisme, comprendre les différences de fond.

Proč pokračovat v dialogu islámu a křesťanství, je-li jejich shoda v podstatě vyloučená? Ve skutečnosti však nejde o náboženský dialog, ale o dialog v křesťanství, a měl by sloužit především k tříbení vlastních i teologických názorů.

Štěstí: Hledání pilulky na nesnesitelnou každodennost

Michel Houellebecq, Sérotonine.

Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém novém románu Serotonin popisuje společnost, v níž jsou deprese a neschopnost milovat stejně nevyhnutelné jako se nadýchat výfukových plynů. Protagonistům jde o jediné – najít co nejúčinnější tišící prostředek na život. Štěstí objevují v bílé, ne modré pilulce. Píše Tereza Matějčková.

Tradice se má vracet k novozákonnímu odkazu. Ne k praktikám doby

Pašijový týden zahájil papež František mší pod širým nebem na Svatopetrském...

Na článek Michala Semína Je zneužívání mladistvých kněžímu jen jejich selháním? zareagoval Peter Žaloudek, který se považuje za kněze bez úřadu.

Ať každý slaví Vánoce podle svého

Panna Marie a Ježíš.

S článkem Petra Bahníka „Nad křesťanskou civilizací se smráká. Ale náhrada za ni není“ polemizuje překladatel Zdeněk Zacpal. Dle něho, spojuje-li někdo snahu o uchování Vánoc s osudem nějaké doktríny či organizace, může natropit škodu. Mají totiž spojovat všechny lidi dobré vůle, aniž by na ně měla jakákoli skupina přednostní právo.

Nad křesťanskou civilizací se smráká. Ale náhrada za ni není

Panna Marie a Ježíš.

Po pádu pozitivistické filozofie se křesťanství stává posledním hájemstvím, v němž se lze dovolávat nehmotných metafyzických i přirozených hodnot.

Utopickému myšlení je vlastní dvojakost

Utopie.

Utopie jsou osvěživé, neboť kladou provokativní otázky. V případě nekritického přístupu však jsou hrou s ohněm, jež může skončit až násilným potlačením všech jinak smýšlejících a vybudováním totalitního státu. Proto je třeba důsledně zvažovat, co je opravdu nadčasově utopické.

Ježíš nebyl blázen

Bůh a věda.

Ježíšův úsudek nebyl dotčen šílenstvím, naopak byl neobyčejně bystrý. Kromě toho byl nadán velkým charismatem. V jeho slovech se skrývá něco, co v lidech rezonuje. Jinak by nepřežila dva tisíce let a nevěřily by v ně více než dvě miliardy lidí. Následování Ježíše Krista by ale nemělo paralyzovat.

Život jako hra aneb Sázka na pravdu

Internetová ruleta – ilustrační foto.

Žijeme ve světě, v němž se lidé tváří, že vědí, přičemž neexistuje autorita, která by mohla posoudit, co je a není pravda. Neměli bychom být ochotní za svůj názor zemřít ani někoho zabít, neboť nemusí být pravdivý.

Žijeme-li v simulaci, Ježíš mohl vstát z mrtvých

Virtuální realita v podobě Sony a jeho produktu PlayStation VR.

Kniha Genese líčí, jak Bůh stvořil svět, což se podobá vzniku počítačové hry. Ve Starém zákoně Bůh zasahuje mnohokrát, činí zázraky. V kontextu hypotézy simulace, jež poskytuje nový pohled na Boha, lze říct, že tvůrce vstupuje do světa, který stvořil. Ježíš vybízí ,,hrát hru“ podle jeho pravidel.

Ladislav Hejdánek: 90 let hyperkritického filozofa

Filozof Ladislav Hejdánek a teolog Jakub Trojan na společné oslavě svých 85....

Český filozof Ladislav Hejdánek oslavil 10. května 90. narozeniny. Jeho o tři dny mladší celoživotní přítel Jakub S. Trojan v rozhovoru představuje Hejdánkovo pojetí filozofie. Zaměřuje se na význam pravdy a kritiky ta totality i demokracie, a připomíná podněty, jež formovaly Hejdánkovo myšlení.

Katolické církvi vládne zmatek

Křesťanství.

Z hlediska víry nebyl, snad s výjimkou arianismu ve 4. století, v katolické církvi větší zmatek než dnes. A odpovědnost za něj nenesou prostí věřící, ale církevní hierarchie v čele s papežem. Proto lze stěží očekávat, že bývalé křesťanské společnosti Západu objeví cestu k vnitřní obrodě a návratu ke svým kořenům. Píše Michal Semín.

Ježíš na kříži nevolá po trestu. Ale po odpuštění cizích hříchů

Ježíš na kříži.

Pod zmrtvýchvstáním si lze představit víru navazující na Ježíšův historický příběh. Člověk věří, že se v tomto příběh, jenž přesáhl dějiny, odhalil smysl života.

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda.

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?

Morální relativismus odporuje nejen Bibli, ale i rozumu

Bohoslužba (ilustační foto).

Na dva články na ČESKÉ POZICI – Jiřího Hanuše Křesťané, pohané a Poslední večeře Páně a Michala Semína Ukřižování jako dobrovolné a svobodné jednání – zareagoval spisovatel J. S. Cash.