Friedrich Nietzsche

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Přímá demokracie nebude nikdy v Česku fungovat jako ve Švýcarsku

Přímá demokracie.

Idea přímé demokracie, tedy referend, pokouší mnoho občanů, protože si myslí, že je demokratičtější. Zodpovědná politika ale občas vyžaduje nepopulární rozhodnutí, možná jen v demokracii reprezentativní.

Nad křesťanskou civilizací se smráká. Ale náhrada za ni není

Panna Marie a Ježíš.

Po pádu pozitivistické filozofie se křesťanství stává posledním hájemstvím, v němž se lze dovolávat nehmotných metafyzických i přirozených hodnot.

Ježíš nebyl blázen

Bůh a věda.

Ježíšův úsudek nebyl dotčen šílenstvím, naopak byl neobyčejně bystrý. Kromě toho byl nadán velkým charismatem. V jeho slovech se skrývá něco, co v lidech rezonuje. Jinak by nepřežila dva tisíce let a nevěřily by v ně více než dvě miliardy lidí. Následování Ježíše Krista by ale nemělo paralyzovat.

Kampaň Me Too aneb Kam směřuje „sexuální kontrarevoluce“

Rozchod?

Kampaň Me Too je pozitivní, bojuje-li proti oplzlosti a nekonsensuálnímu násilí. K liberálně-humanistickému ideálu rovnosti muže a ženy v jejím pozadí je však třeba být kritický. Máme se snad kvůli němu vzdát her? Proč nevtipkovat o ženách a mužích? Bojujme za slušnost a rovnost i za vtipkování.

Ježíšovo poselství: Není osvobození bez utrpení

Ježíš Kristus, spočinutí v hrobě a zmrtvýchvstání.

Velikonoční příběh vypovídá o cestě za svobodou, o mocnosti, jež není ekonomické, politické ani vědecké povahy. Bílá sobota je ve znamení hrobu – Ježíšovy smrti –, velikonoční neděle jeho vzkříšení.

Bůh vědy na rozdíl od křesťanského nedokáže vstát z mrtvých

Bůh a věda.

Věda občas tvrdí, že na všechno zná nebo bude znát odpovědi. Přitom často zapomíná na vlastní omezenost – že jde spíše o metodu, která se osvědčila v naší snaze ovládnout svět, než o všemocný a božský dar z nebes.

Co vypovídají „valící se vlny uprchlíků“ o nás samotných?

Skandovali hesla Čechy Čechům nebo Islám mimo zákon. Akci hlídali těžkooděnci.

Čeští občané si zřejmě přejí být masírován informacemi o uprchlické krizi, i když toto „ohrožení“ tu zatím nepředstavuje problém, a zřejmě tomu tak nebude ani v blízké budoucnosti.

Co a jak nahradí náboženství

Daniel L. Pals, Osm teorií náboženství

Moderní člověk usvědčuje náboženské zdůvodnění rituálů z nereálnosti, nepravdivosti či infantilnosti. Co když je však představa ničím nevázané a nikomu nezavázané svobody iluzornější, dokonce dětinštější, než údajná iracionalita náboženství?

Velikonoční spása jako přijetí konečnosti

Velikonoce a Panna Marie.

Smrtelnost je darem. Požehnáním pak je, jsme-li jej schopní přijmout. Podobně je třeba přijmout svět, který se vzpouzí velkým idejím. Vychovává nás totiž k tomu, že v naší konečnosti není nic konečného. Píše Tereza Matějčková.

Čtyři facky velikonoční

Velikonoce a Ježíš Kristus.

Křesťanství vypadá jako spící tygr, je to ale pořád divoké zvíře. Záblesk v jeho očích prozrazuje, že jde o svobodné stvoření schopné nasadit život v heroickém gestu. A o tom jsou Velikonoce, jež máme sklon vnímat jako poklidné svátky jara.

Současný člověk je naplněn sám sebou aneb O hrůzných dětech

Peter Sloterdijk, Die schrecklichen Kinder der Neuzeit: Über das...

Evropská civilizace dospívá k naplnění svých sókratovských a ježíšovských kořenů. Každý se stává ztělesněním výroku madame de Pompadour: „Po nás potopa!“

Nihilismus aneb O relativismu a náboženském fundamentalismu

François Guery, Archéologie du nihilisme: De Dostoïevski aux djihadistes

Fundamentalisté tím, že kladou jedinou a nezpochybnitelnou absolutní pravdu nad dvojznačný svět, odsuzují vše světské k bezvýznamnosti – stejně jako sekulární nihilisté.

Dospěl člověk evolucí k mravencům?

Evoluce člověka

Na začátku evoluce sice byla selekce a boj o život, ale zrychlování a růst individualizace mohou přispět k větší kooperaci, domnívá se britská popularizátorka vědy Gaia Vinceová. Že se lidstvo nachází v přelomovém období, se dnes ozývá ve vědecké a i laické veřejnosti.

Návod pro ekonomii po snaze „ředitelovat svět“

Ekonomický věštec.

Současné pochyby ekonomů o smyslu ekonomie jsou také její velkou příležitostí. Cestou ale není pouze snaha o zpřesnění dnešních modelů. Krize by měla přivádět ekonomy k reflexi mezí vlastních možností a k myšlence plurality.