Filozofie

Umělá inteligence je nová elektřina

Umělá inteligence.

V poslední době se hovoří o umělé inteligenci. Podle slovenského počítačového vědce Martina Spana v blízké budoucnosti sice člověka nenahradí, ale v daleké ano. A v rozhovoru mimo jiné také říká, že svému opatrnému optimismu ohledně technologického pokroku vytvořit něco inteligentnějšího, než jsme my, by mohla být Darwinovská chyba.

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Mnozí kardinálové hlásají čistotu, ale žijí prostopášně

Katolická církev a její kostlivci ve skříni.

Francouzský novinář a spisovatel Frédéric Martel ve své knize Sodoma: Enquête au cœur du Vatican (Sodoma. Vyšetřování v srdci Vatikánu) nepovažuje homosexualitu za hřích, neodsuzuje kardinály a biskupy, že jsou gayové. Nejde mu o sexuální orientaci a osobní život, ale o pokrytectví, které otravuje katolickou církev. Píše David Černý.

Lidstvo se utváří jen díky limitům, které si uloží

Jean-François Braunstein, La philosophie devenue folle: Le genre, l’animal, la...

Omyl genderistů a bojovníků za práva zvířat a eutanazii spočívá ve víře, že je třeba odstranit všechny hranice a zábrany – mezi pohlavími, zvířetem a člověkem a živými a mrtvými. Ty ale udržují lidstvo. Pokud je odstraníme, ocitneme se v divočině. Uznat limity a hranice je cestou k nové identitě.

Jak reformovat společenskou smlouvu pro 20. století

Spravedlnost. Ilustrační foto.

Jak uspořádat společnost kvůli maximalizaci svých zájmů? Jaké principy zvolit pro stát, ve kterém nevíme, kde skončíme? Odpovědi dle zesnulého amerického politického filozofa Johna Rawlse poskytnou klíč ke spravedlivé společnosti. Jeho kniha Teorie spravedlnosti i téměř po 50 letech od vydání myšlenkově inspiruje. Píše Matej Cíbik.

Romantika se záporným znaménkem aneb O pohybu proti srsti

Petr Vaňous (ed.), Inverzní romantika.

Jeden z fenoménů současného umění – inverzní romantiku – nelze spojovat s vysokou kulturou. Má umění realitu kultivovat, či zpochybňovat? Je „temné“ umění léčbou šokem, či jen prohloubením krize? Jaké je místo kritického umění ve společnosti?

Tomáš Halík klesá na úroveň zavilých ideologů

Tomáš Halík na Hrad? Ilustrace Richard Cortés.

Tomáš Halík, zdatný rétor a sečtělý vzdělanec, autoritativně oznamuje, které názory jsou na úrovni a které nikoli. Filozofickou schopnost rozlišovat zrno od plev však lze získat jen teoretickým odůvodňováním.

Jiří Fuchs 4.5.2019

Ludwig Wittgenstein po 130 letech: Filozofie má vysvětlovat jazyk

Filozof Ludwig Wittgenstein (1889–1951).

Dnes, kdy se posuzuje práce filozofa podle počtu publikací a citací v odborných časopisech, by jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století Ludwig Wittgenstein, narozený 26. dubna 1889, propadl.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Karl Jaspers: Filozofování učí žít i umírat

Karl Jaspers, německý filozof (1883–1969).

Jeden z nejvýznamnějších německých filozofů 20. století Karl Jaspers, jenž zemřel před 50 lety, patřil k intelektuálům, kteří se postavili nacistickému režimu. Dle něho k nacismu a komunismu vedl úpadek humanismu.

Štěstí: Hledání pilulky na nesnesitelnou každodennost

Michel Houellebecq, Sérotonine.

Francouzský spisovatel Michel Houellebecq ve svém novém románu Serotonin popisuje společnost, v níž jsou deprese a neschopnost milovat stejně nevyhnutelné jako se nadýchat výfukových plynů. Protagonistům jde o jediné – najít co nejúčinnější tišící prostředek na život. Štěstí objevují v bílé, ne modré pilulce. Píše Tereza Matějčková.

Ať Tomáš Halík o Svatojánských slavnostech neklame veřejnost

Svatojánské slavnosti NAVALIS.

Na rozhovor s Tomášem Halíkem Mladí lidé touží po intelektuálně poctivé víře zareagoval Zdeněk Bergman, převozník pražský, který v roce 2009 obnovil Svatojánské slavnosti, čímž chtěl uctít patrona všech lidí od vody.

Mlčení vzdělanců

Jan Patočka na semináři o fenomenologii tělesnosti na psychiatrické klinice...

Zamyšlení bývalého předsedy vlády a Senátu a signatáře Charty 77 Petra Pitharta nad výstavou Filozofovo bytí – a čas. Jan Patočka na pracovištích Akademie věd o významném českém filozofovi 20. století a jednom z prvních mluvčích Charty.

Vědecky troufalé pokusy plodí moderní technologická monstra

Frankenstein.

Dvě století od prvního vydání románu Frankenstein anglické spisovatelky Mary Shellyové se klenou mezi vznikem moderního světa a hypermoderním dneškem. Frankensteinův příběh byl ve své době výjimečný, protože v něm život monstru daroval člověk-vědec, zatímco do té doby byl za „dárce“ života považován pouze Bůh. Píše Pavlína Tomášová.

Vysoká hra malíře Josef Šímy: Vzpoura proti racionální civilizaci

Petr Ingerle, Anna Pravdová (ed.), Josef Šíma – Cesta k Vysoké hře.

Francouzské skupině Vysoká hra, která v letech 1927 až 1932 zářila v evropské avantgardě, šlo o víc než o novou literaturu a výtvarné umění.

Radan Wagner 2.1.2019