Evropský parlament
Věra Jourová: Zneužívání dat se přesunulo do digitální sféry
Domoci se ochrany soukromí před internetovými giganty bude v Evropě mnohem snazší. Reformu ochrany soukromí v EU připravuje česká eurokomisařka Jourová. „Revoluční změna je to proto, že se člověk dovolá pomoci ve své zemi,“ říká také v rozhovoru.
Riskantní krocení internetového obra
Nezávazná a neadresná rezoluce Evropského parlamentu upoutala koncem loňského listopadu pozornost médií, jež dosadila správná jména. Někteří politici hovoří o potřebě regulace monopolu na internetu a brání se nařčení, že poškozují zájmy amerických firem, jako je Google.
Pavel Svoboda: Je třeba bránit svůj kulturní prostor
Dlouholetý člen KDU-ČSL zvolený do Evropského parlamentu, v rozhovoru uvádí své priority poté, co se stal předsedou výboru pro právní záležitosti. Kromě jiného říká: „Když budeme mít jasno, co je a není český zájem, budeme v EU konečně srozumitelní. Když nevíš, kam pluješ, žádný vítr ti není dost dobrý.“
Změní aféra „LuxLeaks“ finanční a politický systém?
Lucembursko je podezřelé, že v minulosti uzavřelo tajné dohody se stovkami firem, které jim umožňovaly daňové úniky v zemích, kde působí. Ostře kritizován je i nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, za jehož dlouhé éry lucemburského expremiéra mělo toto velkovévodství dohody uzavírat.
Kalvárie Jourové a tři evropské facky
Všechny výbory eutoparlamentu nakonec v úterý 7. října s Věrou Jourovou v postu eurokomisařky souhlasily. Pokud se ale nepoučíme z chyb provázejících výběr našeho eurokomisaře i lobbing za jeho post, za pět let se nebudeme moci divit, že zažijeme déja vu.
Kdo je v Polsku proruský?
Jak vypadá polská politická scéna po aféře s odposlechy a před parlamentními volbami v příštím roce? Na tuto otázku se Roman Joch snažil najít odpověď ve Varšavě, kde hovořil se studenty, profesory, liberálními aktivisty i konzervativním poslancem Evropského parlamentu.
Jak vyřešit volby do europarlamentu: Žádný český poslanec
Z volební účasti do Evropského parlamentu je zřejmé, že většina českých voličů zvolila možnost nevolit. Jakákoliv hranice pro vstup stran do něj jim je tedy ukradená. Neměli by zákonodárci i soudci vzít jejich názor v úvahu? Ptá se Miroslav Uřičař.
Dílčí úspěch zelených a pirátů na cestě do Evropského parlamentu
Je nejisté, zda Ústavní soud na návrh Nejvyššího správního soudu zruší 5procentní klauzuli v evropských volbách. Učiní-li to, měly by soudy České pirátské straně a Straně zelených mandát přiznat.
Německý humor v europarlamentu
Satirická formace s lakonickým názvem Strana (Die Partei) v minulosti zaujala například tím, že požadovala více piva, peněz a sexu, zavedení kvóty pro lenochy či existenčního maxima. Její šéf Martin Sonneborn nyní osvěží Evropský parlament...
Němečtí euroskeptici: voliči, jež nelze dál ignorovat
Alternativa pro Německo získala v eurovolbách dva miliony hlasů, a to ve všech voličských kategoriích. V zemi, kde se některým stranám daří oslovovat buď jen mladší ročníky, nebo starší občany, je to minimálně pozoruhodné.
Kdo má rozhodnout o šéfovi Evropské komise?
„Jeden z nás bude předsedou Evropské komise,“ byla mantra, kterou opakovali oba hlavní uchazeči o post předsedy ústředí výkonné moci v Evropské unii, Martin Schulz i Jean-Claude Juncker, aniž by jim Smlouva o Evropské unii dávala pro takové tvrzení jakoukoli oporu. Pokud to nebude jeden z nich, bude prý evropská demokracie „zásadně poškozena“.
Pohled z USA na EU: Zapomeňte na extremistickou revoluci
Protestní strany pravděpodobně činnost Evropského parlamentu neovlivní. Mnohem větší nebezpečí pro evropskou integraci hrozí z jejich posilování v některých členských státech unie. A to je hlavní sdělení uplynulých eurovoleb. Píše Robert Zbíral.
Evropská unie na rozcestí
Pro osud Evropy bude v europarlamentu důležitý poměr sil mezi „federalisty“ a „stoupenci suverénního státu“. O tom ale výsledky letošních voleb vypovídají jen mlhavě. Je třeba se rozhodnout pro federaci, nebo pro „Evropu národů“.
V Německu jásají všichni. V Rakousku populisté.
Z eurovoleb vyplývá, že Německo je na kontinentální poměry stabilní zemí. Úspěchem by se však nemělo nechat ukolébat. Rakousko zase ukázalo, že není „malým Německem“, píše Zuzana Lizcová.
Tuzemský výsledek eurovoleb: Nuda v Česku
Kontingent 21 českých europoslanců bude roztříštěný. Z počtu křesel sedmi stran, jež byly zvoleny do Evropského parlamentu, vyplývá rozdělení do čtyř kategorií. Navíc existují tři dopady evropských voleb na naši politiku, píše Roman Joch.
