Fyzika

Deset důvodů, proč si ve vědě pamatovat rok 2012

Detektor Atlas v italském Gran Sassu je klíčová součást urychlovače částic, v níž se měří rychlost neutrin letících z ženevského CERNu.

Prestižní magazín Science vybral v nejnovějším vydání deset vědeckých průlomů roku. Vyhrál – očekávaně – Higgsův boson.

Martin Rychlík 28.12.2012

Český vědecký úspěch: Víme více o vodě

Shluky malého počtu molekul vody vedou ke kulovitým amorfním částicím. Částice o přibližně 275 molekulách začnou již vykazovat zárodek šesterečného krystalického uspořádání.

V prominentním časopise Science vyšel článek, pod nímž je podepsán i docent Slavíček z VŠCHT. Tým zjistil, kolik molekul je zapotřebí k vytvoření krystalku ledu.

Matfyz šedesátníkem. A víte, za jak dlouho ukápne asfalt?

Na věku nezáleží, jako by s karikovaným Albertem Einsteinem říkali mladíci mířící za řízením vědy.

Vědecký časopis Vesmír věnoval celé zářijové číslo jubileu pražské Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přináší řadu atraktivních článků.

Je aritmetika nad Bohem? Nebo je Bůh aritmetika?

Matematicky lze vysvětlit i pojem Bůh, nikoli však už všechna od něho odvozená tvrzení různých náboženství o věcech mezi nebem a zemí.

Konec neposlušných neutrin

Lze světlo předběhnout i ve vakuu? Zatím se zdá, že nikoliv a že se neutrina chovají spořádaně podle Einsteinovy teorie relativity.

Kritika ministra školství: Útočí i dementiony profesora Kahudy

Tři zdroje ČESKÉ POZICE přirovnaly počínání současného ministra školství ke kontroverznímu ministru minulého režimu Františku Kahudovi, jenž předpověděl psychoenergetické částice – takzvané mentiony.

Odpor vůči Josefu Dobešovi narůstá. Zkušení akademici ho někdy přirovnávají k parapsychologickému ministrovi minulého režimu.

Miliardová šance česko-amerického výzkumu aneb Jak vplout do nových dimenzí

Americký Úřad pro námořní výzkum (Office of Naval Research, ONR) funguje v Praze od roku 2010. Nyní se zájem obou vědeckých stran má posunout i k jiným výzkumným tématům.

V Praze se 5. až 6. března uskuteční strategická vědecká konference, která má spojit české a americké výzkumníky.

K čemu vlastně potřebujeme tajemný Higgsův boson?

Experiment ATLAS v ženevském CERN.

Profesor Jiří Chýla vysvětluje, jak se hledá Higgsův boson a proč je jeho nalezení v důsledku několika nepříznivých okolností tak obtížné.

Někde ve městě by se měl skrývat ostýchavý pan Higgs

Na semináři v CERN byly v úterý 13. prosince představeny výsledky hledání Higgsova bosonu.

Profesor Jiří Chýla interpretuje nejnovější informace o hledání Higgsova bosonu pomocí vojenské terminologie.

Jiří Chýla 14.12.2011

Praha v magazínu Jane’s: Co právě frčí v americkém námořním výzkumu?

Kontradmirál Nevin Carr přesvědčuje posluchače, že utratit ročně 36 miliard korun na námořní výzkum v ONR se vyplatí. Může to vést i k Nobelově ceně.

Kontradmirál Nevin Carr představil vize US Navy, do kterých už promlouvají i výzkumníci ze střední a východní Evropy.

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

Detektor Atlas v italském Gran Sassu je klíčová součást urychlovače částic, v níž se měří rychlost neutrin letících z ženevského CERNu.

Další měření sice potvrdila nadsvětelnou rychlost částic, vysvětlení však stále chybí. Pokračování fyzikální revoluce komentuje profesor Chýla.

Jiří Chýla 21.11.2011

Touha po bláznivých objevech aneb Jak funguje věda

Předkládat veřejnosti novinky ze světa vědy a techniky není úplně snadné...

O tom, kdy se dočkáme vědeckého ospravedlnění astrologie, homeopatie, geopatogenních zón či poltergeistů, píše profesor Václav Hořejší. 

Roztrhne se vesmír?

Za co vděčíme letošním laureátům Nobelovy ceny za fyziku? Za nepříjemné poznání, že nerozumíme vakuu kvantové teorie.

Pozorování letošních nobelistů za fyziku ukázala, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Co to může znamenat, přibližuje profesor Jiří Chýla.

Nobelova cena za objev zrychleného rozpínání vesmíru

Ocenění astrofyzikové: zleva Brian Schmidt (Australian National University), Saul Perlmutter (University of California, Berkeley) a Adam Riess (Johns Hopkins University, Baltimore).

Plaketu získali tři astrofyzikové Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riess za výzkum explodujících hvězd.

Kdo zpomalí neutrina?

Technik kontroluje magnety, které nasměrují protony k projektu CNGS. Vzniklá neutrina pak míří do 732 kilometrů vzdáleného Gran Sasso v Itálii.

Že by mohly částice létat rychleji než světlo, je pro většinu fyziků nevítaná zpráva. Nyní se budou soustředit na „zabití“ výsledků měření.