Fyzika

Do nitra fukušimských reaktorů – díky mionům

Jaderná elektrárna Fukušima na snímku z 11. března 2013.

Po čtyřech letech od havárie jaderné elektrárny Fukušima I se v elektrárně podařilo zajistit cirkulované chlazení zničených reaktorů i bazénů s vyhořelým palivem. To ale není to nejnáročnější.

Budoucí „nobelisté“ se nemusejí nobelovky ani dožít

Od roku 1974 jsou Nobelovou cenou oceňováni pouze žijící vědci, umělci a mírotvůrci.

Věk oceněných vědců v průměru stále roste, píše časopis Nature. Od svého objevu čekají na plaketu čím dál častěji více než 20 let.

Ožije v Česku mecenášství vědy?

Z Nadačního fondu Karla Janečka (na snímku vpravo) se po třech letech činnosti stal nadační fond Neuron na podporu vědy. Chce dávat vzkaz, že péče o vědu je společenskou prioritou.

Nadační fond Karla Janečka pro podporu vědy se změnil na Neuron, přibyli dva další dárci, čtvrtý je jistý. Přidají se čeští milionáři?

Nobelova cena za fyziku: A co kdyby Higgsův boson vůbec neexistoval?

Britský fyzik Peter Higgs (vpravo) a belgický fyzik François Englert před tiskovou konferencí v CERN v červenci 2012.

Udělení Nobelovy ceny za předpověď Higgsova bosonu je symbolickým zakončením jedné etapy vývoje našeho poznání zákonů mikrosvěta.

37 nobelistů na 1 nobelistku. Není to moc?

Tři lidé, čtyři Nobelovy ceny. Rodiče Pierre a Marie Curieovi dostali cenu za fyziku (1903), matka přidala i cenu za chemii (1911) a dcerka Irene Joliot-Curieová chemickou v roce 1935.

Mezi 566 laureáty Nobelových cen za fyziku, chemii a medicínu najdeme jen 16 žen. A v ekonomii jedinou oproti 70 mužům.

Je skutečně třeba „osvobodit vězněného ducha bádání“?

S požadavky Sheldrakea a Kurase, aby věda otevřela dveře „nevědeckým“ metodám, nápadům, debatám a dialogům, nesouhlasí Václav Hořejší.

Nejvýkonnější laser na světě povede mezinárodní tým

Technický ředitel ELI Bruno Le Garrec (vlevo) a realizační šéf Alan Sneddon.

Budoucnost superlaseru ELI v Dolních Břežanech za 6,7 miliardy korun mají v rukou Bruno Le Garrec a Alan Sneddon.

Vědu škrtí desatero zastaralých dogmat

Newtonova mechanika přežila svou užitečnost a brzdí myšlení ve fyzice, biologii a medicíně. Stane se z vědecké komunity něco jako inkvizice?

Teď bychom potřebovali Einsteinův nebo Newtonův mozek

„Jedním z našich cílů je změřit, jakým způsobem se pohybuje plazma ve slunečním tělese. Je to jen část skládačky, která ve výsledku vede ke spolehlivým a přesným varováním před projevy sluneční aktivity,“ říká Michal Švanda.

Rozhovor s astrofyzikem Michalem Švandou o úskalí obřího množství současných znalostí, umělé inteligenci i mimozemském životě.

Jan Brabec 12.5.2013

Mnoho povyku kvůli temné hmotě (zatím) pro nic

Snímek pořízený astronautem Ronem Garanem 12. července 2011 na vesmírné stanici ISS. V popředí detektor AMS, vpravo „zaparkovaný“ raketoplán Atlantis, zcela vlevo ruský Sojuz.

Mediální nadšení z minulého týdne, že jsme jen krůček od konečné identifikace složení temné hmoty, brzdí profesor Jiří Chýla.

Když je věda poooomalá...

Kapka asfaltu se v pokusu, který běží od roku 1927, odtrhne jednou za šest až dvanáct let.

Časopis Nature ve svém nedávném vydání vybral pětici vědeckých zkoumání, které jsou opravdu během na dlouhou i kuriózní trať.

Je to opravdu on, Higgsův boson

Grafická reprezentace částic vzniklých ve srážce protonu s protonem při těžišťové energii 8 TeV, zaznamenaných detektorem CMS.  Případ vykazuje charakteristiky očekávané v rozpadu Higgsova bosonu standardního modelu na pár bosonů Z, z nichž jeden se rozp

Profesor Jiří Chýla vysvětluje, proč nejnovější výsledky z experimentů na urychlovači LHC nasvědčují tomu, že byl Higgsův boson nalezen.

Jak psát o vědě? Nebojme se hloupých otázek.

Momentálně nejslavnější fyzik světa, profesor Peter Higgs, se takto v roce 2008 vyfotil před experimentem CMS v ženevském CERN, který měl napomoci k hledání Higgsova bosonu.

Tvrdé jádro vědecké komunity bývá na zjednodušování „svých“ komplexních témat háklivé, média zase lpějí na čtivosti.

Martin Rychlík 13.3.2013

Nejsilnější počítače v Česku

Výpočetní centrum v německém Forschungszentru Juelich disponuje systémem Jugene od IBM, který je devátým nejvýkonnějším na světě.

Superpočítače u nás využívají zejména vědecké instituce, nejvýkonnější má ale Škoda Auto

Elektrotechnici z ČVUT spouštějí malý „matfyz“

Fakulta elektrotechnická akreditovala studijní program Otevřené elektronické systémy, který jde tak trochu proti proudu.