Fotovoltaika

Na zelený a chytrý stát musí jít 400 miliard korun z EU pro Česko

Evropské dotace – ilustrační foto.

V Česku se rodí národní investiční plán a nové eurodotační období. To první musí reflektovat, nač z druhého půjdou použít subvence. Přitom do inovativních a ekologických projektů musí jít 75 procent z asi 512 miliard korun, jež Česko z EU dostane v letech 2021 až 2027. Všechny však nejsou připravené natolik, aby je šlo brzy provést.

Každá země by měla být zodpovědná za svou energetickou bilanci

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku.

Atomová energie nemá alternativu, říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. A dodává: „V první řadě chceme postavit zdroj o výkonu do 1200 megawattů s tím, že cílem je následné rozšíření na dvojnásobek. Uvědomujeme si, že je to jen náhrada Dukovan plus 400 megawattů.“

Evropská rada by měla být koaliční vládou Evropy

Premiér Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci.

„Potřebujeme méně Evropy a efektivnější Evropu. Prosazovat, aby to byl silný pakt členských států. Ne že národní státy de facto skončí. Musí existovat a být sebevědomé. Evropa musí být společenstvím silných, nezávislých národů, které spolupracují na důležitých projektech s nadnárodním významem,“ říká v rozhovoru premiér Andrej Babiš.

Skončila doba, kdy byl stát slabý vyjednávač, ať cíleně, či ne

Ministr průmyslu Karel Havlíček.

„Musíme mluvit s představiteli trhu, bez nich strategie nevymyslíme. Ale poslouchat, co říkají, neznamená, že si necháme diktovat. Vládní experti musejí zkoumat, zda někde není úhybný manévr, někdo nepodlehl zájmové skupině, nejede na vlně někoho, kdo ho pase,“ říká v rozhovoru nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Nikdo neví, jak bude evropská energetika vypadat za deset let

Martin Durčák, šéf státní společnosti ČEPS.

„Chceme být aktivním hráčem, a nejen pasivním příjemcem rozhodnutí někoho jiného,“ říká v prvním velkém rozhovoru po lednovém nástupu do postu šéfa státní společnosti ČEPS top manažer se zkušenostmi zejména z chemického průmyslu Martin Durčák. Vysvětluje v něm, jak chce firmu vyladit a aktivně prosazovat její zájmy v Evropské unii.

Snahu „ozelenit“ českou ekonomiku zaplatí prakticky všichni

Obnovitelné zdroje energie.

Dle Národního klimaticko-energetického plánu ministerstva průmyslu a obchodu se výroba elektřiny, vytápění či doprava výrazně změní. Byl už sice odeslán do Bruselu, ale stále se na něm pracuje a hotový má být do konce roku.

Roman Šitner 11.3.2019

Státní energetická inspekce prověří subvence výrobnám čisté energie

Obnovitelné zdroje energie.

Nezvládnutá podpora ze strany státu vedle prodražení spotřebitelských účtů zhoršila pověst čistých zdrojů energie. Na pranýři jsou především sluneční elektrárny. Nejdřív se stát zaměří na to, plynou-li nynější výplaty oprávněně. Ve druhém sledu zkontroluje, není-li veřejně dotovaný projekt tak ziskový, že tolik podpory nepotřebuje.

Globální změny klimatu nejsou mediální bublina

Globální oteplování.

Boj s globálním oteplováním přinesl v roce 2018 posuny zejména v energetice. O osudu Země se již dávno nerozhoduje v Evropě, neboť na EU připadá jen zhruba desetina světových emisí oxidu uhličitého. Navzdory tomu by Evropané měli jít příkladem.

Národní energetické zájmy ustoupí společné evropské energetice

Energetický guláš.

Česká energetická politika se věnuje výrobě a mixu, nikoliv dlouhodobé spotřebě energií.

Skoro polovina uhelných elektráren prodělává

Uhelná elektrárna Scholven v Německu

Podle studie britského think tanku Carbon Tracker by měla být v roce 2030 větrná a sluneční energie výrobně levnější než 96 procent produkce uhelných elektráren. A v současnosti i 21 procent uhelných zdrojů skupiny EPH, za níž stojí miliardář Daniel Křetínský, generuje vedle elektřiny také ztrátu. Čeští analytici to však zpochybňují.

Dostavba jaderných bloků je jedním z hlavních témat politiky

Jaroslav Míl, bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku.

Bývalý generální ředitel ČEZ a expert na energetiku Jaroslav Míl vstoupil do diskuse o dostavbě jaderných elektráren. V rozhovoru říká, že stát by měl z hlediska bezpečnosti země k věci přistupovat opatrně a pečlivě a že nové jaderné bloky by měl zaplatit polostátní ČEZ. A nabádá, aby se do jednání zapojili všichni političtí hráči.

Ondřej Koutník 10.12.2018

Stát chce dát rodinám desítky miliard korun na fotovoltaiku

solární elektrárna

Stát chystá nový solární boom. Podpořit však nehodlá velkovýrobce, ale domácnosti. Vlastní solární elektrárnu by mělo co nejvíce rodin i firem. Dotace budou na solární panely na střechách, tepelná čerpadla nebo zateplení domů. V uplynulých pěti letech už stát na tyto účely dal více než 30 miliard, ale teď si spočetl, že to nestačí.

Roman Šitner 5.12.2018

Sníží zelené zdroje závislost Ukrajiny na ruském plynu?

Obnovitelné zdroje energie.

Jaká je energetická politika Ukrajiny, trh s elektřinou a současný i potenciální budoucí podíl obnovitelných zdrojů energie? Dočká se transparentního trhu s elektřinou?

Jakub Kučera 24.11.2018

Diskuse o ceně za zvládnutí změny klimatu je jako absurdní drama

Obnovitelné zdroje energie.

Chceme dát peníze na tuzemské továrny a výstavbu větrných elektráren, rychlou veřejnou dopravu a elektromobily, nebo je pošleme Kremlu za ropu a plyn či Kypru za uhlí, jež vytěžily firmy Pavla Tykače?

Má člověk šanci nevyloučit se z kosmicko-planetární evoluce?

Příroda a životní prostředí.

Na Zemi se nyní odehrávají dvě evoluce. Přírodní, kosmicko-planetární, která je biologická, samoregulační, bezodpadová, jež stvořila i dnešního člověka. A umělá, civilizační, nebiologická, tragicky odpadová, již vytvořil člověk. Současnou civilizaci však nebude přírodní evoluce za dvě až tři generace schopná hostit. Píše Jan Foff.

Jan Foff 10.10.2018