Geopolitika
Stane se Angela Merkelová lídryní svobodného světa?
Pro mnoho politických komentátorů byl rok 2016 nejhorší v tomto tisíciletí – vystupňování války v Sýrii, brexit a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. Za této situace by Evropa potřebovala silnou německou kancléřku Merkelovou. Její pozice je však oslabená a letošní volby v Německu ji značně omezují.
Orbán i Putin hájí zájmy svých zemí
V uplynulých letech se maďarský premiér Viktor Orbán každý rok setkával s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v únoru. Nejinak tomu bylo i letos. Během Putinovy jen několikahodinové návštěvy Budapešti ve čtvrtek 2. února, jež byla v podstatě rutinní, spolu diskutovali o vývoji světa po nezdaru liberálního modelu. Píše Gábor Stier.
Trumpův souboj s establishmentem ve Washingtonu může být dlouhý
Zdánlivě protichůdné výroky nové americké administrativy podle šéfa zahraničního odboru Hradu Hynka Kmoníčka spojuje jedno. „Jsme svědky remaku triangulární diplomacie prezidenta USA Richarda Nixona ze 70. let. A všichni vědí, že na konci bude velký deal s Čínou. Aby ho mohl dosáhnout, bude muset začít v Moskvě,“ říká v rozhovoru.
Konflikt v Sýrii ukončí spíše realpolitika než humanitarismus
Cílem humanitarismu je změna syrského režimu, cílem realpolitiky kompromis, jenž ukončí konflikt, protože odpovídá zájmům USA.
Sobotka pouze reflektuje posun Číny do pozice supervelmoci
Čtyři ústavní představitelé, kteří podepsali prohlášení kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou, byli obviňováni z podlézání Číně. Kompromisy dělají všichni politici. Bohuslav Sobotka se nesnížil – zatím.
Valdajský klub: Světu vládne nesoulad
Změna světového řádu je spojená se skokovým nárůstem nejistoty a nedůvěry. Pesimisté proto na zasedání Valdajského klubu v Soči na konci října prorokovali přímý střet velmocí, další zvětšování nerovnosti mezi chudými a bohatými či nebezpečné posilování nacionalismů. Optimisté se naopak snažili tuto atmosféru mírnit. Píše Gábor Stier.
Západ povýšil liberální ideologii téměř na náboženství
„Transatlantická idea je pro evropskou elitu stále důležitější než posilování evropské identity. Tak uvažuje i kancléřka Angela Merkelová, a ať se eurozóna či EU rozpadne nebo bude vícerychlostní, dominance USA přetrvá,“ říká v rozhovoru německý geopolitický analytik Alexander Rahr.
Valdajský klub: Rozmělnění EU oslabuje evropskou identitu Ruska
Na zasedání Valdajského klubu Vladimir Putin prohlásil, že obrat Ruska k Asii je přirozený, nicméně leží v Evropě, a proto ho zájmy pojí k EUi. Navzdory tomu má Moskva pocit, že obě části kontinentu již nejsou spolu, ale vedle sebe.
Evropa nemá charismatického lídra s přijatelnou vizí budoucnosti
„Přestože se dnes občas objevují nejčernější scénáře, věci se nebudou vyvíjet natolik špatně, jak si mnozí myslí. Evropskou unii v její současné podobně si nepřeje většina Italů, Nizozemců ani Francouzů a posilují extremistické strany,“ říká v rozhovoru francouzský politolog Arnaud Dubien.
Uzbekistán: Co a kdo přijde po prezidentu Karimovovi?
Nejtvrdší diktaturou postsovětské oblasti – Uzbekistánem – zmítá nástupnická horečka. Zakladatel moderního Uzbekistánu Islom Karimov, vládnoucí zemi od roku 1989, je už údajně po smrti.
Turecko ve stopách planety Faethón roztrhané na kusy
Turecký Faethón by měl podobně jako stejnojmenná planeta, jež v minulosti existovala mezi Jupiterem a Marsem, balancovat v silovém poli nepředstavitelné intenzity tak, aby ani jeden z vlivů, které na něj působí, nedokázal nabýt nebezpečné převahy. To se však čím dál zřetelněji zdá být neskutečným úkolem.
Promění se Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko jako střední Evropa?
Region Ukrajiny, Běloruska a Moldavska se neintegruje do evropského prostoru. Role Ukrajiny a v Moldavska v západním světě je periferní. Bělorusko zůstane v eurasijském prostoru, ale musí změnit hospodářský model.
Připraví arménští radikálové Sargsjanovi horké chvilky?
Nacionalističtí opoziční ozbrojenci ́obsadili policejní stanici v hlavním městě Arménie, se ani po propuštění rukojmích nemíní vzdát. Celý konflikt ilustruje napětí, které lze již nějakou dobu pozorovat na poli arménské domácí politiky.
Brexit změní mocenské poměry v Evropě
Brexit vyzkouší francouzsko-německého partnerství, na němž stojí EU. Možná Francie a Německo najdou politickou vůli ke kompromisu, ale může se i stát, že jedna z těchto mocností a jí věrné země odejdou z EU. V tomto smyslu Brexit připomíná, že dějiny v Evropě ani zdaleka neskončily.
Ve světě je 65 hraničních bariér. A vznikají i mezi lidmi.
Pro dnešní dobu je symptomatické budování obřích zdí oddělujících národy a etnika i mnohem méně výrazných plotů kolem domů a zahrad. Je třeba k sobě znovu najít cestu.
